Zelenskyj zahájil návštěvu Polska. Prezident Duda mu slíbil další letadla

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s manželkou Olenou přijel ve středu do Polska, kde hosty zhruba hodinu před polednem ve varšavském prezidentském paláci přivítal jeho protějšek Andrzej Duda s chotí. Polský prezident po jednání státníků řekl, že Polsko poslalo na Ukrajinu čtyři stíhací letouny MiG-29, další čtyři kusy tam směřují a Varšava je připravena poskytnout ukrajinskému letectvu ještě dalších šest letadel, která se nyní připravují.

„Předpokládáme, že by mohly být předány poměrně brzy,“ uvedl na společné tiskové konferenci polský prezident, podle něhož tak Polsko Ukrajině může nyní celkem předat 14 letounů MiG-29. Varšava v březnu oznámila, že předá Ukrajině čtyři bojové letouny MiG-29, stejný počet stíhaček tohoto typu předalo Kyjevu i Slovensko. Polský prezident ve středu podle agentury Reuters dále uvedl, že Polsko usiluje o získání dodatečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu na červencovém summitu NATO v litevském Vilniusu, které mají posílit vojenský potenciál země.

„Moje návštěva Polska je gestem vděčnosti. Děláte pro Ukrajinu všechno možné, posilujete nás na bojišti. Děkuji vám za podporu našeho členství v Evropské unii,“ řekl později Zelenskyj podle polských médií, přičemž rovněž Dudovi děkoval za podporu pro vstup do NATO.

Podle úřadu polského prezidenta spolu oba státníci jednali mimo jiné o tom, jak udržet jednotu a podporu Západu pro Ukrajinu a dotkli se rovněž ekonomických nebo historických témat, napsal Onet. Zelenskyj obdržel od Dudy nejstarší a nejvyšší polské vyznamenání, takzvaný Řád bílé orlice. Podle kanceláře polského prezidenta ho získal za zásluhy o prohloubení polsko-ukrajinských vztahů, službu bezpečnosti nebo ochraně lidských práv. „Neopustil jste Ukrajinu ani své krajany. Jste vzorem vůdcovství,“ řekl Duda při ceremonii.

Oficiální návštěva ukrajinského prezidentského páru v Polsku začala před polednem slavnostním uvítáním na nádvoří prezidentského paláce prezidentem Dudou a první dámou Agatou Kornhauserovou-Dudovou. Zatímco polský prezident a první dámy obou zemí byli oblečeni ve formálních šatech, ukrajinský prezident měl na sobě svou typickou tmavou mikinu a khaki kalhoty.

Zelenskyj má podle agentur jednat i s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a setkat by se měl s ukrajinskými uprchlíky nebo s podnikateli, jež by se mohli podílet na obnově Ukrajiny. Morawiecki podle stanice TVN24 už v úterý řekl, že by s prezidentem chtěl hovořit také o dovozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů do Polska. Polští zemědělci si stěžují, že polský trh zaplavila levnější ukrajinská produkce. 

Polsko patří k zemím, které nejvíce podporují Ukrajince čelící už více než rok ruské agresi. Pomáhá jim vojensky a slouží také jako logistické centrum pro dopravu vojenského materiálu na Ukrajinu. Polsko rovněž přijalo v absolutních číslech nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků, v zemi jich je více než milion, píše agentura Reuters.

Polský ministr rezignoval, dovoz ukrajinského obilí nadále bez cla a kvót

Polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk ve středu oznámil, že podá demisi. Rezignace je reakcí na protesty zemědělců v souvislosti se zvýšeným dovozem ukrajinského obilí, napsal polský server Onet.pl. Polští rolníci si stěžují na to, že polský trh zaplavila levnější ukrajinská produkce.

„Rezignoval jsem na funkci ministra zemědělství a rozvoje venkova, když jsem viděl, že základní požadavek zemědělců Evropská komise nesplní,“ prohlásil ve středu Kowalczyk. Evropská komise podle něj zveřejnila návrh na prodloužení dovozu obilí z Ukrajiny bez cla a bez kvót o další rok, tedy do června 2024, píše Onet. Polští rolníci podle Reuters požadovali zavedení dovozního cla.

Polsko povolilo tranzit ukrajinských zemědělských produktů, aby pomohlo zemi, která se už přes rok brání ruské vojenské agresi. Ukrajinské obilí má být přes Polsko převáženo nebo v zemi skladováno, aby se dostalo na mezinárodní trhy. Polští zemědělci však tvrdí, že ukrajinské produkty se místo toho ocitají na polském trhu, což způsobuje pokles místních cen. Na podobný problém upozorňují zemědělci i v dalších zemích Evropské unie.

Třetí zahraniční cesta ukrajinského prezidenta od invaze, nyní i s manželkou

Zelenskyj od vpádu ruských vojsk do své vlasti loni v únoru cestuje do zahraničí jen zřídka. Současná návštěva Polska je pro něj třetím výjezdem za hranice od začátku ruské invaze a zároveň je první oficiální návštěvou Polska, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Zelenskyj dříve sousední zemi navštívil krátce při své loňské cestě do Washingtonu a letos v únoru při cestě do Londýna, Paříže a Bruselu.

Agentura AP také upozornila na fakt, že ukrajinského prezidenta nyní doprovází jeho žena Olena Zelenská. Od začátku ruské invaze první pár Ukrajiny do zahraničí cestoval samostatně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
Právě teď

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 14 mminutami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 42 mminutami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 1 hhodinou

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 5 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 7 hhodinami
Načítání...