Do kosmu odstartoval Muskův přelomový Crew Dragon. Na palubě je Ellen Ripleyová

Nahrávám video

Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v sobotu odstartovala k prvnímu testovacímu letu nová kosmická loď Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX. Po dlouhé době jde o loď určenou pro dopravu lidí. Nyní je na palubě „Ripleyová“, fiktivní člen posádky sloužící testovacím účelům.

Kosmická loď odstartovala přesně podle plánu ve 2:49 místního času (8:49 středoevropského času). Loď do kosmu nese již osvědčená raketa Falcon 9. Míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se kterou by se už v neděli měla spojit v automatickém režimu. Na palubě téměř pět metrů dlouhá loď Crew Dragon nese zhruba 200 kilogramů zásob. 

Plavidlo určené pro dopravu lidí do kosmu letí bez posádky, v křesle pro astronauty je ale figurína se senzory. „Říkáme jí smartie a jmenuje se Ripleyová,“ sdělil představitel společnosti SpaceX Hans Koenigsmann na předletové tiskové konferenci. Jde o připomínku Ellen Ripleyové, hlavní postavy filmu Vetřelec z roku 1979 a jeho pokračování.

Ripleyová na palubě Crew Dragonu
Zdroj: SpaceX

Ripleyová je oblečena v letovém skafandru, který společnost SpaceX pro svůj pilotovaný program kosmických letů vyvinula. Na lodi ale rozhodně není zbytečnou zátěží. Je totiž stejně jako celá loď protkaná senzory, které vědci společnosti SpaceX využijí k monitorování letu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a poté návratu na Zemi. Získaná data se využijí při budoucích misích s posádkou.

Čidla ve fiktivní Ripleyové budou měřit síly a zrychlení, jež budou působit na lidi, a také sledovat celé prostředí kolem nich. „Cílem je získat představu o tom, jak se budou lidé na místě Ripleyové cítit,“ řekl Koenigsmann. „Ve skutečnosti neočekávám mnoho překvapení, nicméně je lepší ověřovat a zajistit, že je to bezpečné a že vše bude pohodlné pro naše astronauty při příštím letu lodi,“ dodal.

Nahrávám video

Kromě Ripleyové je na palubě také plyšová hračka připomínající planetu Zemi, která se bude moci vznášet ve stavu beztíže. „Supermoderní ukazatel nulové gravitace dodán krátce před startem,“ napsal k fotografii plyšáka na Twitteru Elon Musk, zakladatel soukromé americké vesmírné společnosti SpaceX.

Mise s lidmi má následovat v červenci

Loď se po příletu k ISS v automatickém režimu připojí k modulu Harmony díky speciálnímu adaptéru, který astronauti už dříve nainstalovali. Během přibližně dvoutýdenního spojení posádka stanice přenese dopravený náklad a místo něj do lodi umístí výsledky některých experimentů. Poté bude následovat odpojení a návrat na Zemi s využitím padáků při přistání do Atlantského oceánu u Floridy. Z vody pak Crew Dragon vyzvedne a na souš dopraví loď společnosti SpaceX Go Searcher. 

Vizualizace dokování lodi Crew Dragon k ISS
Zdroj: NASA

Pokud se testovací let Crew Dragonu podaří, měl by v červenci následovat druhý zkušební let. Tentokrát už s lidskou posádkou. Mezi zhruba pěti tisíci diváky, kteří v Kennedyho vesmírném středisku start rakety sledovali, byli podle agentury AP i Doug Hurley a Bob Behnken – dva astronauti, kteří by se měli na červencové misi v Crew Dragon do vesmíru vydat.

Soukromí dopravci míří k ISS

Společnost SpaceX už na ISS létá. Zatím tam ale jen s kosmickým kamionem Dragonem dopravuje zásoby pro posádky a další náklad. Crew Dragon je proti Dragonu delší a hmotnější. Bude sloužit k přepravě až čtyř astronautů a u stanice může být připojený až 210 dnů.

Američané od ukončení letů raketoplánů v roce 2011 dopravují své astronauty do vesmíru na palubě ruských lodí Sojuz. To se ale nyní má změnit díky soukromým společnostem SpaceX a Boeing. Svou loď CTS-100 Starliner by měl Boeing předvést při testovacím letu bez posádky v dubnu. Let s posádkou by pak měl následovat v srpnu.

Vedle toho americká společnost Lockheed Martin a evropský Airbus připravují pro NASA další kosmickou loď Orion, kterou budou tvořit dva moduly. Velitelský modul tohoto víceúčelového prostředku pro přepravu posádek má na starosti Lockheed Martin a servisní modul Airbus. 

Orion má vedle dopravy astronautů na ISS a zpět na Zemi také létat s posádkami do hlubokého vesmíru. Plánuje se, že s ním lidé v budoucnu budou provádět výzkum Měsíce, asteroidů i planety Marsu. První mise s lidskou posádkou se zatím nepředpokládá dříve než v roce 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.