Vědci našli díky analýze DNA z trusu po třech letech opuštěnému slůněti rodinu

V září 2017 našli záchranáři na západě Afriky opuštěné dehydrované slůně, kterému byly pouhé tři měsíce. O samičku se postarali, pojmenovali ji Nania a pomohli s jejím návratem do přírody v Burkina Fasu. Teď se vědcům na základě srovnání DNA slůněte a vzorků trusu sebraných v oblasti podařilo najít její matku a celé stádo, informoval web RTBF.

Mezinárodní fond na ochranu zvířat (IFAW), který hledání rodiny slůněte financoval, v dané oblasti sesbíral 17 vzorků trusu a zmraženou zásilku poslal na analýzu do laboratoře v americkém Seattlu. Tam experti na genetiku srovnávali 16 genetických značek a nakonec dokázali přijít s odpovědí. Letos v únoru přišla dobrá zpráva, „Nania je dcera slonice, která vyprodukovala vzorek trusu číslo 21“, píše IFAW na webu.

„Rodič musí sdílet 50 procent svých alel se svou dcerou. Takže to, co jsme se snažili zjistit, zda v každé z těchto rodinných skupin máme rodiče a potomky, sourozence nebo nevlastního bratra,“ uvedl Sam Wasser, který vedl výzkum.

„Skutečnost, že jsme potenciálně našli nejen její matku, ale také s největší pravděpodobností její babičku a tetu, je neuvěřitelná a skutečně fascinující,“ říká Céline Sissler-Bienvenu z IFAW.

Slůně jako naděje pro celý druh

Z geografické analýzy vzorků také vyplynulo, že sloní stádo bylo pouhých 200 metrů od oblasti, kde se pohybovala také Nania. Sloni sem chodili ke zdroji vody.

Analýza DNA prozradila, že malá slonice patří k ohroženému druhu slona pralesního (Loxodonta cyclotis). Ten byl vědci až do března považován za poddruh slona afrického, nyní se ví, že jde o samostatný druh – bohužel má v přírodě tak málo zástupců, že jeho přežití není jisté. Navrácení slůněte, z něhož vyroste plodná samice k rodině, by tak k němu mohlo přispět, věří IFAW.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 10 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 12 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 15 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 15 hhodinami
Načítání...