Musk slíbil, že začne testovat záchranný systém kosmické lodi Crew Dragon

Test záchranného systému nové pilotované lodě Crew Dragon společnosti SpaceX by se mohl uskutečnit už koncem listopadu. Informoval o tom zakladatel a šéf podniku Elon Musk. Zkouška má být posledním klíčovým bodem před prvním letem Crew Dragon s astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Společnost SpaceX se svou lodí schopnou přepravovat lidi už v první polovině března úspěšně absolvovala zkušební let k ISS bez posádky. Druhá výprava na orbitální komplex, tentokrát s posádkou, byla původně plánována na červenec. Nakonec ji ale museli odložit kvůli poškození lodě při nezdařeném dubnovém testu motorů na zemi.

Před letem s astronauty musí SpaceX ještě prověřit záchranný systém. Ten má v případě nečekané události při startu nebo krátce po něm zajistit přenesení posádky do bezpečné vzdálenosti od startovací rampy nebo nosné rakety.

Během tohoto testu, označovaného IFA (in-flight abort), odstartuje nosná raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Krátce po vzletu Crew Dragon zažehne únikové motory SuperDraco, které pak loď dostanou dostatečně daleko od rakety.

Připraveny ke startu

Musk nyní na Twitteru sdělil, že jak nosná raketa, tak vesmírná loď už jsou v objektu společnosti SpaceX na mysu Canaveral, kde se test záchranného systému odehraje. „Veškerý hardware je na mysu. Je třeba statický test motorů a přenastavení pro let. Vypuštění pravděpodobně konec listopadu/začátek prosince,“ napsal Musk.

SpaceX získala kontrakt s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) ve výši 2,6 miliardy dolarů na přepravu amerických astronautů na ISS a zpět na Zemi s využitím nosné rakety a pilotované lodě společnosti. Uzavření kontraktu bylo oznámeno v roce 2014, stejně jako podobná dohoda NASA se společností Boeing, která nyní dokončuje svoji loď CST-100 Starliner.

NASA původně očekávala, že alespoň jedna z lodí těchto společností začne s posádkami létat do konce roku 2017. Americká vesmírná agentura totiž chce přestat s kupováním míst v ruských kosmických lodích Sojuz. Ty jsou jediným přepravním prostředkem schopným dostávat lidi na oběžnou dráhu kolem Země od ukončení programu amerických raketoplánů z července 2011. Ředitel NASA Jim Bridenstine nedávno řekl, že jedno místo v ruských lodích schopných letu s tříčlennou posádkou nyní stojí 85 milionů dolarů (dvě miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 11 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 12 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 16 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 18 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 19 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 20 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.