Nadace Open Society Foundations (OSF) amerického finančníka maďarského původu George Sorose odchází kvůli represivnímu tlaku vlády premiéra Viktora Orbána z Budapešti do Berlína. OSF to oznámila na svém webu s tím, že bude nadále v Maďarsku podporovat občanské skupiny pečující o kulturu, svobodu tisku, transparentnost, vzdělání či zdravotní systém. O stěhování nadace do Německa se spekulovalo už v dubnu. Vláda rozhodnutí nadace odmítla komentovat. Evropská komise vynuceného přesunu nadace lituje.
„Je politováníhodné, když organizace občanské společnosti, jako je Open Society, končí v některé členské zemi EU,“ reagoval na Twitteru místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Když je takovéto organizaci, která přispívá k živé a tolerantní společnosti, bráněno v práci, pak podle Timmermanse demokracie trpí.
Rakouský deník Die Presse informoval o přesunu OSF do Berlína už v polovině dubna. Mluvčí nadace ale vzápětí uvedl, že OSF v Maďarsku zatím zůstane a rozhodne se až po přijetí nového zákona o nevládních organizacích, který má mimo jiné zavést tvrdší pravidla pro jejich činnost.
Toto pondělí ale Orbánova vláda informovala v maďarském parlamentu výbor pro spravedlnost, že chce sporný návrh zákona ještě zpřísnit. Sama vláda zákonu přezdívá Stop Sorosovi.
„Open Society Foundations přesouvá své mezinárodní aktivity koordinované z Budapešti a také zaměstnance do německého hlavního města Berlína, neboť v Maďarsku čelí rostoucím represím v rámci politického a právního prostředí,“ uvedla nadace v úterním prohlášení.
„Rozhodnutí odejít z Budapešti přichází v době, kdy se maďarská vláda připravuje uvalit další omezení na nevládní organizace skrze balíček zákonů označovaný jako Stop Sorosovi,“ dodala OSF.
Šéf OSF Patrick Gaspard prohlásil, že Orbánova vláda kvůli politické moci znevažuje práci nadace, překrucuje její poslání a potlačuje občanskou společnost.
„Používá postup, který je v historii Evropské unie bezprecedentní,“ řekl Gaspard. Balík zákonů Stop Sorosovi pak označil za další krok dosavadního vládního počínání. „Je pro nás v Maďarsku nemožné dále chránit naše aktivity a náš personál od svévolných vládních zásahů,“ dodal.
Provládní deník zveřejnil seznam lidí ze „Sorosovy žoldácké armády“
Orbán před dubnovými volbami líčil Sorose prakticky jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí masový příliv migrantů do Evropy. Útoky na filantropa ale pokračují i po volbách.
Například maďarský provládní týdeník Figyelö minulý měsíc zveřejnil jména dvou stovek lidí ze skupiny, kterou Orbán označuje za „Sorosovu žoldáckou armádu“.
„Asi chápete, že si nevypláču oči,“ reagoval Orbán ve státní rozhlasové stanici MMR1 v dubnu na tehdejší spekulace o odchodu Sorosovy nadace. Dodal, že klíčová otázka, v níž se on a Soros rozcházejí, tedy migrace, dál zůstane na vrcholu evropské agendy.
Mluvčí Orbánovy vlády Zoltán Kovács odmítl definitivní rozhodnutí OSF komentovat. Opozice a organizace na ochranu lidských práv již dávno varovaly, že odchod OSF by představoval milník v posunu k autoritářské vládě v Maďarsku a odporoval by zásadám EU. Tato obvinění vláda odmítla.
Rozhodnutí OSF přestěhovat se do Berlína bude mít vážný dopad na více než stovku zaměstnanců budapešťské ústředny, z nichž asi tři pětiny jsou Maďaři, poznamenala agentura MTI.
- Nadace sídlící v New Yorku, kterou Soros založil v 80. letech, působí ve stovce zemí. V Maďarsku vynakládá každý rok okolo milionu dolarů (asi 21 milionů korun) na podporu třicítky nevládních organizací.
