Rakovinu prostaty mohou muži podle odborníků zdědit po předcích. Dědičný základ má přibližně desetina případů, přičemž zasažení muži tímto typem karcinomu trpí dříve, než je v populaci obvyklé, a nádory jsou agresivnější.
Rakovinu prostaty lze zdědit po předcích, odborníci už znají zodpovědné geny
Uvedl to děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a člen výboru České urologické společnosti Marek Babjuk na 68. výroční konferenci České urologické společnosti v Olomouci. Vědcům se postupně daří odhalovat geny a mutace zodpovědné za tuto vážnou nemoc. Výsledky jejich bádání lze využít pro včasnou diagnostiku rakoviny prostaty i při volbě co nejúčinnější léčby.
„Doposud jsme věděli, že u mužů, kteří mají dva a více přímých příbuzných, kteří rakovinou prostaty onemocněli, je vysoká pravděpodobnost výskytu jak u nich, tak u dalších potomků. Teď se nám postupně daří odhalovat jednotlivé geny a jejich mutace, které tuto nemoc způsobují,“ nechal se slyšet Babjuk.
Díky výzkumu genetického vlivu bude možné lépe zacílit plošný screening rakoviny prostaty, po kterém čeští urologové už dlouho volají. V případě pozitivního nálezu pak mohou lékaři zvolit nejúčinnější variantu léčby podle jednotlivých genů.
Screeningy se vyplatí
Testování na přítomnost specifických genů z krve je podle odborníků stále v začátcích, nicméně do budoucna bude hrát v boji s rakovinou prostaty zásadní roli. Jedním z genů spojovaných s rakovinou prostaty je takzvaný BRCA2 gen, jehož mutace u žen způsobuje rakovinu prsu.
„Bohužel u rakoviny prostaty není situace tak jednoznačná. Genů, které se mohou s rakovinou pojit, je více. Co však víme, je, že u pacientů, kteří mají onemocnění v rodině, se rakovina může objevit výrazně dříve, už mezi 40. a 50. rokem. A zpravidla bývá nádor i agresivnější, což znemožňuje běžný léčebný postup,“ popsal Babjuk.
Ročně v Česku onemocní rakovinou prostaty osm tisíc mužů, u pětiny je nádor odhalen pozdě. Na chorobu umírá patnáct stovek mužů ročně. „Nádory prostaty se obvykle týkají mužů po padesátce a zprvu se nijak neprojevují, jsou takzvaně asymptomatické. Přibližně 70 procent těchto nádorů roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. To se týká asi dvaceti procent pacientů,“ přiblížil předseda České urologické společnosti ČLS JEP Roman Zachoval.
Urologové chtějí s ministerstvem zdravotnictví dál jednat o plošném screeningu rakoviny prostaty, který už zavedlo například Švýcarsko, Švédsko, Německo nebo Nizozemsko. „Čísla z těchto zemí ukazují, že se snaha o časný záchyt rakoviny vyplatí. Naopak v USA, kde screening v roce 2012 pozastavili, významně stoupla úmrtnost a výskyt pokročilých stadií nemoci,“ upozornil Zachoval.
Pravidelné vyšetření mužů v rizikové skupině by umožnilo časný záchyt nádorů. Zdravotní systém by tak ušetřil miliony korun za léčbu, která následuje v případě rozšíření nádoru z prostaty.
