Evropská unie už neuznává Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely

Evropská unie již neuznává lídra venezuelské opozice Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta země. Ministři zahraničí členských zemí v pondělí schválili společné prohlášení, podle něhož je pozice bývalého předsedy venezuelského parlamentu z hlediska EU srovnatelná s dalšími opozičními předáky. Evropský blok přitom zároveň neuznává výsledky prosincových voleb, v nichž bez účasti opozice parlament ovládli lidé autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Prosincové volby byly podle ministrů „promarněnou příležitostí pro demokracii“ a jejich průběh nebyl „důvěryhodný, otevřený všem a transparentní“. EU proto jejich výsledek neuznává.

Guaidó, který po volbách zůstal v čele paralelně pracujícího parlamentu, však již pro EU není legitimním dočasným vůdcem země. Unie v pondělí venezuelskou vládu vyzvala k respektování politických a občanských práv a zajištění svobody a bezpečnosti všech opozičních představitelů. Mezi nimi sice zdůraznila právě jméno Guaidóa, kterého ovšem stejně jako další přední figury opozice označila za „významné hráče a privilegované účastníky dialogu“.

Členské země tak nevyslyšely výzvu Evropského parlamentu, který minulý týden v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů požadoval, aby sedmadvacítka Guaidóa i nadále považovala za legitimního vůdce Venezuely.

USA a Británie Guaidóa stále za dočasného prezidenta uznávají

EU se v pohledu na jeho roli rozchází se Spojenými státy či Velkou Británií, které jej bez ohledu na výsledek voleb stále uznávají za oprávněného dočasného prezidenta. To mimo jiné venezuelské opozici usnadňuje přístup k finančním zdrojům, které západní země v důsledku přijatých sankcí zabavily Madurovu režimu.

Venezuelský parlament byl poslední politickou institucí v zemi, kterou ovládala opozice. Volby se zhruba třetinovou účastí voličů sice opozice bojkotovala, podle některých expertů však stejně zpochybnily Guaidóovo oprávnění být dočasným prezidentem. Za něj se totiž prohlásil právě z titulu šéfa zákonodárného shromáždění s odvoláním na venezuelskou ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...