168 hodin: Státní úředníci dostali mnohonásobně vyšší odměny než zdravotníci, hradní kancléř přes 800 tisíc

Nahrávám video

Odměny za covidový rok 2020, na které museli zdravotníci čekat několik měsíců, dostali prominentní státní úředníci hned. Navíc zdravotníci dostali 75 tisíc korun, odměny úředníkům šly často ke statisícům. Organizace Hlídač státu sesbírala údaje o platech a odměnách z desítek státních institucí. Rekordmanem je mezi úředníky hradní kancléř Vratislav Mynář, a to i přesto, že má za sebou několik skandálů a stíhá ho policie.

Například státní tajemník a náměstci na ministerstvu spravedlnosti dostali na odměnách 345 tisíc kourn, ředitelé jeho odborů kolem dvou set tisíc, někteří ředitelé z ministerstva dopravy přes 400 tisíc a krajští ředitelé Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových až kolem půl milionu korun. 

Výši odměn na úřadech poptala a tabulku sestavila organizace Hlídač státu spolu s projektem PlatyÚředníků.cz. „Předpokládali jsme, že odměny budou nižší, půjde jenom o nějaký zlomek platu, u některých ministerstev to ale takto není,“ upozornila analytička organizace Hlídač státu Lenka Stryalová. 

Mynář dostal odměnu za „kvalifikovaný přístup k plnění mimořádných úkolů“

Nejvyšší odměnu dostal hradní kancléř Mynář. Trestně stíhaný úředník si loni k téměř dvoumilionovému platu přilepšil ještě odměnou přesahující 800 tisíc korun. Za co měl peníze dostat, komentovat nechtěl. „Vzhledem k tomu, že Kancelář prezidenta republiky řadí pořad 168 hodin mezi dezinformační pořady, Vám touto formou informace poskytovat nebudeme,“ píše se v e-mailu od kancléře. 

„Mimořádné odměny byly přiznány za aktivní, vysoce kvalifikovaný přístup k plnění mimořádných úkolů i za plnění časově náročných úkolů souvisejících s programem prezidenta republiky a s organizačním zajišťováním tohoto programu,“ napsal Hrad organizaci Hlídač státu. 

„Strávil spoustu času na tom, že obhajoval své podnikatelské aktivity a různé dotační otazníky. Například ani za poslední rok jsem se nedozvěděl, že by měl (Mynář) konečně prověrku na stupeň, který prezident očekával a slíbil na začátku volebního období. Otázkou tak je, za co ten bonus byl,“ konstatoval předseda spolku Oživení Marek Zelenka. 

Sedmdesát procent platu navíc

Také úředníci státního podniku Lesy České republiky dostali rekordní odměny. Mezi dvacítku manažerů se rozdělilo na odměnách až osmnáct milionů korun. Čtyři ředitelé různých úseků dostali každý více než jeden a půl milionu, což je téměř 70 procent ročního platu. Lesy ČR, stejně jako Mynář, odkazovaly na vysoké odměny pro generálního ředitele ČT. 

„Je třeba si uvědomit, že jde o opravdu velký státní podnik a lidé v těch ředitelských pozicích, ať už jde o generálního ředitele nebo ředitele jednotlivých úseků, jsou skutečně top manažeři ve službách státu. Stát, pokud si chce udržet takto schopné lidi, tak je musí umět i ohodnotit. Jsme přesvědčeni, že odměny jsou oprávněné a zasloužené,“ reagoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. 

Podle poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí Otevřené společnosti Oldřicha Kužílka jsou Lesy ČR prakticky spoluvlastněny občany Česka. „Je to státní podnik, čili tam prostě není možné dohánět těmito cestami jakési srovnání, možná konkureční, na trhu práce mezi manažery. Prostě 70 procent navíc mi nepřijde jako rozumné,“ uvedl. 

Ředitelé ÚZSVM dostali až půl milionu

Další úředníci, kteří dostali velké odměny, jsou z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majektových (ÚZSVM), který spadá pod ministerstvo financí. Odměny některých krajských ředitelů dosahovaly za loňský rok částky až 545 tisíc korun. Jde o třetinu ročního platu. Jejich platy přitom oproti předchozímu roku rostly v průměru o 46 procent. 

„To si nechám od paní generální ředitelky vysvětlit, ověřím si ta čísla. Rozhodně to vždy musí být v souladu se zákonem,“ reagovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle mluvčí ÚZSVM Michaely Tesařové byly odměny vyplaceny v souladu se zákonem, a to za „úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu“. 

Čekání na peníze

Zatímco vysoce postavení státní úředníci dostávali odměny průběžně, zdravotníci si na ně museli počkat několik měsíců. Zdravotníci navíc pracovali v těžkých podmínkách v nemocnicích, zatímco úředníci byli na home office. Přesto dostali zdravotníci na odměnách jenom 75 tisíc korun. 

„Vzhledem k tomu, jak špatně je na tom státní rozpočet, tak mi to přijde jako bezostyšnost, porovnáme-li to obrovské nasazení, kterému byli vystaveni zdravotníci. Ti za celý rok boje s epidemií dostávají 75 tisíc korun,“ řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 2 mminutami

Po chladnějším čtvrtku a pátku se na víkend oteplí

Po postupující studené frontě bude v Česku ve čtvrtek a pátek chladněji než v předchozích dnech, maximální teploty přes den se budou většinou pohybovat mezi 16 až 21 stupni Celsia. Na víkend se pak oteplí ke 24 stupňům Celsia. Déšť očekávají meteorologové v pátek hlavně na jihovýchodě Česka. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 21 mminutami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 11 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 11 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.