Rusko odmítlo dokument z konference o nešíření jaderných zbraní. Zmiňoval se o situaci v Záporoží

Rusko zablokovalo schválení závěrečného dokumentu konference států podepsaných pod Smlouvou o nešíření jaderných zbraní (NPT). Souhlas s dokumentem musí být jednomyslný. Podle agentury AP se zřejmě Moskvě nelíbily zmínky o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Rusko ale tvrdí, že s návrhem textu nesouhlasilo více zemí.

Igor Višněveckij z ruského ministerstva zahraničí uvedl, že ohledně textu závěrečného dokumentu z konference států NPT nepanoval konsenzus. Zástupce vedoucího ruské delegace Andrej Bělousov prohlásil, že konference se stala „politickým zajatcem“ některých zemí. „Tyto státy, a to jmenovitě Ukrajina a podporovatelé režimu v Kyjevu, nesou plnou odpovědnost za to, že nemáme pozitivní konečný výsledek,“ poznamenal diplomat.

Zmocněnec americké vlády Adam Scheinman naopak viní z neschválení dokumentu výhradně Moskvu. „Rusko je důvodem, proč jsme nyní nedosáhli konsenzu,“ prohlásil. 

Návrh, který vypracovalo argentinské předsednictví, zmiňoval znepokojení z vojenských aktivit u Záporožské jaderné elektrárny a dalších jaderných zařízení na Ukrajině. Zdůrazňoval také „nejzásadnější význam zaručení kontroly těchto zařízení ze strany kompetentních ukrajinských úřadů“. Dokument rovněž varoval, že nebezpečí použití jaderných zbraní je v současnosti nejvyšší od konce studené války. Jak ale podotkl Scheinman, o Rusku se dokument výslovně nezmiňoval.

Záporožskou jadernou elektrárnu obsadily okupační jednotky krátce po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajině. V zařízení nicméně dál pracuje ukrajinský personál. V posledních dnech se Kyjev a Moskva vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny; podle ukrajinských představitelů je situace kritická a hrozí jaderná katastrofa.

Konference signatářů Smlouvy o nešíření jaderných zbraní se obvykle schází každých pět let, ta letošní byla ale opožděna kvůli epidemii covidu-19. Také předchozí konference v roce 2015 skončila bez závěrečného dokumentu kvůli sporům o označení Blízkého východu za oblast bez jaderných zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...