Někdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr v pátek u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který na jeho návrh schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Uvedl, že pro národní hospodářství bylo toto řešení v danou chvíli optimální. Opakovaně také zdůraznil, že k někdejším manažerům MUS obžalovaným z tunelování společnosti nemá žádný osobní vztah a že se považuje za neutrální osobu.
Grégr hájil privatizaci Mostecké uhelné. Podle exministra byla úspěšná
Události: Grégr hájil před soudem privatizaci Mostecké uhelné (zdroj: ČT24)
Odprodej 46procentního státního podílu firmě Investenergy za 650 milionů korun schválila Zemanova vláda jednomyslně. Grégr tvrdí, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a společností Appian Group ani o tom, že za Appian stojí vlastníci majoritního podílu v MUS, tedy obžalovaní manažeři.
Zároveň ale na dotaz soudkyně pražského městského soudu připustil, že nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy. Říkalo se to prý v kuloárech.
Grégr tvrdil, že v MUS ztratil stát majoritu už dříve, shrnul redaktor ČT Jiří Hynek (zdroj: ČT24)
Grégr: Skoro jsme byli rádi, že jsme se MUS zbavili
Devětaosmdesátiletý Grégr uvedl, že privatizaci MUS považuje za standardní a úspěšnou. Privatizovat státní podíl bylo podle něj zapotřebí poté, co stát ztratil v roce 1998 ve společnosti majoritu, takže nemohl zasahovat do jejího rozhodování v době, kdy před MUS stály zásadní a stěžejní úkoly. „Skoro jsme byli rádi, že jsme se toho zbavili,“ poznamenal.
Grégr byl od počátku zastáncem přímého prodeje státního podílu. Druhou variantou, kterou původně prosazovalo ministerstvo financí, byla soutěž. „To se většinou nedotáhne a většinou se také vysoutěží menší cena,“ vysvětlil dnes exministr svůj postoj. Cena 650 milionů korun podle Grégra odpovídala tržní hodnotě akcií navýšené o 25 procent.
Podle evropského práva nemůžou být lidé trestáni za jednu věc dvakrát. Očekává se proto, že v okamžiku, kdy někdo z nich nastoupí do vězení ve Švýcarsku, jejich kauza v Česku skončí. První je na řadě Antonio Koláček, nastoupit by měl v květnu.
„Investenergy jsem považoval za brokerskou společnost, která nakupuje akcie, což je běžný způsob nákupu akcií na trhu. Neviděl jsem v tom žádný problém,“ podotkl bývalý sociálnědemokratický politik.
Na vyvádění peněz Grégr slovně upozornil kolegu z vlády
Pochybnosti měl Grégr naopak podle svých slov ohledně prostředků, za které byla odkoupena majoritní část MUS. Po nástupu do funkce jej prý kdosi na ulici anonymně upozornil na to, že z firmy jsou vyváděny peníze do společnosti Newton, kterou založil obžalovaný Antonio Koláček.
Grégr v pátek řekl, že na to ústně upozornil tehdejšího ministra Jaroslava Baštu, který měl na starosti zpravodajské služby. Bašta mu prý následně řekl, že věc prověřil a že je všechno v pořádku.
„Tím jsem to pro mě považoval za skončené. Nikoho dalšího z vlády jsem o tom neinformoval,“ doplnil Grégr na otázku soudkyně. Ohledně Newtonu se prý následně dověděl, že převod peněz z MUS měl „charakter půjčky“.
Obžaloba tvrdí, že Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS.
Poté prý vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.
Podle obviněných potvrdil Grégr, že nešlo o podvod
Všichni obvinění vinu odmítají. „Dneska se potvrdilo, že stát věděl, komu prodává. Vědělo se to v podstatě už od roku 1998. Ti, kdo prodávali, neměli žádný důvod neprodat zbytkový podíl MUS tomu subjektu, který akcie koupil. Neexistovaly žádné pochybnosti o právní stránce prodeje,“ komentoval Grégrovu výpověď Koláček.
„Stát chtěl prodat podíl a jedinou jeho preferencí bylo prodat ho subjektu, který zajistí pokračování činnosti MUS,“ přidal se Čmejla.
obrázek
S touto interpretací nesouhlasí státní zástupce Radek Bartoš. Připomněl, že obžaloba klade manažerům za vinu podvod – tedy to, že vláda nevěděla, komu akcie prodává a že za ně bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné MUS.
„Pokud bylo tak notoricky známé, že akcionáři MUS jsou vlastně jejími manažery, proč to nikdy nebylo veřejně přiznáno? Proč tam vystupovala společnost Appian jako americká investiční společnost a Investenergy jako švýcarská brokerská společnost? Proč tedy manažeři neřekli, že Investenergy je společnost, kterou ovládá pan Koláček, pan (Luboš) Měkota, pan Klimecký, od určité doby spolu s panem Čmejlou a Krausem? Toto veřejně nikdy nepadlo. Tyto společnosti nikdy neidentifikovaly své skutečné vlastníky,“ řekl Bartoš novinářům.
S interpretací obviněných nesouhlasí ani bývalý ředitel Fondu národního majetku ČR Roman Češka. Ovládnutí dolů skupinou kolem Antonína Koláčka označil za nepřátelské převzetí. „Používali k tomu prokazatelně peníze samotné společnosti, což se nesmělo. Samozřejmě přes někoho,“ prohlásil u soudu.
K věci se měl v pátek vyjádřit i bývalý ministr financí Pavel Mertlík, nakonec se na něj však nedostalo. Soud ho předvolá v dubnu, kdy bude hlavní líčení pokračovat.
O prodeji státního podílu rozhodovala vláda premiéra Miloše Zemana v roce 1999. Tehdejší premiér a současný prezident už v kauze Mostecké uhelné vypovídal na policii. Soud se ale zatím nerozhodl, zda ho jako svědka pozve k hlavnímu líčení.