Skupina ČEZ prodala většinu rumunských aktiv společnosti MIRA

Energetická skupina ČEZ prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení evropského antimonopolního úřadu a také Bezpečnostní rady rumunského státu, řekla mluvčí ČEZu Alice Horáková. Cenu firmy neuvedly. Prodej je v souladu s novou strategií ČEZu, která počítá s postupným prodejem aktiv i v dalších zemích.

Prodej podle Horákové zahrnuje celkem sedm společností, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.

Exkluzivním poradcem ČEZu při prodeji byl podle Horákové londýnský investiční tým banky Société Générale spolu s českým týmem Komerční banky a rumunským týmem banky BRD - Groupe Société Générale. „Nabídka MIRA byla nejatraktivnější ze všech předložených nabídek, což bylo potvrzeno nezávislým posouzením hodnoty prodávaných společností,“ uvedla mluvčí.

Podle analytika Fio banky Jana Rašky by se cena transakce mohla pohybovat kolem 30 miliard korun. „Divestice rumunských aktiv je tak zatím podle plánu ČEZu, který předpokládal dokončit transakci do konce letošního roku nebo na počátku roku 2021. Naplňují se tak podmínky pro případnou mimořádnou dividendu, jež by mohla být podle našeho názoru vyplacena v příštím roce,“ uvedl Raška.

ČEZ počítá s prodejem aktiv i v dalších zemích

Prodej je v souladu s novou strategií ČEZu schválenou loni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Expanzi ČEZu do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZu je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na rumunský energetický trh vstoupila firma v roce 2005 koupí distribuční společnosti Electrica Oltenia, která působí v jihozápadní části země. V letech 2008 až 2012 vybudoval ČEZ v Rumunsku v lokalitách Fântânele a Cogealac největší pevninský větrný park v Evropě s instalovaným výkonem 600 megawattů. V roce 2011 navíc zakoupil a zmodernizoval soustavu čtyř přehradních nádrží a malých vodních elektráren Reşita.

MIRA je součástí australské skupiny Macquarie Group, která je celosvětovým poskytovatelem bankovních, finančních a poradenských služeb a správy investičních fondů. MIRA je částí Macquarie, která spravuje aktiva. Fondu australské banky Macquarie patří od roku 2017 mimo jiné také podíl 31 procent ve společnosti EP Infrastructure (EPIF), což je jedna z hlavních složek Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Skupina je rovněž akcionářem Českých Radiokomunikací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 6 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 13 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 15 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 17 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 18 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
včera v 18:22

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
včeraAktualizovánovčera v 16:08
Načítání...