Premiéři zemí V4 chtějí po Unii, aby u migrantů zlepšila návratovou politiku

Nahrávám video

Evropská unie se má soustředit na ochranu vnějších hranic a na vracení migrantů, kteří přicházejí nelegálně, do zemí jejich původu. V pondělí se na tom shodli premiéři zemí V4. Jejich setkání v Bratislavě bylo poslední během slovenského předsednictví. Od pátku se do čela Visegrádské skupiny postaví Česko.

Plán na přerozdělování běženců a povinná solidarita s ostatními státy Evropské unie je  téma, které aktuálně Visegrádskou čtyřku nejvíc štěpí. Řešilo se i v Bratislavě, kam přijeli jednat premiéři čtyř středoevropských zemí.

Maďarsko a Polsko v červnu hlasovaly proti migrační reformě, na které se většinově shodli unijní ministři vnitra. V4 tehdy nepostupovala jednotně: Česko bylo pro, Slovensko se zdrželo.

„Migrační politika je jedním ze základních prvků, podle kterého můžeme definovat suverenitu státu. Buď může stát chránit svoje hranice, nebo podléhá jiným mechanismům,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Přesto lídři skupiny obavy sdílejí a odmítají systém povinného přerozdělování. Řešením je podle nich přerušení tras, kterými migranti do Evropy putují.

„Musíme se soustředit na funkční návratovou politiku, musíme se soustředit na efektivní ochranu vnější hranice, posílení spolupráce se zeměmi původu,“ řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Slovenský premiér Ľudovít Ódor uvedl, že z hlediska budoucnosti si Evropská unie nemůže dovolit nenajít nějaký kompromis.

Maďarsko se domnívá, že unijní exekutiva na boj s migrací vyhradila příliš málo peněz. Budapešť navrhuje, aby žadatelé o azyl čekali na vyřízení žádosti o azyl před hranicemi Evropské unie. „Migrace má řešení. Jenže Evropská unie ho nechce realizovat,“ zdůraznil maďarský premiér Viktor Orbán.  

Česko se chce zaměřit na podporu Ukrajiny

České předsednictví ve Visegrádské skupině (V4), které začne v červenci, naváže na úsilí Slovenska o návrat ke kořenům spolupráce založené na principu lidských práv, svobody či demokracie. Píše se o tom v dokumentu, který má k dispozici agentura ČTK. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí V4 mimo jiné poskytovat jasnou, pevnou a konkrétní podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.

V4 se podle českého předsednictví musí postavit za principy, na kterých země vybudovaly moderní a demokratickou státnost. Proto musí poskytovat podporu Ukrajině a její územní celistvosti v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Země V4 přitom nejsou jednotné v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, Maďarsko na rozdíl od zbylé trojice států odmítá dodávky zbraní Kyjevu.

Česko vnímá formát V4 jako platformu pro pěstování sousedských vztahů skrze dialog a také pro spolupráci na konkrétních přínosech pro občany. Prioritou předsednictví bude i podpora rozšíření Evropské unie.

Program založen na třech pilířích

Program předsednictví je založen na třech pilířích – bezpečná a vyspělá společnost, inovativní a propojená ekonomika a podpora Ukrajiny.

První pilíř bude podporovat politiky zaměřené na mezilidské vztahy a občanskou společnost v kultuře, vzdělávání, vědě a výzkumu či sportu. Součástí pilíře je i spolupráce zemí V4 na vnitřní a vnější bezpečnosti, civilní ochraně, veřejné správě, obraně a zdravotnictví.

Priorita týkající se propojené ekonomiky se má zaměřit na konkrétní projekty s přínosem pro občany. Zejména jde o propojenost v dopravě a energetice, podporu odolnosti skrze posilování energetické a surovinové bezpečnosti a na přechod na inovativní, digitální a zelenou ekonomiku a podporu čistých technologií v průmyslu a obchodu.

Třetí pilíř reaguje na ruskou agresi proti Ukrajině a její důsledky pro napadenou zemi, ale i sousední Moldavsko a širší region. Zaměřit se má na politickou i praktickou podporu Ukrajiny. České předsednictví se chce věnovat také diskusi o budoucnosti Východního partnerství. Projekt slouží ke sbližování EU se státy východní Evropy a Kavkazu – konkrétně mezi dané země patří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.

Prioritou předsednictví v souvislosti s Ukrajinou bude také podpora v oblasti mezinárodní trestní spravedlnosti, zejména pokud jde o zamezení beztrestnosti pachatelů zločinů podle mezinárodního práva, uvádí dokument. České předsednictví bude pokračovat v podpoře vyšetřování situace na Ukrajině Mezinárodním trestním soudem a podporovat zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo novou vlnu úderů na Írán jedenáctou noc po sobě. Íránská média tvrdí, že zaznamenala exploze na několika místech v zemi. Americká armáda připojila, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
před 51 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 2 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 6 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 6 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.