Němci umožní deportace do Sýrie. Obavy ze zločinů převážily nad obavami z porušování lidských práv

Německo bude od příštího roku opět moci deportovat Syřany do jejich vlasti. Shodl se na tom ministr vnitra s kolegy ze spolkových zemí. S odvoláním na zdroje ze schůzky o tom informovala agentura DPA. Zákaz platil od roku 2012 vzhledem k válce a porušování lidských práv režimem Bašára Asada i povstalci kontrolujícími část území.

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann z CSU upozornil, že změna přichází hlavně kvůli malé skupině pachatelů závažných trestných činů či lidí, které úřady považují za nebezpečné. Deportovat bude možné i podezřelé z plánování teroristického útoku. To od roku 2012 nebylo možné.

Pro možnost deportace se vyslovili ministři spolkových zemí z řad konzervativní unie CDU/CSU, jejíž členkou jsou kancléřka Angela Merkelová i ministr vnitra Horst Seehofer.

Proti se stavěli ministři z koaliční sociální demokracie (SPD). Podle jejího zástupce z Dolního Saska Borise Pistoriuse bude deportace v praxi velmi složitá, ba i nemožná. Mimo jiné proto, že Německo s režimem prezidenta Bašára Asada neudržuje diplomatické styky. Pistorius také upozornil, že z Německa nelze deportovat lidi do zemí, v nichž jim hrozí mučení či smrt.

Bavorský konzervativec Herrmann navrhl řešení: příznivce Asadova režimu deportovat na jím ovládaná území a jeho odpůrce zase do oblastí pod kontrolou Turecka či kurdských milic.

Rozložení sil v Sýrii – leden 2020
Zdroj: ČT24

Statisíce Syřanů

Ministerstvo zahraničí podle agentury DPA upozornilo, že navzdory relativnímu zklidnění bojů se ve všech částech Sýrie stále „masivně porušují lidská práva různými aktéry“. Lidé jsou tak nadále vystaveni rizikům, „která ohrožují jejich zdraví i život“.

Od počátku občanské války v Sýrii v roce 2011 do Německa uprchlo zhruba 800 tisíc Syřanů. Debatu o zrušení zákazu jejich vyhošťování v Německu rozvířil nedávný útok syrského islamistického radikála na dva turisty v Drážďanech. Dvacetiletý už dříve trestaný Syřan s nožem 4. října zabil pětapadesátiletého Němce a druhého těžce zranil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 3 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...