Premiéři zemí V4 chtějí po Unii, aby u migrantů zlepšila návratovou politiku

Nahrávám video

Evropská unie se má soustředit na ochranu vnějších hranic a na vracení migrantů, kteří přicházejí nelegálně, do zemí jejich původu. V pondělí se na tom shodli premiéři zemí V4. Jejich setkání v Bratislavě bylo poslední během slovenského předsednictví. Od pátku se do čela Visegrádské skupiny postaví Česko.

Plán na přerozdělování běženců a povinná solidarita s ostatními státy Evropské unie je  téma, které aktuálně Visegrádskou čtyřku nejvíc štěpí. Řešilo se i v Bratislavě, kam přijeli jednat premiéři čtyř středoevropských zemí.

Maďarsko a Polsko v červnu hlasovaly proti migrační reformě, na které se většinově shodli unijní ministři vnitra. V4 tehdy nepostupovala jednotně: Česko bylo pro, Slovensko se zdrželo.

„Migrační politika je jedním ze základních prvků, podle kterého můžeme definovat suverenitu státu. Buď může stát chránit svoje hranice, nebo podléhá jiným mechanismům,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Přesto lídři skupiny obavy sdílejí a odmítají systém povinného přerozdělování. Řešením je podle nich přerušení tras, kterými migranti do Evropy putují.

„Musíme se soustředit na funkční návratovou politiku, musíme se soustředit na efektivní ochranu vnější hranice, posílení spolupráce se zeměmi původu,“ řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Slovenský premiér Ľudovít Ódor uvedl, že z hlediska budoucnosti si Evropská unie nemůže dovolit nenajít nějaký kompromis.

Maďarsko se domnívá, že unijní exekutiva na boj s migrací vyhradila příliš málo peněz. Budapešť navrhuje, aby žadatelé o azyl čekali na vyřízení žádosti o azyl před hranicemi Evropské unie. „Migrace má řešení. Jenže Evropská unie ho nechce realizovat,“ zdůraznil maďarský premiér Viktor Orbán.  

Česko se chce zaměřit na podporu Ukrajiny

České předsednictví ve Visegrádské skupině (V4), které začne v červenci, naváže na úsilí Slovenska o návrat ke kořenům spolupráce založené na principu lidských práv, svobody či demokracie. Píše se o tom v dokumentu, který má k dispozici agentura ČTK. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí V4 mimo jiné poskytovat jasnou, pevnou a konkrétní podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.

V4 se podle českého předsednictví musí postavit za principy, na kterých země vybudovaly moderní a demokratickou státnost. Proto musí poskytovat podporu Ukrajině a její územní celistvosti v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Země V4 přitom nejsou jednotné v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině, Maďarsko na rozdíl od zbylé trojice států odmítá dodávky zbraní Kyjevu.

Česko vnímá formát V4 jako platformu pro pěstování sousedských vztahů skrze dialog a také pro spolupráci na konkrétních přínosech pro občany. Prioritou předsednictví bude i podpora rozšíření Evropské unie.

Program založen na třech pilířích

Program předsednictví je založen na třech pilířích – bezpečná a vyspělá společnost, inovativní a propojená ekonomika a podpora Ukrajiny.

První pilíř bude podporovat politiky zaměřené na mezilidské vztahy a občanskou společnost v kultuře, vzdělávání, vědě a výzkumu či sportu. Součástí pilíře je i spolupráce zemí V4 na vnitřní a vnější bezpečnosti, civilní ochraně, veřejné správě, obraně a zdravotnictví.

Priorita týkající se propojené ekonomiky se má zaměřit na konkrétní projekty s přínosem pro občany. Zejména jde o propojenost v dopravě a energetice, podporu odolnosti skrze posilování energetické a surovinové bezpečnosti a na přechod na inovativní, digitální a zelenou ekonomiku a podporu čistých technologií v průmyslu a obchodu.

Třetí pilíř reaguje na ruskou agresi proti Ukrajině a její důsledky pro napadenou zemi, ale i sousední Moldavsko a širší region. Zaměřit se má na politickou i praktickou podporu Ukrajiny. České předsednictví se chce věnovat také diskusi o budoucnosti Východního partnerství. Projekt slouží ke sbližování EU se státy východní Evropy a Kavkazu – konkrétně mezi dané země patří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.

Prioritou předsednictví v souvislosti s Ukrajinou bude také podpora v oblasti mezinárodní trestní spravedlnosti, zejména pokud jde o zamezení beztrestnosti pachatelů zločinů podle mezinárodního práva, uvádí dokument. České předsednictví bude pokračovat v podpoře vyšetřování situace na Ukrajině Mezinárodním trestním soudem a podporovat zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Posádka ISS se připravuje na možnou evakuaci

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dostala podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pokyn ukrýt se v kosmických lodích a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauti se mezitím únik ve své části orbitálního komplexu snaží opravit. Na stanici je momentálně sedm astronautů.
16:11Aktualizovánopřed 9 mminutami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
13:27Aktualizovánopřed 50 mminutami

V rumunském přístavu explodoval ukrajinský námořní dron

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, uvedla média. Další vybuchl na Ukrajině, po třech se pátrá. Žádné oběti nejsou hlášeny, sdělily rumunské úřady. Ukrajinské námořnictvo později potvrdilo, že šlo o ukrajinský dron, nad kterým v Černém moři ztratilo kontrolu kvůli ruským prostředkům elektronického boje.
10:21Aktualizovánopřed 58 mminutami

Izrael tajně poslal komanda do Ázerbájdžánu, píše CNN

Izrael během války s Íránem tajně nasadil do Ázerbájdžánu elitní vojenské a zpravodajské jednotky, aby usnadnil operace proti islámské republice. Americké stanici CNN to řekly čtyři zdroje obeznámené se situací, Baku to ale popírá. Izraelci v době konfliktu údajně působili také na základnách v Somalilandu, Iráku a Emirátech.
před 1 hhodinou

Pět občanů Ázerbájdžánu zemřelo při dronovém útoku v Azovském moři

Pět občanů Ázerbájdžánu zahynulo a další tři utrpěli zranění při útoku dronů na dvě obchodní lodě v Taganrožském zálivu v Azovském moři, informovalo v pátek podle agentury Interfax ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. Na lodích, které nepatřily Ázerbájdžánu, bylo podle něho celkem 25 ázerbájdžánských občanů. Lodě pravděpodobně zasáhly ukrajinské drony.
před 1 hhodinou

Lotyšští pohraničníci zadrželi Francouze kvůli převozu migrantů

Lotyšská státní pohraniční stráž ve zprávě uvedla, že ve čtvrtek 4. června zadrželi pohraničníci v obci Augšdaugava francouzského občana kvůli převozu osob, které nelegálně překročily státní hranici.
před 4 hhodinami

Ukrajinská firma hlásí úspěšný test protibalistické střely

Ukrajinská zbrojní společnost Fire Point tvrdí, že úspěšně provedla plně řízený manévrovací let střely FP-7.X, která má tvořit základ budoucí protibalistické střely FREYJA určené k zachytávání balistických raket. Informovala o tom technická ředitelka společnosti Fire Point Iryna Terechová.
před 4 hhodinami

V Izraeli protestují ultraortodoxní židé odmítající narukovat, napadli dům soudce

Stovky ultraortodoxních židů v noci na pátek zablokovaly hlavní dopravní tepnu mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, než je rozehnala policie, informoval deník Ha'arec. Protestovali tak proti zatčení šesti desítek členů své komunity po jejich středečním útoku na dům místopředsedy izraelského nejvyššího soudu Noama Sohlberga. Skupiny ultraortodoxních židů v posledních týdnech zesílily protesty kvůli zatčení několika odpíračů vojenské služby z komunity, která měla do předloňska přes půlstoletí výjimku z branné povinnosti.
před 5 hhodinami
Načítání...