Oprava plzeňského nádraží vstoupila do finální fáze. Zlepší se bezbariérovost a zázemí pro cestující

V Plzni začíná poslední etapa oprav hlavního nádraží. Správa železnic za ni zaplatí 700 milionů korun. Celkově si všechny fáze rekonstrukce vyžádaly sedm miliard, a jde tak o největší probíhající železniční stavbu v Česku. Všechno má být hotovo do dvou let.

Poslední etapa navazuje na dřívější opravy nástupišť a haly, ty začaly už v roce 2011. Teď by se měla hala dočkat celkové rekonstrukce. Dostane nový plášť a úplně se pak změní první patro, kde má vzniknout otevřená čekárna s obchodní pasáží.

Stavbaři také obnoví dříve odstraněné štukové výmalby a historickou dlažbu. Toalety se z prvního patra přesunou do suterénu a úschovnu zavazadel pak nahradí samoobslužné skříňky a cykloboxy.

Velkou část budovy využije pro své zaměstnance také Správa železnic, která do ní přesune část pracovníků z jiných míst v Plzni.

Větší bezbariérovost

Zásadní změnou budou eskalátory v hlavní hale. Doteď totiž museli handicapovaní využívat pouze staré výtahy nebo eskalátory u jednotlivých nástupišť. Nově se na úroveň jednotlivých kolejišť dostanou přímo z odjezdové haly, kde jsou nyní jen strmé schody.

Součástí informačního systému budou také hlasové majáčky pro nevidomé a indukční smyčky pro sluchově handicapované.

Podle památkářů je unikátní plzeňské nádraží také díky svému uspořádání. Výpravní budova totiž leží uprostřed kolejiště. Většinou bývá totiž na okraji a koleje začínají až za ní. Nádraží je v Plzni navíc ve dvou výškových úrovních. V jedné je hlavní ulice, o patro víš je pak kolejiště.

Historická budova z roku 1907

Architekt také navrhl před nádražní budovou prostor náměstí, které připomíná čestný dvůr. Tento architektonický prvek je typický pro barokní zámky, před plzeňským nádražím nyní slouží jako parkoviště.

Současná výpravní budova plzeňského hlavního nádraží byla slavnostně otevřena v roce 1907. V roce 1945 železniční stanici poničilo bombardování spojeneckých vojsk. Jedna z bomb zasáhla jihozápadní roh kopule výpravní budovy, celá kopule se výbuchem nadzdvihla a posunula o 15 centimetrů. Poškozeno bylo i mnoho dalších nosných částí budovy.

Po druhé světové válce se zvažovala i kompletní demolice poničené budovy. Kopuli nakonec opravila skupina patnácti mostařů Škodových závodů.

Následně plzeňské hlavní nádraží prošlo ještě několika dílčími opravami. Poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 2011 až 2012. V roce 2014 byl dokončený spojovací podchod nástupišť směrem k pivovaru. V roce 2017 se pak nádraží dočkalo dvou nových železničních mostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 12 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 13 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...