U obce Moldava v Krušných horách stojí sluneční elektrárna, která za jedenáct let načerpala od českého státu zhruba půl miliardy korun jako podporu při prodeji elektřiny. Majitel elektrárny přitom nezákonně získal jak stavební povolení, tak licenci pro výrobu energie. Obojí pravomocně potvrdily soudy. Zatím rozhodly, že musí vrátit pětapadesát procent vyplacené podpory, přes dvě stě milionů si tedy může nechat. Podle rejstříku patří elektrárna investorovi z afrického Tuniska, stopy přitom vedou k bývalému chomutovskému starostovi a senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Tématu se pro Reportéry ČT věnoval Michael Fiala.
Sluneční elektrárna v Krušných horách, jejíž majitel podváděl při přípravě stavby i při žádosti o licenci, je bez stavebního povolení. To buď ještě získá, anebo ji úředníci nařídí zbourat. Jeden oficiální zástupce elektrárny je ve vězení, další zemřel.
„V tomhle příběhu je padesát procent vlastníků za absolutní vítěze, protože jsou neznámí, obohacení a na svobodě. Pak jsou další, zbývajících padesát procent, kteří jsou buď mrtví, nebo zavření, a ještě k tomu chudí. A na konci je stát, který nemá sto milionů a žádný jiný prospěch,“ popisuje advokát Adam Rakovský.
Černá stavba
Sluneční elektrárnu na Moldavě v Krušných horách vlastnil Alexandr Novák, bývalý starosta Chomutova a senátor za ODS. Jeho politická kariéra skončila poté, co si při prodeji městských akcií vzal úplatek v desítkách milionů korun, za což byl v prosinci 2010 odsouzen.
V témže roce začal v obchodním rejstříku figurovat jako největší akcionář solární elektrárny u Moldavy, která prodávala proud se státní podporou. Dalšími spolumajiteli byli jeho blízcí spolupracovníci Daniel Ježek, Vladimír Čermák nebo Ahmad Raad.
V době dokončování elektrárny už Novák mířil do vězení, jeho firma si přesto troufla získat nezákonně jak stavební povolení, tak licenci pro výrobu elektřiny. Proti tomu se ozvalo krušnohorské občanské sdružení. Podle předsedkyně Spolku přátel zeleného údolí Muldy Ivany Ježkové vydal povolení ke stavbě Městský úřad v Duchcově v rozporu se zákonem. „Moldava neměla v té době schválený územní plán,“ říká.
Za nezákonné vydání stavebního povolení byla zodpovědná bývalá vedoucí duchcovského úřadu Květuše Kvasničková a její zástupkyně. Obě byly později odsouzené. Ježkové občanské sdružení se kvůli elektrárně obrátilo na ombudsmana. V říjnu 2014 Krajský soud v Ústí nad Labem povolení pro stavbu sluneční elektrárny zrušil. Její majitelé pak šli až k Ústavnímu soudu, ale neuspěli. Aby elektrárnu zachránili, znovu o povolení požádali stavební úřad.
Letos v lednu teplický magistrát došel k závěru, že elektrárna kvůli závažným nedostatkům nové stavební povolení získat nemůže. „Po nabytí právní moci toho rozhodnutí se sluneční elektrárna na Moldavě stane stavbou bez stavebního povolení, tedy takzvanou černou stavbou,“ konstatoval mluvčí úřadu Robin Röhrich.
Úředníci proto začnou připravovat zbourání elektrárny. V tomto řízení ale budou mít majitelé ještě jednu možnost stavební povolení získat a elektrárnu zachránit.
Předstírali, že je elektrárna hotová
Zařízení má přitom ještě další problém. Majitelé jej potřebovali spustit do konce roku 2010, aby nepřišli o víc než polovinu státní podpory při prodeji elektřiny, tedy o stovky milionů. A policie zjistila, že to skutečně nestihli, jen předstírali, že elektrárna je hotová.
Licenci, tedy oprávnění k provozu, získala elektrárna od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) 9. prosince 2010. Elektrárna dokončená ale prokazatelně nebyla, proto případ skončil před soudem.
Hlavním akcionářem elektrárny byl bývalý politik Novák, obžalovaný ale nebyl. Před soud šli jeho spolupracovníci z firmy Talwin, které elektrárna patří: předseda představenstva Vladimír Čermák a místopředseda Ahmad Raad, český podnikatel libanonského původu. Ti za elektrárnu podepisovali a jednali.
Krajský soud v Brně poslal Raada i Čermáka za podvod s licencí do vězení na sedm let. Oba se odvolali. Než ale Vrchní soud v Olomouci vynesl pravomocný rozsudek, Raad vážně onemocněl a zemřel. Čermákovi vrchní soud rozsudek potvrdil. Navíc má také státu zaplatit škodu způsobenou tím, že elektrárna s podporou prodávala proud jedenáct let.
Reportéři ČT propočítali, že za tuto dobu získali majitelé elektrárny od státu zhruba půl miliardy korun. Všechno ale vracet nemusí. Kdyby přiznali, že byla hotová až v roce 2011, dostali by od státu podporu o 55 procent nižší.
Podle soudu mají vrátit právě pouze těchto 55 procent, které podvodem získali navíc. ERÚ s tím nesouhlasí: „Jestliže tam došlo k podvodu, potom by neměla čerpat elektrárna podporu od samotného počátku. Měla by být vrácena,“ konstatoval mluvčí úřadu Michal Kebort.
Stát peníze zpět nejspíš nezíská
Čermák, který je za mřížemi, podal dovolání. U Nejvyššího soudu se bude snažit dosáhnout propuštění z vězení a toho, aby nakonec nemusel zaplatit skoro sto milionů korun. „Částka 98 milionů korun, k jejíž úhradě byl odsouzený pan Čermák, samozřejmě má nějaké limity dobytnosti. Pan Čermák v žebříčku miliardářů České republiky prostě není. Takže ta dobytnost je omezená,“ připouští právník Rakovský. Podle něj je vysoká pravděpodobnost, že stát peníze nezíská.
Brzy poté, co elektrárna začala vyrábět proud a čerpat za něj peníze od státu, přestal být Novák jejím viditelným spolumajitelem. Místo něj a dalších dříve známých spolumajitelů se jako hlavní vlastníci elektrárny objevily firmy z Kypru. Konečný vlastník z dokumentů není zjistitelný.
„Alexandr Novák stál u zrodu elektrárny, která získala jednoznačně podvodným způsobem licenci i stavební povolení a územní rozhodnutí, a když se tím začala zabývat policie, tak se skryl,“ objasnil právník české Transparency International Jan Dupák.
Podvod s licencí skončil soudním verdiktem, elektrárna o ni ale ještě nepřišla. Stále nemá stavební povolení, ale pořád stojí a vyrábí elektřinu – i když od loňského října už nedostává státní dotace.
Energetický regulační úřad obnovil řízení o udělení licence, které může skončit jejím odebráním. Podle bývalého místopředsedy ERÚ Blahoslava Němečka výsledkem řízení s největší pravděpodobností bude „rozhodnutí, kdy se licence odejme, jako by vůbec neexistovala, protože byla vydána neoprávněně“.
NCOZ stíhá firmu Talwin
Podle mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslava Ibeheje je „ohledně zmíněné fotovoltaické elektrárny ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu vedeno vyšetřování, v rámci kterého je trestně stíhána jedna právnická osoba.“ Podle informací Reportérů ČT je jí firma Talwin, které elektrárna patří.
Podle děkana Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické Ladislava Mejzlíka je otázka, zda vůbec společnost od počátku měla něco vydělat a zda jí patří zbylých pětačtyřicet procent. „To je legitimní otázka, zda tedy stát nechce zpátky to, co by zbylo té právnické osobě,“ řekl.
Podle internetové evidence skutečných majitelů vlastní elektrárnu Sami Azaouzi z Tuniska. Údaj je nyní dostupný, protože český stát loni zavedl pro firmy povinnost přiznat majitele.
„Je evidentní, že se jedná o nastrčeného majitele, který má skrýt buď skutečné majitele, anebo v tomto případě spíše znemožnit státu, aby získal odškodnění od skutečných majitelů,“ říká Michal Bláha z Hlídače státu. „Policie České republiky by mohla požádat o spolupráci Tunis a doufat, že k nějaké spolupráci dojde,“ míní.
Novákovy vazby
Česká firma Talwin, které přímo patří elektrárna, sídlí v Chomutově. V jejím představenstvu kdysi seděli Novák, Čermák a Raad. Dnes má orgán jedinou členku, a tou je podnikatelka Monika Hájková z Jirkova u Chomutova.
Na adrese, kde sídlí firma Talwin, je třináct firem, ve kterých je Hájková buď společník, jednatel, nebo je v představenstvu či dozorčí radě a které buď patřily, nebo stále patří Novákovi a jeho příbuzným. Jediná oficiální zástupkyně elektrárny pracuje téměř výhradně pro rodinu Novákových. A je také správkyní dvou jejich svěřenských fondů.
Pozemek pod elektrárnou patří podle katastru Janě Šilhánkové, sestře Novákovy manželky, stejně jako šest firem na klíčové podnikatelské adrese Novákových. Druhým majitelem pozemku je šestadvacetiletý podnikatel z Mostu Daniel Ježek, syn Daniela Ježka staršího, dlouholetého nejbližšího obchodního Novákova partnera.
Ježek starší a Novák stojí před soudem jako obžalovaní z toho, že korupčně ovlivňovali rozdělování evropských peněz ovlivňováním šéfa úřadu, který o dotacích z EU rozhodoval.
Daniel Ježek byl členem dozorčí rady firmy Talwin, které patří elektrárna, a byl druhým největším akcionářem elektrárny po Novákovi v dobách, kdy bylo ještě jasné, komu elektrárna patří. Nováka a Ježka staršího spojuje i secesní dům z roku 1910 na pražském Smíchově, kde oba podnikatelé měli trvalé bydliště, a stovky pozemků v Krušných horách, které společně vlastní, dohromady kolem dvou set hektarů.
