První kolo moldavských voleb vyhrála proevropská kandidátka Sanduová

V prvním kole moldavských prezidentských voleb překvapivě zvítězila proevropská kandidátka Maia Sanduová nad proruským prezidentem Igorem Dodonem. Vyplývá to podle agentury AFP z téměř úplných oficiálních výsledků nedělního hlasování. Předchozí částečné výsledky připisovaly dílčí vítězství stávající hlavě státu. Sanduová a Dodon se utkají v rozhodujícím druhém kole voleb 15. listopadu.

Po sečtení více než 99 procent hlasů je patrné, že bývalou premiérku Sanduovou v přímé volbě hlavy státu podpořilo 35,77 procenta hlasujících občanů, zatímco pro Dodona hlasovalo 32,87 procenta voličů.

Podle agentury APA mnozí voliči nedorazili kvůli strachu z nákazy koronavirem, který se v poslední době v zemi rychle šíří. Velký zájem o hlasování byl mezi Moldavany, kteří žijí v zahraničí. 

Opozice obvinila úřady z volebních podvodů, podle ní do Moldavska směřovaly autobusy s voliči ze separatistického Podněstří. Sanduová, někdejší ekonomka Světové banky, která se do druhého kola voleb dostala i před čtyřmi lety, tak vyzvala k rezignaci ministra vnitra a šéfa ústřední volební komise.

Rusko, nebo Evropa? Síly jsou vyrovnané

Moldavskem v minulých letech otřásly politické krize i kauza finančních podvodů, při kterých se z tamního bankovního systému ztratila jedna miliarda dolarů (skoro 24 miliard korun). Na politické scéně se střídají představitelé usilující o sbližování s Ruskem a ti, kteří naopak prosazují těsnější vztahy s Evropskou unií. Ani jedna strana však nedokáže získat jasnou podporu velké většiny obyvatel.

Dodon zastává funkci prezidenta od roku 2016 a slibuje, že bude pokračovat v podle něj výhodné spolupráci s Ruskem. V zemi, kde většina lidí mluví moldavsky, prosazuje také povinnou výuku ruštiny. Současnému prezidentovi otevřeně vyjádřil podporu jeho ruský protějšek Vladimir Putin.

Sanduová naopak slibuje sbližování země s Evropskou unií a vytvoření pracovních míst, což má zastavit hromadný odchod obyvatel do zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 16 mminutami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 29 mminutami

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond, má podpořit investice, píše Reuters

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna.
10:52Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoTermín genocida se nadužívá, což ho devalvuje, říká Foltýn

Existuje mezinárodní právo, nebo je to pouhý mýtus? Jaký je opravdu rozdíl mezi válečným zločinem a zločinem proti lidskosti? Selhala v Gaze a na Ukrajině lidskost? A jak emocionálně vybičovaná debata vede k zamlžování a znehodnocování právních termínů jako genocida? V nové epizodě podcastu Za Horizont se Jakub Szántó ptá experta na mezinárodní právo, moderní historii a válečného veterána Otakara Foltýna. Uslyšíte, jak fungují tribunály v Haagu, proč jsou humanitární pravidla klíčová i v době míru.
před 1 hhodinou

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Chorvatsku zatkli důstojníka katamaránu, který potopil plachetnici s Čechy

Chorvatská policie zatkla prvního důstojníka katamaránu, který v neděli nedaleko Splitu srážkou potopil plachetnici s českou posádkou. Informovala o tom ve středu veřejnoprávní stanice HRT. Lodní neštěstí nepřežili čtyři Češi a další čtyři osoby byly převezeny do nemocnice.
14:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zdravotníci NATO trénují v Estonsku na „vysoce intenzivní boje“ a velké množství obětí

V Estonsku se poprvé po více než dvaceti letech koná zdravotnické cvičení NATO s názvem Vigorous Warrior. ERR News hovořilo s hlavním lékařem estonských ozbrojených sil, podplukovníkem Indrekem Olvetim, o tom, jak se zdravotníci stali terčem útoků a proč v budoucnu nemohou očekávat „žádný luxus“.
před 1 hhodinou

Europoslanci schválili zpřísnění návratů lidí bez povolení k pobytu

Poslanci Evropského parlamentu ve středu schválili nové unijní předpisy, které mají zjednodušit navracení občanů třetích zemí pobývajících v EU nelegálně. Návrh, na němž se začátkem tohoto měsíce předběžně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských států (Rada EU), počítá mimo jiné s povinností migrantů spolupracovat s úřady či se vznikem takzvaných návratových center mimo území Unie.
13:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...