Vědci našli díky analýze DNA z trusu po třech letech opuštěnému slůněti rodinu

V září 2017 našli záchranáři na západě Afriky opuštěné dehydrované slůně, kterému byly pouhé tři měsíce. O samičku se postarali, pojmenovali ji Nania a pomohli s jejím návratem do přírody v Burkina Fasu. Teď se vědcům na základě srovnání DNA slůněte a vzorků trusu sebraných v oblasti podařilo najít její matku a celé stádo, informoval web RTBF.

Mezinárodní fond na ochranu zvířat (IFAW), který hledání rodiny slůněte financoval, v dané oblasti sesbíral 17 vzorků trusu a zmraženou zásilku poslal na analýzu do laboratoře v americkém Seattlu. Tam experti na genetiku srovnávali 16 genetických značek a nakonec dokázali přijít s odpovědí. Letos v únoru přišla dobrá zpráva, „Nania je dcera slonice, která vyprodukovala vzorek trusu číslo 21“, píše IFAW na webu.

„Rodič musí sdílet 50 procent svých alel se svou dcerou. Takže to, co jsme se snažili zjistit, zda v každé z těchto rodinných skupin máme rodiče a potomky, sourozence nebo nevlastního bratra,“ uvedl Sam Wasser, který vedl výzkum.

„Skutečnost, že jsme potenciálně našli nejen její matku, ale také s největší pravděpodobností její babičku a tetu, je neuvěřitelná a skutečně fascinující,“ říká Céline Sissler-Bienvenu z IFAW.

Slůně jako naděje pro celý druh

Z geografické analýzy vzorků také vyplynulo, že sloní stádo bylo pouhých 200 metrů od oblasti, kde se pohybovala také Nania. Sloni sem chodili ke zdroji vody.

Analýza DNA prozradila, že malá slonice patří k ohroženému druhu slona pralesního (Loxodonta cyclotis). Ten byl vědci až do března považován za poddruh slona afrického, nyní se ví, že jde o samostatný druh – bohužel má v přírodě tak málo zástupců, že jeho přežití není jisté. Navrácení slůněte, z něhož vyroste plodná samice k rodině, by tak k němu mohlo přispět, věří IFAW.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...