Izraelští lesníci řeší problém s borovicemi. Populární dřevina trpí v subtropickém klimatu suchem a požáry. Se změnou druhové skladby tamních lesů pomáhali v prosinci studenti brněnské Mendelovy univerzity. Už potřetí dorazili do Masarykova lesa, který připomíná prvního československého prezidenta.
S obnovou Masarykova lesa v Izraeli už potřetí pomáhali brněnští studenti
3 minuty
Události: Obnova Masarykova lesa v Izraeli
Devadesát let staré stromy za první republiky vysadili českoslovenští Židé. A teď Masarykův les obnovují dobrovolníci z Česka. Poprvé přijeli roku 2019. Základnu našli ve vedlejším kibucu, jehož obyvatelé dodnes vnímají své kořeny.
„Moc rádi je tu hostíme a vítáme. Všichni cítíme, že je tu společné pouto,“ popsala obyvatelka kibucu Sarid Anat Danzigová.
Nešlo jen o zdvořilostní návštěvu ani o pouhou výpomoc při manuálních pracích. Studenti lesnické fakulty Mendelovy univerzity přijeli také poradit.
„Evropský les“
Většinu uměle vysázených lesů v Izraeli tvoří v podstatě „evropské“ borovice. Jenže v této zemi je o dost jiné klima než v Evropě. „Dřeviny, které tvoří tyto lesy, se nevyskytují ve svém přirozeném prostředí. Stabilita lesů je značně snížena,“ vysvětlil jeden ze studentů Štěpán Neubauer.
Izraelské okouzlení borovicemi mělo své psychologické důvody. „Lidé, kteří sem přišli z Evropy, měli představu lesa v evropském stylu. Chtěli, aby byl velice hustý a zelený,“ uvedl Gil Siaki z Židovského národního fondu.
V této zemi ale od dubna do října vůbec neprší. Borovicová monokultura snáz podléhá suchu a požárům. I v části Masarykova lesa nedávno hořelo. Nová výsadba tak musí mít jiný charakter. „Tady je přirozenější les smíšený, který je většinou postavený na dubu. S příměsí řečíku, tedy pistácií, a řekněme ještě mandloní,“ doplnil z brněnské univerzity Jiří Volánek.
Nejstarší stromy v Masarykově lese zůstávají na svém místě. Revitalizace má být postupná. Les přežije, jen jeho tvář se zvolna promění.
