Evropská unie začne od úterý vybírat cla na zboží z USA. Jde o odvetu za pomoc Boeingu

Evropská unie ještě v pondělí zavede cla na dovoz zboží ze Spojených států v odvetě za podporu, kterou Washington poskytoval výrobci letadel Boeing. Po videokonferenci ministrů obchodu to oznámil místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis. Cla v celkovém ročním objemu čtyř miliard dolarů (téměř 90 miliard korun) začne evropský blok vybírat od úterý.

Podle místopředsedy Dombrovskíse je Unie připravena vyjednávat o zrušení cel. To ale jen v případě, že nová americká vláda zruší cla, která zavedla v reakci na evropskou podporu firmě Airbus. O konkrétním termínu zavedení avizovaných cel rozhodují v podobných případech právě ministři obchodu unijních zemí. 

Evropská cla jsou zatím posledním krokem v transatlantickém sporu o pomoc výrobcům letadel, který se táhne už šestnáct let. Spojené státy už dříve zavedly cla na evropské zboží kvůli subvencování evropského výrobce letadel Airbus. Světová obchodní organizace (WTO) koncem října povolila také celní odvetu ze strany EU vztahující se na podporu, kterou Washington poskytoval Boeingu.

Petříček by rozhodnutí odsunul

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v neděli řekl, že pondělní hlasování lídrů unijních zemí o zavedení nových cel na dovoz zboží z USA by mělo vzít v potaz výsledky amerických voleb. On sám by rozhodnutí nechal na začátek příštího roku, až začne fungovat nová americká administrativa. Podle Petříčka jde o ekonomicky citlivé téma a Bidenův příchod by mohl přispět ke zlepšení obchodních vztahů mezi Evropou a Spojenými státy.

Cla se s největší pravděpodobností dotknou amerických letadel a jejich součástí, ovoce, ořechů a dalších zemědělských produktů, pomerančového džusu, některých lihovin a dalšího zboží, od stavebních strojů až po stoly pro kasina.

„Unijní clo má naštěstí zatížit hlavně to americké zboží, které nepředstavuje významné položky českého dovozu. Pocítit bychom ale mohli clo na součásti amerických letadel, stavební stroje a některé lihoviny,“ odhadl možný dopad na ceny dovozu zboží zpoza Atlantiku Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která je největším českým poskytovatelem celních služeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 45 mminutami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 55 mminutami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 18 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 19 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...