Umělá inteligence (AI) je v kinematografii dobrý sluha, ale zlý pán, shodují se dokumentaristka Helena Třeštíková a herec Jan Cina. Producent Filip Bobiňski a kaskadér Marek Svitek předpokládají, že zájem bude stále i o reálné lidi na skutečných místech. Ohledně AI je potřeba právní regulace, míní. Musíme se naučit, jak s ní žít, souhlasí expert na AI Jonáš Doležal s tím, že tato „nová fantastická technologie“ dokáže stále lépe nahradit herce a tvořit filmy. Téma rozebrali s moderátorem Danielem Stachem v pořadu ČT Na dosah.
Herci, dabéři či kaskadéři už řeší, jak ochránit svůj obličej, hlas, ale i gesta před digitálními nápodobami a jejich komerčním využitím bez souhlasu.
„Spousta smluv je tak složitě psaných, že si plno herců, kaskadérů, zpěváků nevšimlo, co už podepsalo, a že pokud byli někde skenovaní, třeba při vizuálních efektech, tak se dané pohyby zapisují do databáze,“ míní kaskadér Svitek, který má zkušenosti s hollywoodskými i bollywoodskými produkcemi. Soudí, že i řada z těch, kteří si takové podmínky přečetli, kontrakty i tak podepíší, protože nechtějí přijít o práci.
Dodává, že zatímco v USA nebo Velké Británii tyto otázky autorského práva probírají herecké a další unie, v Česku je situace složitější. Producent Bobiňski má zato, že i pro samotné producenty je žádoucí, aby existovala legislativní regulace. „Je to složité téma, které se teď řeší spíše na úrovni Evropské unie, protože národní země to v podstatě ani nejsou schopné pojmout. Je to i o etice producentů a výrobců,“ uvedl.
AI herci už chtějí konkurovat těm živým
Ani plnohodnotní herci generovaní pomocí umělé inteligence se ale nezdají jako hudba vzdálené budoucnosti. AI „herečka“ Tilly Norwoodová dokonce už chystá svůj celovečerní debut.
Podle Doležala bude rozsah uplatnění „syntetických“ herců podmíněný možnostmi, jaké nabídne produkce videí. „Ta se za posledních pár let nesmyslně zlepšila. Před třemi roky jsme viděli, jak Will Smith jí špagety, a přitom si jedl prsty, vůbec to nedávalo smysl. Ale videa, která se generují dnes, už jsou skoro perfektní. Takže plně AI herce můžeme možná očekávat dost brzy,“ předpokládá.
Cina k možné existenci takové „kolegyně“ podotýká: „Škoda, že se s ní nepotkám, nebudu vědět, jestli má špatný den. A to mi u živého umění, které je digitálně zaznamenané, chybí.“ Bobiňski si umí představit filmové projekty kompletně vytvořené umělou inteligencí. „Ale spíš to vnímám jako určitou cestu, kterou někdo bude zkoušet, myslím, že my i diváci chceme spíše opravdové příběhy opravdových lidí. Chceme tam cítit to lidské. Tohle AI nebude schopná nahradit,“ je přesvědčený.
Usnadňuje a zlevňuje práci
Míní nicméně, že běžnou součástí filmařské práce se stane – a ostatně se už stalo – využívání AI pro snadnější natáčení například náročných scén. AI pomáhá i s technickými záležitostmi, Třeštíková ji za „dobrého sluhu“ považuje kupříkladu při čištění nekvalitních zvukových záznamů.
Důvodem využití AI pro takové účely je větší rychlost, preciznost a zároveň nižší náklady. „Je potřeba mnoho energie a data center,“ připomínají Doležal a Třeštíková také druhou stranu této mince.
