Předseda SPD lhal o lidoveckých europoslancích, potvrdil odvolací soud. Musí se jim omluvit

Tomio Okamura (SPD) se bude muset omluvit lidoveckým politikům Tomáši Zdechovskému a Pavlu Svobodovi, o kterých nepravdivě prohlásil, že v Evropském parlamentu hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů. Rozhodl tak pražský městský soud, u nějž se předseda SPD snažil zvrátit prvoinstanční rozsudek, ale neuspěl. Nyní již je verdikt pravomocný, i když Okamura tvrdí, že na svém výroku dál trvá.

Ačkoli s větší částí svého odvolání proti verdiktu obvodního soudu Okamura neuspěl, vyhověl mu městský soud v tom, že nebude muset pronést omluvu v Poslanecké sněmovně, zveřejnit ve stranickém tisku ani přednést v pořadu na TV Barrandov. Postačí, když ji do měsíce od právní moci rozsudku zveřejní na svém facebookovém profilu.

Omluva je nicméně nutná, rozhodl soud. Potvrdil, že nebyla pravda, když Okamura řekl, že europoslanec Zdechovský a jeho tehdejší kolega z Evropského parlamentu Svoboda v roce 2017 hlasovali pro potrestání České republiky za to, že nepřijala migranty. „Výrok byl jednoznačně lživý, nepravdivý,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Tomáš Vejnar. Nepřijal argument Okamurova advokáta Adama Batuly. Podle něj by komunikace mezi politiky vůbec neměla spadat pod žalobu na ochranu osobnosti. „Politici musí něco vydržet, zejména v politickém boji. V tomto případě se ale domníváme, že výrok, a zejména jeho následky byly skutečně za čárou,“ reagoval soudce.

Okamura sám je nicméně přesvědčen, že mu soud vesměs vyhověl, za zásadní považuje, že se nemusí omlouvat ve sněmovně či v televizi. Na svých výrocích trvá. „Rozhodl, že mám na svém facebookovém profilu uveřejnit, že pro sankce vůči ČR nehlasovali. Nadále tedy platí, jak už jsem říkal, že oba pánové hlasovali pro to, aby ČR a další země EU přijaly odpovědnost za přesidlování a přijímání uprchlíků,“ uvedl. Jeho advokát řekl, že předpokládá, že se Okamura obrátí s dovoláním na Nejvyšší soud.

Žalobu na ochranu osobnosti podali Zdechovský se Svobodou v prosinci 2018. Jsou přesvědčeni o tom, že Okamura o nich lhal záměrně, a tvrdí, že je jeho výroky zasáhly jak v profesním, tak i v osobním životě. Zdechovský uvedl, že jeho rodině bylo vyhrožováno smrtí. „Vyhrožovali mi i lidé se zbrojními průkazy nebo lidé dříve odsouzení za násilnou trestnou činnost,“ popsal Zdechovský u soudu.

Okamurův právní zástupce zpochybnil, že by za to byl šéf SPD zodpovědný. „Pan Okamura nikomu neposílal oběšence, na nikoho nepokřikoval a nikoho v tom ani nepodporoval. Jednání třetích osob mu není přičitatelné,“ řekl také právník. S tím ale odvolací soud nesouhlasil. „Není možné dovodit, že za následné výroky na sociálních sítích nemůže,“ konstatoval odvolací senát.

Podle lidoveckých politiků Okamura ve svých opakovaných vyjádřeních spojil dvě různá hlasování v Evropském parlamentu z května 2017, přičemž žádné z nich se netýkalo sankcí pro Česko, oba europoslanci navíc hlasovali proti.

Okamura naopak trvá na tom, že jeho vyjádření bylo pravdivé a že pouze prezentoval svůj názor ve veřejné debatě. Hájil se tím, že výrok se týkal usnesení ohledně strategie pro Sýrii, které europoslanci za KDU-ČSL podpořili a které vyzvalo členské státy Unie, aby umožnily nalézt ochranu pro uprchlíky i prostřednictvím programu jejich přesídlování a přijímání.

„Když někdo hlasuje pro přijímání uprchlíků ze Sýrie, je to podle mě sankce pro Českou republiku. Z mého pohledu je to podraz, já si za tím stojím. Přijímání migrantů je proti bezpečnosti České republiky,“ prohlásil loni u obvodního soudu. Že Zdechovský čelil výhružkám, nepovažuje předseda SPD za nic výjimečného. Prohlásil, že sám dostává přes sociální sítě stovky výhružných zpráv a že to pokládá za součást politické práce.

Kritický výrok pronesl o europoslanci Zdechovském a také Mikuláši Peksovi (Piráti) později také někdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Že „jsou vlastizrádci, měli by bojovat za české zájmy“, o nich řekl před rokem, když se zúčastnili delegace Evropského parlamentu, která se zabývala otázkami případného střetu zájmů předsedy české vlády ve vztahu ke skupině Agrofert. Později se Babiš za svá slova omluvil

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 4 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 5 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 5 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 5 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 6 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 7 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.