Spalničkám loni podlehlo přes 140 tisíc lidí. Nejvíc nakažených je v Africe a na Ukrajině

Nahrávám video

Počet obětí spalniček se loni oproti přechozímu roku zvýšil. Zatímco v roce 2017 podlehlo nakažlivé nemoci po celém světě 110 tisíc lidí, loni to bylo přes 140 tisíc. Uvádějí to nové odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Nejvíc mrtvých je mezi dětmi do pěti let věku. K zemím s nejvyšším výskytem nemoci patří kromě několika afrických států také Ukrajina. Česko a další tři evropské země přišly o status zemí, v nichž byla nemoc už vymýcena.

Po minulých úspěších v boji proti spalničkám se nemoc v současnosti opět šíří na celém světě. Počet obětí sice v dlouhodobém srovnání poklesl, neboť ještě v roce 2000 onemocnění podlehlo více než 535 tisíc lidí. V poslední době ale počty opět rostou. Loni, tedy v roce 2018, bylo podle odhadů WHO o zhruba 16 tisíc úmrtí na spalničky více než v roce 2017.

Po výrazném poklesu opět stoupl také odhad lidí, kteří se nemocí nakazili. Podle WHO bylo loni zaznamenáno na 9,8 milionu případů spalniček, zatímco v roce 2017 jich bylo necelých 7,6 milionu. WHO přitom upozornila, že znám je jen zlomek skutečného počtu případů.

Malé děti jsou nejohroženější skupinou infekcí spalniček. Hrozí u nich komplikace včetně zápalu plic či zánětu mozkových blan a také celoživotní následky jako trvalé poškození mozku, slepota či ztráta sluchu. 

Nejvíc nakažených: Subsaharská Afrika a Ukrajina

Nejhorší situace je podle zprávy v subsaharské Africe, kde se mnoha dětem očkování trvale nedostává. Nejrozsáhlejší epidemii spalniček hlásí Demokratická republika Kongo, kde od začátku letošního roku zemřelo 5110 lidí. Je to více než dvojnásobný počet obětí, než kolik si v zemi od loňského srpna vyžádala epidemie eboly. Dalších čtvrt milionu lidí je podle WHO nemocí nakaženo. 

Kromě Konga patří k nejpostiženějším státům také Libérie, Madagaskar, Somálsko a Ukrajina. Na těchto pět zemí připadá téměř polovina všech případů, na Ukrajině jich je hlášeno 57 tisíc.

Nákaza se však šíří i v některých rozvinutých zemích. Spojené státy letos hlásí nejvyšší počet případů za posledních 25 let. Čtyři evropské státy zase loni ztratily status zemí, kde se nemoc již podařilo vymýtit. Patří mezi ně i Česko, dále jde o Albánii, Řecko a Spojené království.

Druhou dávku vakcíny dostane ani ne 70 procent dětí

Proočkovanost totiž globálně klesá. WHO a Dětský fond OSN (UNICEF) odhadují, že v loňském roce dostalo první dávku vakcíny 86 procent dětí, doporučenou druhou dávku pak méně než 70 procent. WHO přitom upozorňuje, že pro ochranu populace v jednotlivých zemích je třeba, aby obě dávky vakcíny dostalo 95 procent obyvatel.

„Skutečnost, že děti umírají na chorobu, které lze předcházet vakcínou, jako jsou spalničky, je upřímně pobuřující a jde o kolektivní selhání v ochraně nejzranitelnějších dětí na světě,“ uvedl generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreysus.

„Abychom zachránili životy, musíme zajistit, aby všichni mohli mít prospěch z vakcín, což znamená investovat do imunizace a kvalitní zdravotní péče jako práva pro všechny,“ dodal šéf WHO.

UNICEF připomíná i nedávné výzkumy, podle kterých ničí virus spalniček imunitní paměť organismu. Ještě měsíce či dokonce roky po prodělání infekce je tělo náchylnější k jiným potenciálně smrtelným nemocem – u dětí může jít třeba o chřipku či těžký průjem.

S epidemií se potýká i Samoa

Epidemie spalniček sužuje i tichomořskou Samou, která proto tento týden vyhlásila povinné očkování. Epidemie už v zemi s 200 tisíci obyvateli nakazila více než čtyři tisíce lidí a vyžádala si 60 obětí.

Rodiny, které nejsou proti nemoci očkované, mají před svůj dům vyvěsit červený praporek, aby tak pomohli zdravotnickým týmům provádějícím očkování, informoval zpravodajský server BBC.

Samoa vyhlásila v listopadu stav nouze, aby mohla proti epidemii bojovat. Všechny školy jsou uzavřené a děti mladší 17 let mají zakázáno se shromažďovat na veřejnosti. Děti mladší pěti let přitom tvoří největší část obětí.

Podle samojských činitelů je nyní proočkovanost populace asi 55 procent. Premiér Tuilaepa Sailele Malielegaoi slíbil, že tento počet zvýší nad 90 procent. „Naše děti ani dospělí nebudou imunní proti budoucím epidemiím, pokud nedosáhneme téměř stoprocentní proočkovanosti,“ řekl během návštěvy jedné z nemocnic. „To je jediná protilátka,“ dodal.

Stav nouze kvůli epidemii spalniček minulý měsíc vyhlásily také Tonga a Fidži. Obě země ale mají podstatně vyšší proočkovanost – více než 90 procent – a zatím nezaznamenaly žádné úmrtí.

  • Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Inkubační doba, tedy čas od vniknutí původce nákazy do organismu až po první příznaky, je zhruba 7 až 21 dní.
  • Projevy spalniček jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek. V ústech a na sliznici tváří mohou být bělavé tečky se zarudlým okolím.
  • Čtvrtý až pátý den se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
  • Při léčbě je ze zákona povinná hospitalizace na infekčním oddělení a izolace po dobu sedmi dnů od objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s nemocným setkali.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 31 mminutami

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 2 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 2 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 2 hhodinami

Poblíž Ománu hoří tanker, zřejmě po americkém úderu

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednoho zraněného a dvě pohřešované osoby. Příčinu požáru neuvedla, ale podle britské bezpečnostní společnosti Ambrey, na kterou se odvolává agentura Reuters, byl tanker zřejmě zasažen americkou raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 3 hhodinami

VideoŘíkat na Balkáně „bývalá Jugoslávie“ je urážka. Pro místní skončila v plamenech

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.
před 3 hhodinami
Načítání...