Podpora Kyjeva slábne, Moskva spřádá agresivní plán. Vývoj konfliktu na Ukrajině je nejistý

Nedostatečné dodávky vojenské pomoci, kumulující se ztráty na bojišti kombinované s problematickými odvody, změna směřování u některých západních spojenců i odliv pozornosti směrem ke konfliktu na Blízkém východě. Ukrajina se po roce a osmi měsících války s Ruskou federací ocitla v komplikované pozici, která u některých západních představitelů i analytiků vyvolává obavy.

Kyjev problémům čelí na prahu zimy, během které zřejmě budou Rusové opět cílit na ukrajinskou infrastrukturu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto tlačí spojence ke zvýšení podpory. „Bez podpory se budeme posouvat zpět,“ řekl v polovině listopadu.

Zviklaní spojenci

Spojené státy, které jsou nejvýznamnějším spojencem Ukrajiny na poli vojenské pomoci, však s jejím dalším poskytnutím váhají. Politická situace v zemi se změnila s personální výměnou v křesle předsedy dolní komory amerického Kongresu, kterou nyní ovládá konzervativní křídlo republikánů.

Nejmenovaný evropský diplomat řekl agentuře Bloomberg, že ačkoliv ještě před měsícem existovala naděje, že se podaří v Kongresu pomoc Ukrajině protlačit, optimistické vyhlídky nyní značně klesly.

Evropská unie se tak podle diplomatů připravuje na scénář, kdy se americká pomoc Kyjevu může snížit. Podle Liany Fixové, pracovnice pro Evropu v Radě pro zahraniční vztahy, může EU sice Ukrajině nabídnout finanční podporu, ale pouze zlomek toho, co USA nabízejí v oblasti zbrojní pomoci.

Navíc i v Unii se objevují trhliny ve vnitřní jednotě. K maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi se ve zdrženlivému postoji k pokračující podpoře Ukrajiny přidal také staronový předseda slovenské vlády Robert Fico. Otazníky se také objevují nad postojem Nizozemska poté, co ve volbách zvítězil pravicový populista Geert Wilders.

Skeptici argumentují tím, že dlouho plánovaná ukrajinská protiofenziva nepřinesla obráncům výrazný územní zisk a fronta zamrzla. Také šéf generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj tento měsíc přiznal, že „stejně jako v první světové válce jsme se dostali na úroveň technologie, která nás staví do patové situace“.

Obavy z Česka i Pobaltí

Panují proto obavy, že někteří spojenci začnou vedení Ukrajiny tlačit k mírovým rozhovorům s Kremlem. „To je vyhlídka, která děsí některé východoevropské lídry, kteří již před lety varovali před záměry Vladimira Putina. Říkají, že Rusko se nezastaví na hranicích Ukrajiny a že někteří lidé na Západě stále plně nechápou, co je v sázce,“ uvedla agentura Bloomberg.

Nejnověji před hrozbami spojenými s ochabující podporou Ukrajiny varoval prezident Petr Pavel. „Pokud promeškáme příležitost zachovat naši podporu Ukrajině, příští rok by mohl být pro Moskvu ještě příznivější. Tento rok je klíčový pro položení základů úspěchu, příští rok bude složitější,“ řekl v rozhovoru pro italský list Corriere della Sera.

Estonská premiérka Kaja Kallasová zase uvedla, že spojenci Ukrajiny neberou obranu dostatečně vážně a litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis řekl, že má obavu o společnou cestu k vítězství.

„Vidím, že se nedodávají nové tanky, nové raketové systémy, a dokonce ani munice, že se nenalézá řešení, jak rozhodnutí Evropské unie trvají měsíce,“ řekl. Ve srovnání s pomocí pro Rusko od Severní Koreje to podle něj „vypadá komicky“.

Agresivní plán Moskvy

Šéf ukrajinské zahraniční rozvědky Oleksandr Lytvyněnko ve svém sloupku pro Interfax-Ukrajina navíc varoval, že Kreml má do budoucnosti agresivní plán. Už se mu podařilo zajistit vnitropolitickou stabilitu a intenzivně pracuje na mobilizaci svého hospodářství.

Do roku 2026 by měla ruská vojenská výroba podporovat rozsáhlé bojové akce vysoké intenzity a v roce 2028 by měl agresor obnovit vojenské schopnosti, které měl od roku 2022, tvrdí Lytvyněnko. „K tomu je určen ruský rozpočet na roky 2024–2026,“ napsal.

Moskva se podle něj navíc připravuje i na budoucí agresi vůči dalším státům – zejména v Pobaltí. Rusko aktivně infiltruje evropské země, zejména na jihu Unie, špiony – skrze firmy i nevládní organizace, uvedl šéf rozvědky.

Upozornil, že se pozornost Kremlu soustředí také na Afriku, ve které chce destabilizovat situaci pomocí „expedičního sboru“ a připravit tak Evropu o alternativní zdroje uranu, ropy a zemního plynu. I to by nadále mohlo vést ke snížení podpory pro Kyjev mezi spojenci.

Rusko se podle zdrojů agentury Bloomberg z Moskvy domnívá, že se situace mění v jeho prospěch. Lídr Vladimir Putin má podle nich dvě možnosti – pokračovat ve snaze vyčerpat svého protivníka a jeho spojence, nebo se na jaře pokusit o nový velký nápor. Druhá možnost by však zřejmě vyžadovala masovou mobilizaci, která by byla nepopulární mezi obyvatelstvem.

Podle vysokého představitele NATO by Kremlu na velký útok scházela také munice. Navzdory mobilizaci obranného průmyslu se nedaří uspokojit obrovskou spotřebu armády.

Umerov chce do armády přitáhnout více dobrovolníků

Ukrajina si však rizika uvědomuje. Podniká proto kroky ke zvýšení bojeschopnosti. Ministr obrany Rustem Umerov chce dosáhnout cílenějších odvodů, napsal v úterý The Guardian. Podle deníku už většina lidí ochotných bojovat narukovala. A mnozí z těch, kteří se už ocitli na frontě, jsou zranění nebo vyčerpaní.

Novým cílem je tak neodradit kvalifikované Ukrajince, kteří chtějí pomoci vojsku, ale zároveň nechtějí na frontu. „Mobilizace bude pružnější, budou se vyhlašovat specializace, které jsou potřeba, a lidé se budou dobrovolně hlásit na konkrétní pozici. Potřebují například svářeče nebo mechaniky a podobně,“ nastínil tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

Kreml žije v sebeklamu, upozornil expert z Moskvy

Agentura Bloomberg také upozornila, že některé zdroje z Ruska naznačují, že situace pro Kreml nemusí být tak příznivá, jak se někteří domnívají. Přestože se odvětví ruské ekonomiky přizpůsobují sankcím, Putinova vláda spotřebovává své zdroje, aby udržela státní výdaje – což po odlivu zahraničních investorů a kvalifikované pracovní síly nemůže dělat donekonečna.

Přesvědčení ruské vlády, že může Západ „přečkat“, je nebezpečným sebeklamem, řekl obranný expert z Centra pro analýzu strategií a technologií v Moskvě Michail Barabanov.

„Dlouhá válka by mohla upevnit roli Ukrajiny jako kritického spojence Spojených států, podobně jako je tomu v případě Izraele, a takový vývoj by pro Moskvu znamenal těžkou geopolitickou porážku,“ dodal.

Mezitím Německo oznámilo nový balíček pomoci Ukrajině ve výši 1,3 miliardy korun. Americký ministr obrany Lloyd Austin navíc při návštěvě Kyjeva tento týden oznámil, že Spojené státy poskytnou Kyjevu s využitím zdrojů z již schválených prostředků zbraně v hodnotě sta milionů dolarů. „Boj Ukrajiny proti Putinově agresi je maraton, nikoli sprint,“ okomentoval Austin.