Lidí chodí málo, jídlo si nedávají. Řada restaurací na Šumavě chce zavřít kuchyň

Nahrávám video

Provozovatelé některých restaurací a hospod na Šumavě se rozhodli, že přestanou turistům nabízet jídlo. Stále méně návštěvníků si totiž dopřeje oběd nebo večeři, což znamená velký propad tržeb. Majitelům podniků se tak nevyplácí vařit, provozy proto chtějí od podzimu výrazně omezit. Právě mimo sezonu je totiž turistů málo a na obědy moc nechodí ani místní.

Propad v tržbách zaznamenala například jedna z restaurací s pivovarem, mimo sezonu až o sedmdesát procent. Podnik si vaří vlastní pivo a má pestrý jídelníček, jenže restaurace je skoro bez hostů. Místní chodit přestali a turistů je ve srovnání s rokem 2019 o čtvrtinu méně.

„Myslím si, že v této době už není čas na hrdinství. Zlatá doba gastronomie na venkově nebo v turistických oblastech pominula a musíme začít počítat,“ uvedla majitelka Alexandra Michalová. Změny tam nastanou už od podzimu. 

„Plánujeme výrazný útlum našeho restauračního provozu a přesuneme to do nově vybudovaného výčepu. Plánujeme ho v prostorách, kde je v tuto chvíli sklad sladu,“ dodala Michalová.

V období mimo sezonu tak budou vařit jenom polévky, případně jednodušší jídla. Plný provoz v kuchyni a tím pádem i v restauraci by chtěli naplno obnovit až v květnu příštího roku, kdy začne další turistická sezona. 

Bez zdražování klesá i kvalita

Podobné zkušenosti mají i ve třináct kilometrů vzdálených Hartmanicích. Letos v květnu tam znovu otevřeli hotel i s restaurací. Zákazníci se však zatím příliš nehrnou. „V květnu a červnu bylo místních celkem málo, ale doufáme, že turistů přibude a budou opět chodit na obědy,“ říká vedoucí hotelu Kristýna Fialová.

Jenže úbytek turistů i nezájem místních obyvatel o stravování v restauracích trápí většinu provozoven na Šumavě. „Ekonomický model, kdy nemůžete růst s cenou tak, jak byste potřebovali, versus očekávání poptávky nutí provozovatele k tomu, že nemohou poskytnout službu, na kterou byli hosté dřív zvyklí. Možná nás čekají takzvané prázdniny bez jídla,“ uvedl člen představenstva Asociace malých a středních podniků ČR Luboš Kastner.  

Zástupce asociace je také toho názoru, že restauracím by pomohly i bezhotovostní platby. Někteří provozovatelé totiž vyžadují jenom hotovost, a to odradí až čtyřicet procent zákazníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 2 hhodinami

VideoČlenské příspěvky zvedla většina sportovních klubů. Bez podpory státu se často neobejdou

Sportovní kluby zvedají členské příspěvky. Podle analýzy České unie sportu k navýšení přistoupilo v uplynulých dvou letech sedm z deseti organizací. Finančně klubům pomáhají města i stát. Bez státní podpory se podle unie neobejde polovina sportovních organizací. A to hlavně při péči o děti. Na letošní rok dostala Národní sportovní agentura ze státního rozpočtu 8,2 miliardy. Tyto prostředky pak rozdělovala do programů a jednotlivých sportů. Pro příští rok zatím ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) vyjednal o dvě stě milionů víc. O dalších penězích chce ještě jednat.
před 2 hhodinami

Radila jsem estébákům, jak napsat cvičení z ruštiny, vzpomíná na výslech Dvořáková

Šestadevadesátiletá Bohumila Dvořáková zažila nacistickou okupaci i komunistické represe. Jako mladá pomáhala otci v protinacistickém odboji, později ji vyslýchala Státní bezpečnost. Zapojila se také do podpory podzemní církve. Krátce před rokem 1989 emigrovala za dcerou do Austrálie, kde šířila informace o pronásledování věřících v Československu.
před 13 hhodinami

VideoNoční jízdy i závody v ulicích. Policie i radnice cílí na hlučná auta i motorky

Hlučná a často nelegálně upravená auta a motorky řeší policisté i některé radnice. Obyvatelé si stěžují především na noční jízdy, hlasité výfuky nebo závodění v ulicích. V Ostravě policisté při třech speciálních akcích za poslední měsíc zkontrolovali přes čtyři sta vozidel a odhalili desítky přestupků. Praha zase po vzoru Olomouckého kraje pořídila mobilní hlukoměr, který má pomoci odhalovat vozy překračující povolené limity. Pokud se jeho využití v praxi osvědčí, dopravní policie by mohla pořídit další přístroje.
včera v 20:18

Dopravní fond má mít rekordních 183 miliard. Opozice volá po jasných prioritách

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.
včera v 20:16

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
včera v 08:30

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
včera v 07:30

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.