Václav Havel

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.

Penpa Tsering je prezidentem země, ve které nikdy nebyl. Narodil se v Indii a vede tibetskou exilovou vládu. Na půdu Tibetu nesmí vstoupit, ale věří, že se tam jednou vrátí svobodný. V exkluzivním rozhovoru s Danou Zlatohlávkovou pro Českou televizi mluví o čínském potlačování Tibetu, jeho hodnot, jazyka i tradic. Tsering v Praze, kam přijel na Forum 2000, hovořil i o reinkarnaci dalajlamy, česko-tibetských vztazích nebo Václavu Havlovi. Čechům poděkoval za vyjadřování solidarity Tibetu.

Marta Zajícová z Ústí nad Orlicí letos oslavila sté narozeniny. Zažila první republiku, druhou světovou válku i komunistický režim. Nejraději vzpomíná na prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a na své působení v Sokole. K pravidelnému cvičení se vrátila po sametové revoluci a dodnes do zlínského Sokola dochází dvakrát týdně.

Laureáty letošní ceny mezinárodní konference Forum 2000 za odvahu a odpovědnost jsou tři myanmarští disidenti Tajzar San, Nan Lin a Htet Mjat Aung. Spolu s nimi cenu získala koalice sdružující tamní opoziční hnutí Koordinační orgán generální stávky (GSCB). Vyhlášením večer začalo v Praze setkání více než osmi set hostů ze sto zemí světa, je mezi nimi několik současných a bývalých prezidentů, dvou držitelů Nobelovy ceny za mír a dalších politiků, diplomatů či aktivistů.

Nemyslím si, že byl Havel připraven na to, že bude tak rychle směřovat do funkce prezidenta, vzpomínal na Václava Havla v 90' ČT24 studentský aktivista a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, podle něhož byl Havel autentickým vůdcem. „Zodpovědnost, která ležela na jeho bedrech, byla šílená a on sám byl docela vnitřně křehká bytost,“ doplnil režisér a signatář Několika vět Ondřej Trojan. Hosty pořadu, který moderovali Nikola Reindlová a Daniel Takáč, byli také bývalí Havlovi poradci Eda Kriseová či Alexandr Vondra (ODS). Havla, který by v pondělí oslavil 90. narozeniny, si připomněl i publicista Karel Hvížďala, komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser nebo umělecký ředitel Dejvického divadla Jiří Havelka.

Česko si v pondělí 5. října připomnělo 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.

Několik týdnů před sametovou revolucí vyšlo v komunistickém Rudém právu narozeninové přání tehdejšímu disidentovi a budoucímu prezidentovi Václavu Havlovi, který tou dobou pobýval ve vězení. Přes cenzuru tehdejšího režimu text do novin dostal spisovatel a disident Petr Rýgr. Havel o přání později mluvil jako o zlomu v přerodu k demokracii, sám Rýgr ovšem trvá na tom, že šlo jen o jeho „poťouchlost“. Rozhovor s ním vedl v pořadu Studio 6 moderátor Pavel Navrátil.

Hosté Událostí, komentářů týdne řešili nedávné hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO), které kabinet podle očekávání ustál. V diskuzi se věnovali také incidentem během letu Flydubai. Připomněli rovněž nedožité 90. narozeniny Václava Havla, které by oslavil v pondělí 5. října. Tématem byla i umělá inteligence a oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vytvoření Jednotky pro superinteligenci. Pozvání přijali biochemik Jan Konvalinka, historička a socioložka Dorotea Mejstříková, publicista Ladislav Jakl, komentátor Miroslav Korecký a novinářka Marie Bastlová. Pořadem provázela Klára Radilová.

Před pětatřiceti lety schválili poslanci Federálního shromáždění lustrační zákon. Měl zabránit, aby se do vysokých funkcí dostali bývalí příslušníci StB nebo Lidových milicí a vysocí funkcionáři komunistické strany. Zároveň vzbuzoval obavy z principu kolektivní viny či z věrohodnosti materiálů vedených StB. Z těchto důvodů zákon považoval za problematický i první porevoluční prezident Václav Havel. Objevovala se také falešná lustrační osvědčení. Norma měla platit pět let, platí ale dodnes.

Několik desítek lidí vyrazilo v sobotu na pochod z Trutnova na Hrádeček, aby si připomnělo letošní devadesáté výročí narození bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla. V podkrkonošské osadě Hrádeček si ve druhé polovině šedesátých let koupil chalupu. V následující dekádě pracoval v trutnovském pivovaru, práce ho inspirovala k napsání divadelní hry Audience. Na Hrádečku, který označil za svůj existenciální domov, Havel v prosinci 2011 zemřel.

Devadesáté výročí narození prvního českého prezidenta Václava Havla si připomněli hosté 90' ČT24 v jeho bytě na Rašínově nábřeží v Praze. Na Havla coby disidenta, spisovatele a dramatika v pořadu vzpomínali vědkyně, signatářka Charty 77 a manželka Ivana Havla Dagmar Havlová, matematička a aktivistka Kamila Bendová, politolog a signatář Charty 77 Daniel Kroupa, emeritní pomocný biskup pražský a signatář Charty 77 Václav Malý, fotograf a signatář Charty 77 Ondřej Němec, psycholožka, psychoterapeutka a blízká Havlova přítelkyně Jitka Vodňanská a herec, režisér, scenárista, dokumentarista, senátor Břetislav Rychlík. Pořad moderovaly Nikola Reindlová a Tereza Willoughby.

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.

Bývalá první dáma Dagmar Havlová předá bezplatně licenci Václava Havla Městské knihovně v Praze. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že knihovna umí Havlovo dílo zpřístupnit široké veřejnosti. Knihovna bude mít na starosti kontinuitu a hlavně dlouhodobou péči o Havlův odkaz. Havlová to v pondělí oznámila novinářům u příležitosti odhalení Lavičky Václava Havla na Mariánském náměstí při oslavách devadesátého výročí exprezidentova narození.

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.

Knihovna Václava Havla ponese nové jméno 1. prezidentská knihovna, aby vyhověla přání první dámy a vdovy po exprezidentovi Dagmar Havlové, sdělil šéf správní rady knihovny David Dušek. Havlovo jméno instituce užívat nesmí, protože k tomu už nemá souhlas Havlové. Knihovna se také nebude podílet na organizaci prestižní Ceny Václava Havla.

Před třiceti lety koncertoval v Praze Michael Jackson. Král popu show na Letné zahájil 7. září před třiceti lety své poslední světové turné HIStory. Jeho vystoupení přilákalo druhý nejvyšší počet návštěvníků v tuzemské historii, ujít si ho nenechal ani český prezident.

Václav Havel by letos oslavil devadesáté narozeniny. Jubileum prvního polistopadového prezidenta připomene řada akcí. Například přehlídka digitálního umění Signal Festival nabídne videomapping ukrajinské umělkyně Svitlany Reinish inspirovaný Havlem na fasádě Staroměstské radnice. Festival Havel ALIVE na Pražském hradě zase chce bývalého prezidenta připomenout napříč uměleckými formami: divadlem, hudbou, uměním a designem, filmem a sérií přednášek a debat.

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.

Na trutnovském Bojišti začíná hudební festival TrutnOFF Open Air, který připomene nedožité devadesáté narozeniny Václava Havla. Program nabídne do 16. srpna různé žánry – od rocku, undergroundu a world music až po alternativní rock.

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.

Po médiích, školách a opozičních stranách se hongkongské úřady zaměřují na nezávislá knihkupectví a vydavatele. Během několika měsíců policie provedla sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Jde o důsledek zákonů o státní bezpečnosti, které mají podle vlády přinést městu stabilitu.

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.