V Číně se rychle šíří zápal plic neznámého původu. WHO chce další informace

Čínské nemocnice se podle zpráv ze země potýkají s rychlým nárůstem hospitalizací dětí. Ve městech po celé zemi, včetně Pekingu, totiž propukla epidemie zápalu plic, kterou způsobuje zatím neznámý patogen.

O lékařském problému, kterému teď Čína čelí, informoval ProMed, což je veřejně dostupný systém dohledu, který monitoruje výskyt ohnisek nemocí lidí a zvířat po celém světě. Jako první upozornil a detailně popsal epidemii „nediagnostikovaného zápalu plic“ u dětí.

Byl to právě ProMed, kdo na konci prosince 2019 upozornil na záhadný virus, který později dostal jméno Sars-Cov-2. 

Nové varování ProMedu vyšlo ve středu. Vychází ze zprávy tchajwanského zpravodajství FTV News a uvádí, že nemocnice v hlavním městě Pekingu a provincii Liao-ning se potýkají s přílivem dětí nemocných zápalem plic.

„Hospitalizovaných je hodně, opravdu moc,“ cituje FTV News jednoho obyvatele Pekingu. „Nekašlou a nemají žádné příznaky. Mají jen vysokou teplotu a u mnoha z nich se objevují plicní uzly.“ Společnost ProMed v poznámce redakce uvedla: „Zpráva naznačuje, že se jedná o rozsáhlé ohnisko nediagnostikovaného respiračního onemocnění … Není vůbec jasné, kdy epidemie začala, protože by bylo neobvyklé, aby bylo tak rychle postiženo tolik dětí.“ Zpráva neuvádí, že by byli postiženi nějací dospělí, což naznačuje, že by k přenosům mohlo docházet hlavně ve školách.

Co je zdrojem nemoci?

Zpráva upozorňuje, že zatím není jasné, jestli má nemoc bakteriální, virovou, nebo jinou příčinu. Podle autorů zprávy je k určení příčiny a rozsahu zapotřebí více informací.

Epidemie by mohla souviset s bakterií Mycoplasma pneumoniae, která se údajně prudce šíří v době, kdy Čína vstupuje do své první zimy bez zavedeného přísného lockdownového systému, jenž v zemi vládl kvůli covidu. Také v jiných zemích, včetně Velké Británie a USA, ale i České republiky, došlo po zrušení pandemických omezení k podobnému nárůstu onemocnění, jako je RSV a chřipka. Po dobu pandemie potlačované nemoci s opuštěním opatření totiž mohly opět zasáhnout širokou populaci –⁠ a využily toho.

Co umí Mycoplasma

Mycoplasmatických bakterií existuje mnoho druhů, vědci zatím znají jedenáct, ale jen tři z nich způsobují nějaké zdravotní problémy. A právě Mycoplasma pneumoniae je z nich nejrozšířenější. Obvykle postihuje malé děti a k jejím typickým příznakům patří bolest v krku, únava a dlouhotrvající kašel, který může trvat týdny nebo měsíce. V závažných případech může nakonec přerůst v zápal plic. 

Problém je, že léčba antibiotiky není zcela účinná. Používá se hlavně při těžších formách infekce, ale antibiotika bakterii neusmrcují, pouze zastavují její množení. Aby byla léčba antibiotiky účinná, musí se podle druhu užívat po delší dobu, starší literatura uvádí dva až tří týdny, novější asi deset dní.

Nemoc se šíří už týdny

Minulý měsíc čínská lokální média informovala o tom, že nemocnice po celé zemi zaznamenaly nárůst počtu infekcí, přičemž případy se často objevují ve školách a školkách.

„Jedná se o první vlnu nákazy Mycoplasma pneumoniae od začátku letošního roku, kdy byla zrušena většina omezujících opatření proti covidu-19,“ uvedla pro China Daily ředitelka dětského lékařského centra při Sedmém lékařském centru Všeobecné nemocnice Čínské lidové armády. „Vlna se zdá být obzvláště divoká od svátku Národního dne na začátku října,“ dodala. „V porovnání s předchozími roky jsme zjistili více pacientů se smíšenými infekcemi, rezistencí na léky a zápalem plic.“

Dodala, že se očekává, že „intenzivní“ vlna infekcí vyvrcholí v listopadu a může se shodovat s nárůstem dalších infekčních onemocnění dýchacích cest, která byla během výluk potlačena. 

O stejných problémech mluvil už před měsícem ředitel ambulantního oddělení pekingské dětské nemocnice, když pro China Voice uvedl, že také jeho nemocnice se letos potýká s dětskými respiračními onemocněními. „První vrchol nastal od poloviny až konce února do konce března, kdy byla hlavní příčinou chřipka. Druhý vrchol nastal v květnu, kdy se objevily různé patogeny, například RSV. Třetí vrchol se objevil v září,“ uvedl s tím, že jeho nemocnice musela zvýšit své kapacity, aby se s tím vyrovnala.

Problém s antibiotiky

Nedávný nárůst výskytu Mycoplasma pneumoniae vyvolává i další obavy. Týkají se odolnosti bakterií vůči antibiotikům, tedy takzvané antibiotické rezistence. Tato bakterie totiž v posledních letech stále častěji odolává léčbě makrolidy, což jsou antibiotika, jimiž se léčí nejčastěji. Právě v Číně je tento problém nejpalčivější.

Podle studie z loňského roku je už osmdesát procent případů hospitalizovaných dětí v zemi spojeno právě s odolností proti antibiotikům. „U pacientů se neustále objevují závažné případy, ale kritických případů je velmi málo a zatím nedošlo k žádnému úmrtí v souvislosti s touto nemocí,“ řekl deníku China Daily pediatr z pekingské dětské nemocnice. „Průměrná doba hospitalizace pacientů se pohybuje kolem sedmi až čtrnácti dnů.“

WHO má obavy

Situace v Číně se nelíbí Světové zdravotnické organizaci (WHO). Ve středu vyjádřila znepokojení nad aktuálním nárůstem respiračních onemocnění a zemi požádala, aby jí poskytla o chorobách podrobné informace.

„WHO poslala Číně oficiální žádost o podrobné informace o nárůstu respiračních onemocnění a hlášených ohniscích zápalů plic u dětí,“ uvedla WHO na sociální síti X. Požádala také Peking o další data, pokud jde o trendy v cirkulaci známých patogenů a aktuální zatížení systémů zdravotní péče.

WHO současně obyvatelům Číny doporučila, aby dodržovali vhodná opatření ke snížení rizika onemocnění respiračními chorobami –⁠ včetně očkování, udržování odstupu od nemocných, pobytu doma v případě nemoci, vyšetření a lékařské péče podle potřeby, nošení masek, častého větrání a pravidelného mytí rukou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 9 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 12 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 13 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 15 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 16 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 17 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.