Protest zaměstnanců České pošty lídři z Moravskoslezského kraje chápou. Privatizaci většina odmítla

Nahrávám video

Lídři kandidátek pro sněmovní volby z Moravskoslezského kraje debatovali o fungování České pošty. Protest zaměstnanců dle svých slov chápou, v diskuzi se přeli o budoucí směřování pošty, přičemž většina jich odmítla privatizaci státního podniku. Debaty se účastnili Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Za opodstatněné považuje požadavky zaměstnanců České pošty lídr koalice PirátiSTAN v Moravskoslezském kraji Lukáš Černohorský. Poukazuje na platové nerovnosti na stejných pozicích v různých krajích. Upozorňuje také na to, že kvůli stížnostem na poštu má firma zablokované peníze a scházejí jí prostředky na modernizaci. „Do budoucna musí přijít, pravděpodobně od ministra vnitra, což doteď neudělal, nějaké rozdělení, ať je jasně definovaná hrana mezi komerční a veřejnou službou,“ říká Černohorský s tím, že veřejnou službu je třeba zachovat.

Důvody pro protest zaměstnanců chápe rovněž lídr krajské kandidátky PŘÍSAHY Jiří Komárek. „Jejich mzdy dlouhodobě nejsou uspokojivé, je to zodpovědná práce, nakládají s hodnotami,“ připomíná a tvrdí, že poštu dlouhodobě opomíjí ministerstvo vnitra. Komárek by rád viděl dlouhodobější analýzu, která by vyhodnotila management České pošty a hledala úspory i potenciální nové služby, jež by pošta mohla poskytovat. V debatě kandidát odmítl privatizaci České pošty.

Právě na tu upozorňuje Leo Luzar, lídr krajské kandidátky KSČM. Strana podle jeho slov tvrdě odmítá rozhodnutí vedení pošty o privatizaci nákladní dopravy nad 3,5 tuny. Zaměstnanci dle Luzara měli oprávněnou obavu, že jde o první krok k likvidaci pošty. „Sněmovna to řešit nechtěla, proto chápu demonstraci, kterou zaměstnanci udělali,“ doplňuje politik. Upozornil také, že Evropská komise, která poštu vyšetřuje, už umožnila uvolnit zablokované peníze, ministerstvo financí ale odmítá tak učinit. Luzar také podotkl, že samotné stížnosti ke Komisi podávaly na poštu její konkurenti na trhu, kteří zároveň v odborném týmu radí ministrovi průmyslu a obchodu, „jak by měl poštu potrápit“.

„Jedná se o takovou skrytou privatizaci,“ konstatuje k rozhodnutí o nákladní dopravě lídr SPD Tomio Okamura, který upozornil, že Česká pošta by tímto krokem přišla o obrat 2,8 miliardy korun. Ministerstvo vnitra, pod jehož gesci pošta spadá, by se mělo snažit o zlepšení kvality, místo toho chce vyvést lukrativní služby, zdůrazňuje Okamura, jenž dle svých slov plně souhlasí s požadavky odborářů. „Je potřeba zlepšit pracovní podmínky, nepropouštět a management je třeba zásadně zlepšit,“ jmenuje lídr SPD, který navrhuje z dozorčí rady pošty vyhodit politiky a dosadit místo nich zkušené manažery.

Podle lídra koalice SPOLU v Moravskoslezském kraji Zbyňka Stanjury jsou zaměstnanci pošty přetíženi a firma není konkurenceschopná, což znamená, že není dobře řízena. „Je nelogické, aby Česká pošta patřila pod ministerstvo vnitra, vnitro si s tím evidentně neví rady,“ uvažuje zástupce ODS o přeřazení pod potenciální budoucí ministerstvo hospodářství. Státní podnik by dle Stanjury měl jít příkladem a udržovat bezproblémové vztahy se zaměstnanci. V debatě lídrů Stanjura připustil, že si umí představit částečnou privatizaci podle německého vzoru.

Odpor zaměstnanců chápe také lídr kandidátky ANO Ivo Vondrák, který „za naprosto korektní“ považuje požadavek, aby se Česká pošta neprivatizovala, přičemž poukazuje na americkou poštovní službu USPS. Nic špatného Vondrák nevidí na tom, že šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) si nechává radit od soukromých firem, které poště konkurují: „Jestli se chcete naučit, jak to dělat, tak vám nikdo jiný nemůže pomoci, než ten, kdo v této oblasti podniká,“ zdůrazňuje.

Lídr kandidátky ČSSD v Moravskoslezském kraji Lubomír Zaorálek v debatě zdůraznil, že zaměstnanci pošty nestávkovali, nýbrž protestovali, přičemž největší odborová organizace se dle jeho slov od středečního protestu distancovala. Situace České pošty se podle Zaorálka neustále řeší: „Je to veřejná služba, funguje i v obcích a městečkách, kde se to z hlediska konkurenceschopnosti nevyplatí,“ podotýká k námitkám o fungování pošty na trhu. Zdůrazňuje, že není správně, že je pošta ve ztrátě – i proto se podle něj ministerstvo vnitra delší dobu pře o vyšší dotaci pro podnik. Zásadní dle Zaorálka je, aby se pošta neprivatizovala.

Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

 Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 23 mminutami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 1 hhodinou

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 8 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 11 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.