Ostravští a polští muzejníci srovnávají, jak se proměnila slezská města za téměř tři sta let

Nahrávám video
Ostravské muzeum mapuje, jak se proměnila slezská města
Zdroj: ČT24

Ostravské muzeum má ve sbírkách vzácný soubor zachycující podobu slezských měst v osmnáctém století. Na jedenácti listech jsou veduty namalované a vytištěné kolem roku 1730. Muzeum teď ve spolupráci s polskou Ratiboří chystá projekt, ve kterém srovná historickou podobu měst s tou současnou.

Konvolut, tedy soubor tisků, v ostravských sbírkách je kompletní, což ho činí vzácným. Přitom poslední z jedenácti listů s vedutami se muzeu podařilo získat teprve nedávno. Pomohla internetová nabídka antikvariátů. „Nakonec se ho podařilo sehnat až v Americe, kde byl ten jediný. Dneska jde všechno, takže asi za čtrnáct dní jsme měli ten poslední, který nám chyběl,“ doplnila ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová.

Na vedutách jsou vyobrazeny třeba polská Nisa nebo Opolí, ale také Bruntál, Javorník či Karviná-Fryštát. Slezská města maloval na svých cestách Friedrich Bernhard Werner. Kreslíř a mědirytec pracoval například ve službách hraběte Františka Antonína Šporka. „Těch jedenáct vedut je zakázka kartografického a topografického ústavu, Werner hodně pracoval i jako topograf,“ upřesnila Kábrtová.

Mapujeme, co ještě stojí

Každý list zachycuje sedm měst, kresby jsou navíc opatřeny přesnými popisy. Devatenáct vybraných měst Slezska teď muzejníci ve spolupráci s kolegy z polské Ratiboře objíždějí a fotografují. „Mapujeme, co z Wernerových vedut ještě stojí. Někde shledáváme, že není už skoro vůbec nic, někde, jako třeba v Nise, vidíme památek ještě hodně,“ podotýká ředitelka muzea.

Projekt srovnávající proměnu slezských měst za téměř tři sta let muzeum vystaví na konci října. Jedenáct listů konvolutu je velmi křehkých, potřebují ještě zásah restaurátora. Na výstavě budou k vidění jejich scany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 7 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 7 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...