Masarykův les v Izraeli kdysi vytvořili čeští Židé. Nyní jej Češi pomáhali obnovit

Nahrávám video
Události: Masarykův les
Zdroj: ČT24

Obnova Masarykova lesa v Izraeli letos finišuje. Hlavní část háje, jejž v roce 1930 založili čeští osadníci kibucu nedaleko Nazaretu, už je otevřená. Les byl několik dekád zpustlý a znovu ho Češi objevili náhodou až před třemi lety. Oslavy jeho znovuotevření se konaly v pražské rezidenci izraelského velvyslance.

Obnovu háje spoluorganizoval Michael Kraus. Osmdesát procent lidí v Izraeli podle něj ví, kdo byl Tomáš Garrigue Masaryk. Stromy jsou v Galilei původní z roku 1930 – právě tehdy se skalnatý kopec poblíž Nazaretu začal měnit v lesní plochu.

„Nedaleký kibuc Sarid byl založen českými Židy. A jedna z prvních věcí, kterou tehdy udělali, byla, že vysázeli stromy,“ popisuje vedoucí Židovského národního fondu pro region Sever Omri Bone.

Les ale posléze stárnul a pustnul. V posledních letech proto prošel celkovou obnovou, o níž se opět postarali Češi. „Chceme poděkovat všem přátelům v Česku za jejich brigádnickou práci i za jejich čas. Vážíme si toho,“ vzkazuje Rima Kušnirová, pracovnice Židovského národního fondu.

Znovuotevření lesa mělo být symbolickým darem ke 170. výročí narození Masaryka, které se mělo konat v Izraeli v březnu. Kvůli volbám a koronavirové krizi se ale přesunulo o tři a půl tisíce kilometrů dál – do Prahy. Setkání se zúčastnila i Michaela Vidláková. Jejích otec Jiří Lauscher byl jedním ze zakladatelů kibucu Sarid a stál u zrodu lesa. Právě Vidláková iniciovala jeho obnovu.

„Ještě potřebuje dosadit. Takové to nejhorší zdžunglovatění zmizelo,“ komentuje stav prací Vidláková. Les z olivovníků a cypřišů byl dlouhá léta v zapomnění. Místní i čeští pamětníci věděli, že existuje, nikdo ale nevěděl kde. Přesné místo se podařilo najít i díky archivům Židovského národního fondu.

„Chtěli bychom udělat další etapy, aby se to napojilo na cyklistické stezky, které vedou v okolí,“ popisuje plány prezident české pobočky fondu Michal Pacovský. V Izraeli by prý rádi přivítali české turisty, kteří by tu mohli symbolicky zasadit strom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...