Restauratéry znejišťuje zdražování. Někteří budou muset zavřít

Nahrávám video

Hospodám a restauracím se daří hlavně ve velkých městech, zatímco v menších obcích mívají často potíže. Celkově jsou teď tržby gastronomických podniků podle čísel z pokladních systémů o jedenáct procent vyšší než před covidem. Data ale nezahrnují inflaci.

„Hospoda na vesnici má opravdu těžší život než ve městě, protože tady prostě přece jenom je omezený počet lidí, kteří chodí do hospody,“ říká provozovatel Jaroslav Pánek.

Hospoda v Dubanech na Olomoucku manžele Pánkovy neuživí, a proto ráno odcházejí do běžného zaměstnání. Od čtvrté odpolední už ale čepují pivo. Nespoléhají se přitom jenom na hosty a jídlo i pivo také rozvážejí.

„Kdybychom seděli a čekali, až nám lidi přijdou, měli bychom určitě menší zisky. Dneska pro to člověk musí něco udělat, takže musíme za hostem až domů,“ dodává Pánek.

Na malých obcích klesly tržby o desetinu

Nejvíce ohrožené jsou podniky v nejmenších obcích. V těch pod pět tisíc obyvatel koncem loňska oproti roku 2019 klesly tržby skoro o desetinu. Pokles zaznamenala i města do dvaceti tisíc obyvatel. Odliv zákazníků sledují například i v restauraci v Černošicích u Prahy.

„Na obědy chodí, ale o hodně méně, než dřív chodívali. A večery jsou špatné, protože tady máme tři čtyři lidi, co přijdou na pivo,“ stěžuje si provozovatel David Rakušan. Především kvůli drahým potravinám loni několikrát zvýšil ceny. Rostou také náklady na mzdy nebo energie.

„Máme jídla tak od 155 do 185 korun za oběd a samozřejmě zdražovat už nemůžeme. Ale pokud bychom to měli dotovat ze svého, radši zavřeme,“ dodává Rakušan. Jak to bude s podnikem dál, se chtějí rozhodnout na podzim.

Podle zástupce restauratérů v profesních svazech Luboše Kastnera budou růst ceny všech produktů, které restaurace prodávají, a to bude znamenat úbytek podniků. Zároveň připouští, že tento vývoj může vést ke zvýšení spokojenosti zákazníků, protože se hospody budou muset zlepšovat, aby byly atraktivní.

Průměrná cena obědů se podle stravenkových firem pohybuje kolem sto osmdesáti korun. Nejlevnější jsou na Vysočině a v Ústeckém kraji, asi za sto šedesát korun. Nejdražší pak v Praze, kde zákazníci platí přes dvě stě korun za jídlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 4 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 7 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 8 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.