Ukrajina ohniskem spalniček. Rodiče váhají s očkováním, nemoc se šíří za hranice

3 minuty
Horizont ČT24: Ukrajina řeší problém se spalničkami, šíří se i do světa
Zdroj: ČT24

Počet onemocnění spalničkami se letos oproti loňsku ztrojnásobil, varovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Proočkovanost klesla celosvětově, jedním z jasných ohnisek je přitom Ukrajina, kde mnoho rodičů nedůvěřuje úřadům ani zdravotnictví. Panuje podezření, že právě z Ukrajiny se nemoc šíří po Evropě, ale už i do Izraele nebo Spojených států.

Epidemie spalniček na Ukrajině od roku 2017 zasáhla už 115 tisíc lidí, z toho jen za letošek 58 tisíc. Z Ukrajiny se navíc onemocnění často dostane do Polska, Rumunska ale i Německa a dál. Mezinárodní vyšetřovatelé zjišťují, zda židovští poutníci nezavlekli spalničky z ukrajinského města Umaň, kde je hrob významného rabína, také do Izraele a New Yorku.

Odpor ve společnosti

Nemoc prodělala loni spolu s dcerou i Olena Kudrjašovová z Kyjeva. Na základě zkušenosti nechala své dítě později očkovat. Když se o tom ale zmínila na Facebooku, spustila lavinu. „Dostala jsem mnoho negativních komentářů. Jak můžu nechat očkovat nemocné dítě? Jak jsem strašná, co jsem to za matku,“ vzpomíná Ukrajinka.

Podle dětské lékařky Anny Kucharukové ale situace není tak zlá. Do její soukromé ordinace v Žytomyru přicházejí nejen rodiče s nemocnými dětmi, ale i ti, kteří chtějí poradit. „Ve skutečnosti lidí bojujících proti očkování není tolik. Většina jen váhá. Hledají informace z různých zdrojů,“ říká doktorka.

Nepřiměřeně mnoho ukrajinských rodičů ale očkování dětí odkládá. Nevěří úřadům, ani zdravotnictví, které si spojují s korupcí. Pokles vakcinace živí i fámy na sociálních platformách.

V srpnu ministerstvo zdravotnictví pohrozilo, že neočkované děti nepustí do školy, čímž vyvolalo protesty. „To je jasná diskriminace. Nikdo neukáže tu druhou stránku. Je mnoho dětí, kterým to uškodilo, třeba mému synovci. Je autista,“ prohlásil jeden z odpůrců očkování Andrij Čerenkov, který má sedm dětí.

Nekvalitní vakcíny

Spojitost autismu s očkováním už odborníci vyvrátili. Kvalitu očkovací látky na Ukrajině ale v některých případech poznamenalo skladování, jelikož nemocnice mimo jiné bojují s výpadky proudu.

Vakcína přitom snese nejvýš osm stupňů Celsia. „Když jdou rodiče s dětmi do nemocnice na očkování, podepisují dokument, že za žádných okolností nebudou žádat odškodné. To je absurdní,“ míní odpůrce očkování Igor Pasičnyk.

Aby byla populace odolná, musí být naočkováno 95 procent dětí. Počty se teď požadovaným číslům na Ukrajině znovu přibližují. V roce 2016 ale dostalo první dávku jen 42 procent a druhou ani ne třetina dětí. Výpadky nyní pociťuje nejen Ukrajina, ale i okolní svět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...