Vláda schválila růst důchodů příští rok v průměru o 505 korun

Solidární část všech důchodů by se od ledna mohla zvýšit o 350 korun a zásluhový díl penze o 1,3 procenta. Průměrný starobní důchod by tak rostl o 505 korun. Nařízení se zákonnou valorizací podle zákona schválila v pondělí vláda, oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). K běžnému přidání všichni lidé, kteří pobírají nějaký důchod, dostanou ještě bonus 300 korun měsíčně navíc. Zdravotníci o navýšení platů jednají.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze dostávalo v pololetí od České správy sociálního zabezpečení téměř 2,86 milionu lidí. Průměrný starobní důchod dosahoval 15 385 korun. Penze se podle zákona upravují vždy od ledna. Zvyšují se o růst cen a polovinu růstu reálných mezd za sledované období. Solidární část důchodu musí odpovídat desetině průměrné mzdy.

Důchod se skládá ze solidární pevné částky a ze zásluhové procentní výměry podle odpracovaných let. Solidární díl, který je pro všechny stejný, se podle vlády zvedne o 350 korun. Všichni také dostanou bonus 300 korun, který už dřív vláda prosadila.

Ceny rostly za sledované období od loňského července do letošního června o 2,8 procenta. K tomu se připočítá polovina růstu reálných mezd, která odpovídá 0,4 procenta. Celkem se tak průměrná penze zvýší o 3,2 procenta, tedy o 505 korun. Do solidární části z toho poputuje 350 korun. Zbytek posílí zásluhový díl. Ten se tak upraví o 1,3 procenta.

Dodatečných 300 korun se pak ještě přičte k zásluhové výměře. Průměrný starobní důchod se od ledna zvedne s třísetkorunovým bonusem celkem o 805 korun. U lidí, kteří mají nižší než průměrnou penzi, bude celková přidávaná částka menší. „Každý dostane 650 korun minimálně,“ poznamenala Maláčová.

Kolik bude valorizace stát, ministerstvo práce v podkladech k nařízení neuvádí. Píše jen, že s výdaji připravovaný rozpočet už počítá. Podle dřívějších informací by na zákonné přidání mělo být příští rok potřeba kolem 20 miliard korun a na třísetkorunový bonus dalších 10,6 miliardy korun.

Video Studio ČT24: Brífink po jednání vlády
video

Studio ČT24: Brífink po jednání vlády

Zdroj: ČT

Platy zdravotníků

Odborářům se nedaří s ministerstvem zdravotnictví dojednat růst platů pro nadcházející rok – o tři tisíce pro zdravotníky, o deset procent pro lékaře. Podle odborů finanční zdroje ve zdravotnictví jsou, část profesní obce ho ale označuje za nemorální.

Platy jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění jako součást plateb za péči a podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové ve veřejném zdravotním pojištění peníze na větší odměny jsou, protože zvýšení platby za státní pojištěnce meziročně přinese čtrnáct miliard navíc.

Požadovaný růst by si vyžádal náklady 8,6 miliardy korun a podporuje ho i Česká lékařská komora. Naopak zástupci praktických lékařů pro dospělé i děti, gynekologů, zubařů, ambulantních specialistů a Hospodářské komory ČR minulý týden v otevřeném dopise pro premiéra Andreje Babiše (ANO) uvedli, že desetiprocentní růst považují za neadekvátní a „v rozporu s dobrými mravy,“ protože platy ve zdravotnictví rostly v posledních letech víc než v jiných oborech.

S ministerstvem se odboráři na růstu zatím neshodli a další jednání má proběhnout za týden. Podle Žitníkové bude ještě v týdnu jednat premiér se zástupci zdravotních pojišťoven, aby získal další informace o tom, jak se dosud navyšovaly úhrady do jednotlivých segmentů zdravotní péče.

Covidové odměny

Podle informačního systému byl loni na jaře průměrný plat ve veřejné sféře 39 782 korun, průměrná mzda v soukromém sektoru byla o 931 korun nižší. Meziroční růst byl kolem pěti procent. Lékaři působící v lůžkové péči loni brali v průměru 92 099 korun hrubého měsíčně, zhruba o dvanáct procent více než v roce 2019. Zdravotní sestry v akutní lůžkové péči pobíraly průměrně 51 976 korun měsíčně před zdaněním, asi o devatenáct procent více než před rokem.

Stejně jako v případě lékařů lůžkové péče byly i příjmy sester v loňském roce významně ovlivněny mimořádnými odměnami v souvislosti s epidemií covidu. V zařízeních, které neprovozuje stát, se vyplácejí smluvní mzdy, jsou řádově o tisíce nižší.