Miroslav Grégr

Bývalý manažer Mostecké uhelné (MUS) Antonio Koláček ve své závěrečné řeči u soudu ve čtvrtek uvedl, že při privatizaci těžební společnosti nezískal ani korunu navíc. Zdůraznil, že jeho úmyslem bylo zachránit MUS před zánikem a stabilizovat ji. Státní zástupce trvá na tom, že Koláček a někdejší generální ředitel MUS Oldřich Klimecký zneužili svého postavení k ovládnutí firmy a následně v roce 1999 podvedli vládu Miloše Zemana, která netušila, že jim prodává i státní menšinový podíl v těžební společnosti. Soud vyhlásí rozsudek 12. června.

Státní zástupce žádá pro někdejšího manažera Mostecké uhelné společnosti (MUS) Antonia Koláčka 7,5 roku vězení, propadnutí veškerého majetku a zákaz působení ve vedení firem. Pro dalšího manažera Oldřicha Klimeckého navrhl odnětí svobody od pěti do 7,5 roku. V úterý to uvedl v závěrečné řeči u pražského městského soudu. Obžaloba tvrdí, že manažeři MUS ovládli firmu jejími vlastními penězi a že při její následné privatizaci podvodně způsobili státu škodu ve výši přes dvě miliardy korun. Obsáhlé dokazování v kauze z 90. let v úterý soud dokončil po více než čtyřech letech od zahájení procesu.

Prezident Miloš Zeman svědčil v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti. Soud ho vyslechl na dálku pomocí videokonference. Právě Zemanova vláda před jedenadvaceti lety schválila prodej menšinového podílu. Skrytým kupcem byli podle obžaloby manažeři Mostecké uhelné, kteří z firmy vyvedli peníze a těmi státu zaplatili. Miloš Zeman tehdejší postup svého kabinetu hájil s tím, že vláda není detektivní kancelář.

Někdejší ministr práce a pozdější premiér Vladimír Špidla ve středu u soudu uvedl, že hlasoval pro přímý prodej státního podílu Mostecké uhelné společnosti (MUS), protože na rozdíl od veřejné soutěže zaručoval zachování pracovních míst v těžební firmě. Stát si sice podle svědka Špidly teoreticky mohl menšinový podíl v MUS ponechat, výhodnější ale bylo zbavit se odpovědnosti. Prodej akcií jednomyslně schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Někdejší manažeři firmy čelí obžalobě z toho, že vládu podvedli, protože kabinet nevěděl, že 46procentní podíl prodává jim a že za něj bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné MUS.

Po devíti měsících důkladného vyjednávání byla v Praze podepsána smlouva o založení společného podniku Škoda Volkswagen. Tehdejší ministr strojírenství a elektrotechniky ČR Miroslav Grégr při té příležitost hovořil o potřebě obezřetného postupu při privatizaci československého průmyslu tváří v tvář bezohledné dravosti některých zahraničních firem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Někdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr v pátek u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který na jeho návrh schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Uvedl, že pro národní hospodářství bylo toto řešení v danou chvíli optimální. Opakovaně také zdůraznil, že k někdejším manažerům MUS obžalovaným z tunelování společnosti nemá žádný osobní vztah a že se považuje za neutrální osobu.