Lidem s příjmem do sto tisíc korun nechce zvyšovat daň z příjmu žádná z osmi stran, jejichž zástupci přišli do předvolební superdebaty České televize. Většina stran připouští nanejvýš zavedení digitální daně, levicoví lídři se zmínili i o možnosti více zdanit lidi s příjmem přes sto tisíc měsíčně. O ekonomice a také kauze Pandora Papers diskutovali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).
Všichni volební lídři v superdebatě odmítli vyšší zdanění lidí s příjmem do sto tisíc měsíčně
53 minut
Superdebata ČT: Volební lídři o ekonomických tématech
Andrej Babiš, který do voleb vede hnutí ANO a chce ve volbách obhájit post premiéra, ujistil, že chce daně v příštích čtyřech letech ponechat na nynější úrovni. Naznačil, že nepočítá ani s tím, že by se vrátila superhrubá mzda, byť původně hovořil v souladu s prezidentem Milošem Zemanem o tom, že by byla zrušena pouze na dva roky. „My jsme našli zdroje, takže my nepotřebujeme navyšovat daně a nebudeme. (…) Panu prezidentovi jsem vysvětlil, že je lepší situace,“ zdůraznil. Odmítl výtky opozice, že stát nemá kde brát na své výdaje. „Oni se ptají, odkud přijdou peníze. Třináct set miliard přijde z evropských peněz, které jsem vybojoval. (…) A samozřejmě máme velký nárůst HDP,“ uvedl Babiš.
Česko se nyní potýká s vysokou inflací. Babiš odmítl, že by to souviselo s tím, jak jeho vláda hospodaří. „Inflace je globální. Máme nižší inflaci, než je průměr Evropské unie,“ prohlásil. Za zásadní pro celkový růst cen považuje zdražování energií. Chce proto, aby Evropská komise „okamžitě vyřešila systém povolenek“. Očekává také efekt od změny zdanění solárních elektráren. Navíc podle Babiše počítá vláda s tím, že by mohla dočasně snížit nebo zcela zrušit DPH na energie. „Jsme na to připraveni,“ ujistil.
Volební lídr koalice SPOLU Petr Fiala se domnívá, že není potřeba zvyšovat jakékoli daně. „Problém není na příjmové stránce rozpočtu, ale na výdajové,“ uvedl. Očekává, že příjmy vzrostou i díky ekonomickému růstu. „Když budeme mít ekonomický růst kolem čtyř procent, tak je to 80 miliard korun navíc. Ale s těmi penězi je potřeba nakládat rozumně,“ poznamenal. Slíbil uzákonění daňové brzdy, která by podle něj zabránila růstu daňové zátěže. „Lidé nebudou muset šetřit, pokud bude šetřit stát. To je, o co tu jde,“ dodal.
Z inflace viní Fiala kabinet. Domnívá se, že pro její snížení je potřeba „zkrotit obrovský deficit, rostoucí zadlužování ČR“ včetně zásahu do rozpočtu na příští rok. Stejně jako Babiš se však zmínil i o cenách emisních povolenek a potřebě „začít řešit problémy tak, aby cena energie neletěla nahoru“. K inflaci ale podle něj přispívá i drahé bydlení. Za řešení považuje snížení DPH na rekonstrukci a stavbu bytů, od čeho si slibuje, že se začne více stavět.
KSČM podle jejího předsedy Vojtěcha Filipa se zvýšením daně z příjmu počítá, ale ne plošně. Více by měli platit pouze lidé s vyššími příjmy. „Je potřeba diferencovat daně. Máme připravenou daňovou soustavu o třech pásmech. Nad 100 tisíc korun místo 15 procent 23 a nad 250 tisíc korun by to bylo 32 procent,“ nastínil.
Růst cen je podle Filipa závislý hlavně na cenách energií. Za klíčové považuje, „abychom udrželi dodávky plynu a ropy z tranzitního ropovodu Družba – v tuto chvíli ze středoasijských republik, když jsme rozhádáni s Ruskou federací. Musíme na to výrazně vyjednávat s Ukrajinou“. Chtěl by i zastropovat ceny, které lidé za energie platí, což umožňuje zákon o cenách. „Muselo by se rozhodnout podle paragrafu osm o tom, že se limituje cena dodávky. Není možné, aby lidé neměli na to, aby si mohli zaplatit světlo, ledničku, pračku a podobně,“ uvedl. Za další příčinu vysoké inflace ale považuje i drahé bydlení. Domnívá se, že by pomohl rozvoj výstavby a pronajímání obecních bytů. „Podobný program vyhrál komunistické straně Rakouska obecní volby v Grazu,“ podotkl.
V úvahách o vyšším zdanění lidí s příjmy nad sto tisíc s šéfem komunistů částečně souzněl předseda a volební lídr ČSSD Jan Hamáček. Ten zpochybnil, že by nová vláda mohla úspěšně hospodařit, aniž by na daně sáhla. „Když poslouchám všechny ostatní, kteří říkají, že nebudou zvyšovat daně a budou investovat a redukovat schodek, tak mám pocit, že narazili na ropu, akorát nám o tom neřekli. (…) Říkáme, že ten, kdo bere víc než sto tisíc korun měsíčně, měl by platit druhé pásmo. Do sto tisíc korun bychom na daň z příjmu nesahali,“ uvedl. Sociální demokracie ale chce také zavést sektorovou daň pro banky a digitální daň.
Hamáček zpochybnil, že by úspory, o kterých hovoří pravicoví politici, mohly okamžitě pomoci proti inflaci. Proto by i on chtěl nastavit limity pro ceny. „Musíme udělat všechno pro to, abychom zastropovali ceny energií. Možností je několik – snížení DPH, tvrdé vyjednávání v Bruselu o zastropování cen povolenek, protože ty dělají největší problém, případně odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. (…) Není možné, aby v ČR v 21. století někdo neměl na elektriku,“ řekl. Problém s cenami bydlení by podle něj mohl vyřešit zákon o dostupném bydlení, který již byl ve sněmovně, ale nedostal se do finále. Mimo jiné vycházel z principu výstavby bytů neziskovými korporacemi. Podle Hamáčka takový zákon „může zlevnit byty o třetinu“.
Zuzana Majerová Zahradníková, která vede do voleb uskupení Trikolora, nejenže nepřipouští povolební zvyšování daní, trvá naopak na tom, že by se měly snížit. „Je to jediný způsob, jak lidem zůstane v peněženkách víc peněz. Pokud se má šetřit, v prvé řadě musí začít stát tím, že sníží mandatorní výdaje, že sníží zbytečné agendy a tak dále. Nejprve má stát začít u sebe, ne u lidí,“ podotkla.
Snížení daní považuje Majerová Zahradníková i za způsob, jak omezit inflaci. „Ve chvíli, kdy snížíme veškeré daně na 15 procent – kromě komodit jako jsou potraviny a léčiva, které by měly být na 10 procent – tak našim lidem zůstane daleko více peněz v peněženkách. A stát bude vždy bohatší, když bude mít více peněz. (…) Když snížíte daně, tak se sníží cena za elektřinu. Málokdo to říká, ale základní sazba elektřiny je v současné době 600 korun a bude k novému roku o 130 procent zvýšena na 1600 korun, což bude pro mnohé naše lidi naprosto šibeniční,“ uvedla.
Lídr SPD Tomio Okamura nepočítá s tím, že by se zvyšovaly daně „českým občanům a českým firmám“. Je přesvědčen, že dokáže udržet státní finance pod kontrolou redukcí výdajů. Chce zrušit například armádní nákupy. „Myslíme, že to teď v krizi nepotřebujeme. Dále říkáme, ponižme ještě peníze solárním baronům. (…) Dále chceme zrušit inkluzi ve školství. Tam je úspora cca pět až šest miliard,“ míní.
Z růstu cen viní Okamura Evropskou unii, respektive plán Green Deal čili Zelený úděl. „Energie budou zdražovat kvůli Zelenému údělu EU o stovky procent. Vláda to bude řešit tím, že bude nabízet takzvané energožebračenky, místo aby Zelený úděl odmítli,“ řekl s narážkou na takzvané energetické šeky, které by chtěl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) poskytnout nízkopříjmovým domácnostem. Snížit ceny bydlení lze podle Okamury podporou družstevního bydlení a obecního nájemního bydlení, což by mělo jít ruku v ruce se zrychlením stavebního řízení. „Navrhujeme i manželské půjčky pro pracující rodiny. Dnes je jedinou alternativou, kterou vláda nabízí, komerční bydlení,“ dodal.
Vít Rakušan zastupující koalici PirátiSTAN ujistil, že jeho uskupení nebude zvyšovat daně lidem, avšak změny některých jiných daní nevyloučil. „Pokud by nepomohly všechny kroky, které máme v našem plánu, můžeme se zamyslet, zda třeba digitální daň nebo zvýšené zdanění nerostných surovin není cestou,“ avizoval.
Za správný recept proti zdražování považuje Rakušan „vést jasnou, zodpovědnou fiskální politiku“. Ekonomika podle něj nyní netrpí krizí poptávky, ale rozpadem dodavatelských řetězců. „Ve chvíli, kdy vláda přijde těsně před volbami s nápadem, že dárečkem bude posílat určité skupině lidí (…) peníze na energie, tak je to další ukázka nesystémového, populistického řešení,“ kritizoval energetické šeky. Chtěl by situaci čelit fondem na podporu lokální energetické soběstačnosti a zvýšením plošných slev na poplatníka, ale i zlevněním distribuce energie. „Musíme konečně účinně jednat na evropské úrovni. Musíme mít vládu, která to zvládne,“ dodal.
Hnutí PŘÍSAHA se podle svého lídra Roberta Šlachty chce v otázce daní rozhodnout až podle vývoje v dalších měsících. Bezprostředně po volbách by nechtěl nic měnit i s odkazem na to, že se podle něj podnikatelé obávají „daňových experimentů“. „V prvé řadě bychom měli počkat, jak se postaví ekonomika po lockdownu. Rozjíždí se těžko, počítali jsme, že budou jiná čísla, než jsou v současné době,“ řekl. V příštím roce chce hlavně „najít díry, kudy utíkají příjmy“, a potom teprve přemýšlet o tom, co udělat s daněmi.
Proti zdražování je podle něj potřeba zasáhnout bezprostředně. Za první krok považuje snížení DPH u všech potravin na deset procent s tím, že obchody by dostaly povinnost zveřejňovat ceny s původní i novou DPH. „Aby bylo vidět, kolik bylo, když bylo 15, kolik bylo, když bylo 10 procent,“ ozřejmil. Do růstu cen energií by se měl podle Šlachty výrazně vložit Energetický regulační úřad. „Je čas na odvahu a na to, abychom byli schopni snížit marže velkých společností, abychom to občanům dokázali přizpůsobit,“ vyzval. Problém s drahým bydlením by podle něj vyřešila podpora nájemního bydlení, za svůj vzor označil Šlachta Vídeň.
Pandora Papers: Babiš odmítá, že by dělal něco nelegálního, ostatní politici offshory kritizují
(Nejen) s daněmi souvisí i nynější kauza Pandora Papers, která se dotkla mimo jiné i českého premiéra Andreje Babiše. Ten podle zjištění investigativních novinářů zakoupil v první dekádě století majetek v zahraničí prostřednictví offshorových firem. Dotčený politik v předvolební superdebatě důrazně odmítl, že by učinil něco nezákonného.
„Tento systém není protizákonný. Je to normálně podle zákonů a já jsem nebyl politik. (…) Peníze, které jsem tam poslal, byly zdaněny v České republice. To jsem prokázal,“ uvedl volební lídr ANO. Zopakoval, že se kauza týká transakcí z roku 2009, kdy ještě nebyl v politice. Domnívá se, že kdyby bylo cokoli v nepořádku, poukázal by na to Finanční analytický útvar ministerstva financí. „Máme Finanční analytický útvar. Tak proč to nezkontroluje? Byl ministr financí Kalousek!“ zdůraznil s odkazem na někdejšího politika KDU-ČSL a později TOP 09.
Petr Fiala z koalice SPOLU naznačil, že by v souvislosti s Pandora Papers očekával Babišovu rezignaci. „Jako opoziční politik nemám žádnou radost, že na titulních stránkách zahraničních novin není o tom, že jsme něco objevili, ale skandály pana premiéra. Místo abychom řešili, co uděláme se vzděláním, s důchodovou reformou, tak se už poněkolikáté bavíme o problémech pana premiéra Babiše. (…) To je důvod, proč politici odstupují – aby to Českou republiku nepoškozovalo,“ upozornil.
Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že dostal několikrát nabídku, aby využil offshorové firmy, ale nikdy ji nevyužil - protože to považuje za neetické. Dodal však, že považuje za nemístnou i debatu o kauze, která se dotýká nynějšího předsedy vlády. „V tuto chvíli se máme bavit o budoucnosti ČR,“ akcentoval.
Jan Hamáček z ČSSD považuje případ premiérových offshorů za projev toho, že „jsou dvě skupiny obyvatel“. „Jedna je velmi malá – elita, která řeší své bytové problémy nákupy nemovitostí po světě přes offshory – a pak drtivá většina obyvatel, kteří si musí vzít hypotéku. Neznám nikoho, když si kupuje 3+1 v paneláku, aby mu realitní kancelář nabídla, že mu to koupí přes offshore,“ prohlásil s odkazem na Babišovo tvrzení, že mu nákup nemovitostí ve Francii tímto způsobem doporučila realitní kancelář.
Lídryně Trikolory Zuzana Majerová Zahradníková ujistila, že sama v minulosti offshory nevyužívala a ani by to neučinila. „I kdybych mohla, tak bych nedělala, protože mám jiný přístup k věci,“ prohlásila. Obvinila však další účastníky debaty z pokrytectví. Všichni odmítli, že by offshory využívali, to Majerová Zahradníková zpochybnila. „Nechci tu kauzu zlehčovat. Ale (…) minimálně polovina z vás káže vodu a pije víno. Detektory lži by měly opravdu žně,“ uvedla. Připojila se zároveň k názoru Vojtěcha Filipa, že by kauza Pandora Papers neměla být součástí předvolebních diskusí.
Předseda SPD Tomio Okamura odmítl, že by před svým vstupem do politiky dělal něco, od čeho by se musel jako politik distancovat, neboť Babiš opakovaně zdůrazňuje, že offshore využil ještě jako nepolitik. „Jsem plně srozuměn, že jsem veřejnou osobou. (…) Já se chovám pořád stejně a myslím, že to všichni lidé vidí,“ zdůraznil Okamura.
Vít Rakušan zastupující koalici PirátiSTAN zapochyboval, že by kauza mohla mít cokoli společného s českými volbami. Připomněl, že na Pandora Papers figurují majetky osobností z celého světa, nejenom politiků, ale i sportovců nebo umělců. „Pracovalo na tom šest set žurnalistů a myslím si, že svět více zajímá Shakira než Andrej Babiš. Byl bych opravdu moc rád, kdybychom se o tomto nemuseli v České republice bavit,“ poznamenal.
Lídr hnutí PŘÍSAHA Robert Šlachta nesdílí postoj Vojtěcha Filipa nebo Zuzany Majerové Zahradníkové, že by Pandora Papers neměly být tématem diskusí před volbami. „Myslím, že tato debata je namístě. Pokud máme vrátit důvěru v politiku, myslím si, že je jediné možné, aby se ta věc vysvětlila,“ zdůraznil.
Do superdebaty byli představitelé kandidujících subjektů pozváni na základě zveřejněných volebních pravidel České televize.
109 minut
Předvolební superdebata České televize
