Grégr hájil privatizaci Mostecké uhelné. Podle exministra byla úspěšná

Nahrávám video
Události: Grégr hájil před soudem privatizaci Mostecké uhelné
Zdroj: ČT24

Někdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr v pátek u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který na jeho návrh schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Uvedl, že pro národní hospodářství bylo toto řešení v danou chvíli optimální. Opakovaně také zdůraznil, že k někdejším manažerům MUS obžalovaným z tunelování společnosti nemá žádný osobní vztah a že se považuje za neutrální osobu.

Odprodej 46procentního státního podílu firmě Investenergy za 650 milionů korun schválila Zemanova vláda jednomyslně. Grégr tvrdí, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a společností Appian Group ani o tom, že za Appian stojí vlastníci majoritního podílu v MUS, tedy obžalovaní manažeři.

Zároveň ale na dotaz soudkyně pražského městského soudu připustil, že nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy. Říkalo se to prý v kuloárech.

Nahrávám video
Grégr tvrdil, že v MUS ztratil stát majoritu už dříve, shrnul redaktor ČT Jiří Hynek
Zdroj: ČT24

Grégr: Skoro jsme byli rádi, že jsme se MUS zbavili

Devětaosmdesátiletý Grégr uvedl, že privatizaci MUS považuje za standardní a úspěšnou. Privatizovat státní podíl bylo podle něj zapotřebí poté, co stát ztratil v roce 1998 ve společnosti majoritu, takže nemohl zasahovat do jejího rozhodování v době, kdy před MUS stály zásadní a stěžejní úkoly. „Skoro jsme byli rádi, že jsme se toho zbavili,“ poznamenal.

Grégr byl od počátku zastáncem přímého prodeje státního podílu. Druhou variantou, kterou původně prosazovalo ministerstvo financí, byla soutěž. „To se většinou nedotáhne a většinou se také vysoutěží menší cena,“ vysvětlil dnes exministr svůj postoj. Cena 650 milionů korun podle Grégra odpovídala tržní hodnotě akcií navýšené o 25 procent.

Podle evropského práva nemůžou být lidé trestáni za jednu věc dvakrát. Očekává se proto, že v okamžiku, kdy někdo z nich nastoupí do vězení ve Švýcarsku, jejich kauza v Česku skončí. První je na řadě Antonio Koláček, nastoupit by měl v květnu.
Jiří Hynek
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

„Investenergy jsem považoval za brokerskou společnost, která nakupuje akcie, což je běžný způsob nákupu akcií na trhu. Neviděl jsem v tom žádný problém,“ podotkl bývalý sociálnědemokratický politik. 

Na vyvádění peněz Grégr slovně upozornil kolegu z vlády

Pochybnosti měl Grégr naopak podle svých slov ohledně prostředků, za které byla odkoupena majoritní část MUS. Po nástupu do funkce jej prý kdosi na ulici anonymně upozornil na to, že z firmy jsou vyváděny peníze do společnosti Newton, kterou založil obžalovaný Antonio Koláček. 

Grégr v pátek řekl, že na to ústně upozornil tehdejšího ministra Jaroslava Baštu, který měl na starosti zpravodajské služby. Bašta mu prý následně řekl, že věc prověřil a že je všechno v pořádku.

„Tím jsem to pro mě považoval za skončené. Nikoho dalšího z vlády jsem o tom neinformoval,“ doplnil Grégr na otázku soudkyně. Ohledně Newtonu se prý následně dověděl, že převod peněz z MUS měl „charakter půjčky“. 

Obžaloba tvrdí, že Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. 

Poté prý vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.

Podle obviněných potvrdil Grégr, že nešlo o podvod

Všichni obvinění vinu odmítají. „Dneska se potvrdilo, že stát věděl, komu prodává. Vědělo se to v podstatě už od roku 1998. Ti, kdo prodávali, neměli žádný důvod neprodat zbytkový podíl MUS tomu subjektu, který akcie koupil. Neexistovaly žádné pochybnosti o právní stránce prodeje,“ komentoval Grégrovu výpověď Koláček.

„Stát chtěl prodat podíl a jedinou jeho preferencí bylo prodat ho subjektu, který zajistí pokračování činnosti MUS,“ přidal se Čmejla.

obrázek
Zdroj: ČT24

S touto interpretací nesouhlasí státní zástupce Radek Bartoš. Připomněl, že obžaloba klade manažerům za vinu podvod – tedy to, že vláda nevěděla, komu akcie prodává a že za ně bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné MUS. 

„Pokud bylo tak notoricky známé, že akcionáři MUS jsou vlastně jejími manažery, proč to nikdy nebylo veřejně přiznáno? Proč tam vystupovala společnost Appian jako americká investiční společnost a Investenergy jako švýcarská brokerská společnost? Proč tedy manažeři neřekli, že Investenergy je společnost, kterou ovládá pan Koláček, pan (Luboš) Měkota, pan Klimecký, od určité doby spolu s panem Čmejlou a Krausem? Toto veřejně nikdy nepadlo. Tyto společnosti nikdy neidentifikovaly své skutečné vlastníky,“ řekl Bartoš novinářům.

S interpretací obviněných nesouhlasí ani bývalý ředitel Fondu národního majetku ČR Roman Češka. Ovládnutí dolů skupinou kolem Antonína Koláčka označil za nepřátelské převzetí. „Používali k tomu prokazatelně peníze samotné společnosti, což se nesmělo. Samozřejmě přes někoho,“ prohlásil u soudu.

K věci se měl v pátek vyjádřit i bývalý ministr financí Pavel Mertlík, nakonec se na něj však nedostalo. Soud ho předvolá v dubnu, kdy bude hlavní líčení pokračovat.

O prodeji státního podílu rozhodovala vláda premiéra Miloše Zemana v roce 1999. Tehdejší premiér a současný prezident už v kauze Mostecké uhelné vypovídal na policii. Soud se ale zatím nerozhodl, zda ho jako svědka pozve k hlavnímu líčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...