Spalničkám loni podlehlo přes 140 tisíc lidí. Nejvíc nakažených je v Africe a na Ukrajině

Nahrávám video

Počet obětí spalniček se loni oproti přechozímu roku zvýšil. Zatímco v roce 2017 podlehlo nakažlivé nemoci po celém světě 110 tisíc lidí, loni to bylo přes 140 tisíc. Uvádějí to nové odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Nejvíc mrtvých je mezi dětmi do pěti let věku. K zemím s nejvyšším výskytem nemoci patří kromě několika afrických států také Ukrajina. Česko a další tři evropské země přišly o status zemí, v nichž byla nemoc už vymýcena.

Po minulých úspěších v boji proti spalničkám se nemoc v současnosti opět šíří na celém světě. Počet obětí sice v dlouhodobém srovnání poklesl, neboť ještě v roce 2000 onemocnění podlehlo více než 535 tisíc lidí. V poslední době ale počty opět rostou. Loni, tedy v roce 2018, bylo podle odhadů WHO o zhruba 16 tisíc úmrtí na spalničky více než v roce 2017.

Po výrazném poklesu opět stoupl také odhad lidí, kteří se nemocí nakazili. Podle WHO bylo loni zaznamenáno na 9,8 milionu případů spalniček, zatímco v roce 2017 jich bylo necelých 7,6 milionu. WHO přitom upozornila, že znám je jen zlomek skutečného počtu případů.

Malé děti jsou nejohroženější skupinou infekcí spalniček. Hrozí u nich komplikace včetně zápalu plic či zánětu mozkových blan a také celoživotní následky jako trvalé poškození mozku, slepota či ztráta sluchu. 

Nejvíc nakažených: Subsaharská Afrika a Ukrajina

Nejhorší situace je podle zprávy v subsaharské Africe, kde se mnoha dětem očkování trvale nedostává. Nejrozsáhlejší epidemii spalniček hlásí Demokratická republika Kongo, kde od začátku letošního roku zemřelo 5110 lidí. Je to více než dvojnásobný počet obětí, než kolik si v zemi od loňského srpna vyžádala epidemie eboly. Dalších čtvrt milionu lidí je podle WHO nemocí nakaženo. 

Kromě Konga patří k nejpostiženějším státům také Libérie, Madagaskar, Somálsko a Ukrajina. Na těchto pět zemí připadá téměř polovina všech případů, na Ukrajině jich je hlášeno 57 tisíc.

Nákaza se však šíří i v některých rozvinutých zemích. Spojené státy letos hlásí nejvyšší počet případů za posledních 25 let. Čtyři evropské státy zase loni ztratily status zemí, kde se nemoc již podařilo vymýtit. Patří mezi ně i Česko, dále jde o Albánii, Řecko a Spojené království.

Druhou dávku vakcíny dostane ani ne 70 procent dětí

Proočkovanost totiž globálně klesá. WHO a Dětský fond OSN (UNICEF) odhadují, že v loňském roce dostalo první dávku vakcíny 86 procent dětí, doporučenou druhou dávku pak méně než 70 procent. WHO přitom upozorňuje, že pro ochranu populace v jednotlivých zemích je třeba, aby obě dávky vakcíny dostalo 95 procent obyvatel.

„Skutečnost, že děti umírají na chorobu, které lze předcházet vakcínou, jako jsou spalničky, je upřímně pobuřující a jde o kolektivní selhání v ochraně nejzranitelnějších dětí na světě,“ uvedl generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreysus.

„Abychom zachránili životy, musíme zajistit, aby všichni mohli mít prospěch z vakcín, což znamená investovat do imunizace a kvalitní zdravotní péče jako práva pro všechny,“ dodal šéf WHO.

UNICEF připomíná i nedávné výzkumy, podle kterých ničí virus spalniček imunitní paměť organismu. Ještě měsíce či dokonce roky po prodělání infekce je tělo náchylnější k jiným potenciálně smrtelným nemocem – u dětí může jít třeba o chřipku či těžký průjem.

S epidemií se potýká i Samoa

Epidemie spalniček sužuje i tichomořskou Samou, která proto tento týden vyhlásila povinné očkování. Epidemie už v zemi s 200 tisíci obyvateli nakazila více než čtyři tisíce lidí a vyžádala si 60 obětí.

Rodiny, které nejsou proti nemoci očkované, mají před svůj dům vyvěsit červený praporek, aby tak pomohli zdravotnickým týmům provádějícím očkování, informoval zpravodajský server BBC.

Samoa vyhlásila v listopadu stav nouze, aby mohla proti epidemii bojovat. Všechny školy jsou uzavřené a děti mladší 17 let mají zakázáno se shromažďovat na veřejnosti. Děti mladší pěti let přitom tvoří největší část obětí.

Podle samojských činitelů je nyní proočkovanost populace asi 55 procent. Premiér Tuilaepa Sailele Malielegaoi slíbil, že tento počet zvýší nad 90 procent. „Naše děti ani dospělí nebudou imunní proti budoucím epidemiím, pokud nedosáhneme téměř stoprocentní proočkovanosti,“ řekl během návštěvy jedné z nemocnic. „To je jediná protilátka,“ dodal.

Stav nouze kvůli epidemii spalniček minulý měsíc vyhlásily také Tonga a Fidži. Obě země ale mají podstatně vyšší proočkovanost – více než 90 procent – a zatím nezaznamenaly žádné úmrtí.

  • Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
  • Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
  • Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
  • Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled