V Pompejích znovuotevřeli nádhernou vilu propuštěných otroků. Je to Sixtinská kaple města, říkají restaurátoři

V Pompejích se tento týden po dvaceti letech náročné obnovy návštěvníkům opět otevřel dům Vettiů. Podle ředitele archeologického parku Gabriela Zuchtriegela je dům kvůli svým nástěnným malbám významnou památkou. Luxusní rezidence patřila dvojici mužů, zřejmě bratrům, kteří zbohatli na obchodování s vínem.

„Dům Vettiů je ukázkou společnosti v Pompejích a starém Římě, kterou si lze prohlédnout během jedné hodiny,“ uvedl Zuchtriegel. Podle něj si díky bohaté nástěnné výzdobě objekt zaslouží srovnání se Sixtinskou kaplí ve Vatikánu.

Podle šéfky architektonického oddělení parku v Pompejích Arianny Spinosové je dům Vettiů „zásadním příkladem pompejské rezidence nejen díky freskám, ale také kvůli svému uspořádání a architektuře“. Jedna z nejnáročnějších fází oprav byla právě obnova fresek s motivy z mytologie či erotickými výjevy.

Podle archeologů a historiků byli majiteli domu dva muži – Aulus Vettius Conviva a Aulus Vettius Restitutus. Někteří výzkumníci se domnívají, že se jednalo o bratry, ačkoliv podle agentury AP není tento údaj zcela jistý. Majitelé nepatřili k tradičním rodinám z vysokých vrstev v Pompejích.

Historikové se domnívají, že šlo o tazkvané propuštěnce – neboli osvobozené otroky, kteří zbohatli díky obchodování s vínem. Jejich luxusní stavba je pro vědce velmi zajímavou ukázkou toho, jak „prostupná“ byla římská společnost a že i z těch nejspodnějších pater se dalo dostat na samotný vrchol.

Vila se proslavila zejména neobyčejně dobře zachovanými freskami s živými barvami a pozoruhodnými, většinou mytologickými výjevy.

Nahrávám video

Smrt v Pompejích

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, zasypal Vesuv spolu s římskými městy Herculaneum, Stabie a Oplontis v roce 79 našeho letopočtu. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života. Řadu z památek sice později vykradli zloději, ale například vila Vettiů jejich pozornosti unikla.

Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.