Černý kašel obelstí imunitu, tělo s ním ani nebojuje. Princip teď popsali čeští vědci

Bakterie černého kašle manipulují s imunitou, tělo pak s nemocí ani nezačne bojovat. Nemoc tak často tělo oslabí pro další infekce.

Vyplývá to z práce českých vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, kterou publikovali v časopise Scientific Reports. V Česku je očkování proti černému kašli, který může zvláště děti ohrozit na životě, povinné v rámci takzvané hexavakcíny. Nejvíce případů černého kašle za posledních několik desítek let bylo v Česku v roce 2014, a to přes 2500 lidí.

Podle vědců z Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů je jednou z nejsilnějších zbraní bakterie černého kašle takzvaný adenylát cyklázový toxin (ACT), který manipuluje buňkami, jež jsou součástí bílých krvinek a představují spojení mezi vrozenou a získanou imunitou.

Jakmile tyto buňky pozřou potenciálně nebezpečnou látku, jsou schopny upozornit další typy bílých krvinek a spustit imunitní reakci. Toxin vylučovaný bakterií černého kašle se ale naváže na povrch těchto buněk a začne vyrábět molekuly cyklického adenozin monofosfátu (cAMP).

Zahlcené buňky nestíhají reagovat

„Představit si ji můžeme jako krátký telegram, kterým jedna molekula mluví s jinou. Takových telegramů vytváří ACT toxin obrovská množství, čímž dokáže buňku jednak zmást a jednak ji přeprogramovat či umlčet,“ vysvětlil jeden z autorů studie Jakub Novák.

Bakterie je tak schopna ovlivnit zrání bílých krvinek a jejich schopnost stimulovat ostatní bílé krvinky. To jí umožňuje lépe přežívat v napadeném organismu.

„Často tak onemocnění ani nepoznáme. Dokonce i v případě, že se nemoc rozvine, pacient obvykle nemá ani horečku, jak tomu u bakteriálních infekcí bývá,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Šebo.

Podle odborníků jsou černým kašlem a komplikacemi s ním spojenými nejvíce ohroženy děti do jednoho roku. Loni se jich s černým kašlem léčilo 26, kromě čtyř nebyly ještě plně očkované. Většina onemocněla v prvních čtyřech měsících života. Podle odhadů ročně na celém světě onemocní okolo 24 milionů dětí mladších pěti let.

V Česku bylo nemocných s černým kašlem v roce 1956, ještě před zavedením očkování, přes 44 tisíc. Za posledních 50 let bylo nejvíc výskytů v roce 2014, a to přes 2500. Předloni bylo případů této choroby 628. Pravidelně se opakují dvou až pětileté cykly nárůstu a poklesu nemocnosti.

Černý kašel se přenáší kapénkami a způsobuje záchvaty kokrhavého kašle. Novorozence a lidi s nemocemi dýchacího ústrojí ohrožuje na životě. Proti černému kašli se v Česku očkují povinně děti, vakcinaci jim hradí pojišťovny. Takzvaná hexavakcína chrání kojence a batolata, přeočkovávají se předškoláci a od roku 2009 i děti od deseti do 11 let. Dospělým pojišťovny očkování nehradí, podle odborníků by se ale měli očkovat také.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 10 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 11 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 15 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 17 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...