Plzeňský Prazdroj loni prodal rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva. Letos čísla srazí pandemie

Plzeňský Prazdroj loni celkově prodal rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva, meziročně o procento více. Z toho prodeje v zahraničí činily 4,5 milionu hektolitrů, což je také nové maximum a nárůst o 2,5 procenta. Letošní výsledky ale budou výrazně ovlivněné pandemií koronaviru.

Prazdroj loni nadále nejvíce vyvážel do Německa a na Slovensko. Prodej rostl i v dalších zemích, nejvýrazněji v Rusku, Maďarsku, USA nebo Japonsku.

„Měli jsme nakročeno, aby i letošní rok byl v zahraničí příznivý. Celosvětová pandemie koronaviru, bezpečnostní opatření napříč celým světem, zavřené hospody a restaurace a dočasná změna spotřebitelského chování ale letošní celkový export výrazně zkomplikují,“ uvedl generální ředitel Grant Liversage.

Vývoz ležáku Pilsner Urquell, který se vyrábí pro celý svět pouze v Plzni, vzrostl o více než čtyři procenta na 1,2 milionu hektolitrů. Celkem se ho loni prodalo v tuzemsku i ve světě 2,7 milionu hektolitrů, meziročně o 2,5 procenta více. Prodeje čepovaného piva Pilsner Urquell v zahraničí loni rostly rychleji než baleného. Jeho spotřeba v sudech se v cizině zvýšila o osm procent, v tancích dokonce o 11 procent.

„Do tohoto trendu však bohužel zasáhla situace s koronavirem. V mnoha zemích světa platila a někde stále ještě platí podobná omezení, jako jsme zažili v Česku. Hospody byly zavřené a odbyt sudového piva byl tedy minimální,“ podotkl Liversage. Letos proto jednoznačně převažuje zájem o balené pivo, jeho prodeje ovšem nenahradí výpadek toho čepovaného.

Vývoz Velkopopovického Kozla meziročně vzrostl o 12,5 procenta. Největší zájem je o něj v plechovkách a skleněných lahvích. Licenční výroba Kozla se oproti předchozímu roku zvýšila téměř o tři procenta na 2,7 milionu hektolitrů. Licenčně se Kozel vyrábí v osmi zemích, nejvíce v Rusku.

Kvůli zvýšení odbytu se Prazdroj snaží ve svém pivovaru například školit výčepní, kteří se pak vracejí do svých provozoven, a ti nejlepší jsou schopni zvýšit prodeje piv až o jednu třetinu. Loni jich takto proškolil zhruba 140. Tito výčepní, takzvaní tapmasteři, pak mají v cizině za úkol školit další výčepní a kontrolovat kvalitu v provozovnách.

Pandemie zkomplikovala práci tuzemským i zahraničním výčepním. Prazdroj proto spustil kampaň na podporu těch, kteří teď nemohou pracovat, a vytvořil pro ně videa, která je mají připravit na znovuotevření hospod nebo aby dokázali vyhovět zvýšeným nárokům konzumentů na hygienu.

„Zároveň jsme překlopili všechna nová školení do online prostředí. U teorie to jde, ale největší překážkou je praktická část, kdy tapmasteři standardně navštěvují pivovar, učí se praktické dovednosti v péči o výčepní zařízení a v neposlední řadě pracují s českými výčepními ve vybraných plzeňských hospodách,“ uvedl obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy Kamil Růžek.

Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí na světě, což z něj dělá největšího exportéra českého piva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 52 mminutami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 21 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...