Kuchařka na hezké město. Architekti radí, jak z Brna udělat lepší místo k žití

Sloup, který vyrůstá uprostřed chodníku u Mendlovy univerzity v Zemědělské ulici, působí pro chodce jako překážka. Barevné popelnice na tříděný odpad zase jako nechtěná výzdoba. Různorodé absurdity ve městě shrnuli v nové publikaci brněnští architekti.

„V současnosti se na veřejný prostor nahlíží úzce vymezeným pohledem. Dopravní odborníci vidí dopravu, síťaři vidí technické sítě, zahradníci stromy a navzájem spolu nekomunikují,“ přiblížil vedoucí oddělení veřejného prostoru Kanceláře architekta města Brna David Zajíček.

S kolegy vytvořil návod, jak při rekonstrukci nebo stavbě nových prostranství postupovat. Důležité je stanovit účel místa a tomu podřídit vše ostatní. V knize totiž upozorňují i na to, že pojmy jako náměstí nebo třída často neodpovídají své podobě.

Mendlovo náměstí jako hlučná křižovatka

Je tomu tak i v případě Mendlova náměstí. „Nikdo v podstatě neví, kde to náměstí je. Důležitý by měl být bezpečnostní prostor a nějaká vybavenost. Tady je vidět, že jsou obchody jen v přízemí jednoho domu a celý zbytek je řešen jako dopravní uzel,“ popsal Zajíček.

Při rekonstrukci by se tak vedení města mělo rozhodnout, jestli má náměstí sloužit lidem, a mít tedy spíš společenskou funkci, nebo má být nadále dopravním terminálem. Opačným a správným příkladem je podle architektů Zelný trh, a to díky atraktivním historickým prvkům, jako je katedrála nebo kašna, i společenskému vyžití.

Jedinečná atmosféra prý pomáhá tomu, aby se lidé s městem ztotožnili. Důležité jsou i estetika a celkový dojem. V rozporu s tím je podle příručky třeba dům překrytý solárními panely. Kontroverzní názory ale vyvolala i nástavba v Křenové ulici.