V pátek v 18:00 vyšel z prostranství před Novou scénou Národního divadla v Praze vzpomínkový průvod Srdce na Hrad. Připomněl Václava Havla, od jehož smrti uplynulo devět let. Na Havla vzpomínali v pátek lidé po celém Česku, kvůli současné epidemické situaci se však mnoho pietních akcí přesunulo do virtuálního prostředí.
Václava Havla připomněl vzpomínkový průvod Prahou, Horáček hovořil o zákonu o zásluhách
Průvod na památku Václava Havla vyšel od Národního divadla a přes Újezd a Malostranské náměstí dospěli jeho účastníci na Hradčanské náměstí, kam přišli zhruba po hodině. Někteří skandovali Havlovo jméno, a když přicházeli k Pražskému hradu, začali zvonit klíči.
Hosté pak promluvili u sochy Tomáše Garrigua Masaryka. Socioložka Jiřina Šiklová uvedla, že je ráda, že Havla zažila, znala a že dal „image“ České republice. Připomněla, že když v 90. letech cestovala, tak když řekla, že je z Československa, lidi napadla Praha a Havel. „Byla jsem ráda, že k této republice patřím,“ podotkla.
Michal Horáček připomněl, že existuje zákon, který praví, že se první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil o stát. „Myslím, že úplně stejným právem a stejnou pravdou by bylo, kdyby Parlament přijal takový krátký zákon: 'Václav Havel zasloužil se o stát.' Myslím si, že by to bylo hodně dobrý,“ míní Horáček. Dodal však, že důležitější než zákon je, aby se scházeli lidé, kteří jsou vděční za to, že se „Havel choval statečně a inspiroval nás“.
Vzpomenout na prezidenta, dramatika a disidenta mohli Pražané také na Jungmannově náměstí, kde jej připomnělo srdce ze svíček. Už krátce před polednem postávalo na náměstí několik lidí, svíčky zapalovali u samotného srdce i opodál. Ani letos nechybělo tradiční čtení Havlových textů, tentokrát je však streamováno přes facebookovou stránku pořadatelského spolku Politika a Svědomí.
V 18:00 začala mše pro blízké v chrámu Panny Marie Sněžné. V pátek odpoledne památku bývalého prezidenta uctil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s dalšími zástupci horní komory u hrobky Havlových na Vinohradském hřbitově.
Poslední československý a první český prezident zemřel 18. prosince 2011 po dlouhé a těžké nemoci na své chalupě na Hrádečku nedaleko Trutnova. Po zprávě o jeho úmrtí se po celé zemi začaly spontánně scházet lidé. Smutná událost vyvrcholila státním pohřbem, do Prahy se tehdy sjelo 42 delegací včetně 16 prezidentů.
Václav Havel byl hlavním aktérem sametové revoluce v roce 1989. V prosinci téhož roku se stal poprvé prezidentem. „Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících. Své povinnosti budu konat podle vůle lidu,“ prohlásil na konci prosince 1989.
Podruhé byl Václav Havel zvolen prezidentem 5. července 1990. A na Pražském hradě nakonec působil s půlroční přestávkou až do února 2003.
Havel byl po celém světě známý tím, že podporoval utlačované a disidenty, a nikdy své přesvědčení neopustil. Příkladem je i to, že se navzdory Číně opakovaně, i když neoficiálně, setkával s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Tvrdil, že ho oslovuje záření, které z něj vychází.
„Vždy jsem velmi rád, když se mohu setkat s prezidentem Havlem, protože ho obdivuji ne jako prezidenta, ale jako lidskou bytost,“ uvedl dalajlama během své návštěvy Prahy v roce 2002. Naposledy se potkali týden před smrtí bývalého prezidenta.