Namíchají se zrnka pravdy se zrnky polopravdy, do toho se přihodí otevřené lži a poznatky z psychologie a znásobí se to působením sociálních médií, tak v pořadu Interview ČT24 popsal vznik falešných zpráv (fake news) zmocněnec ministerstva zahraničí pro odolnost a nové hrozby Jiří Šedivý. Vše pak v důsledku působí ve společnosti velmi rozkladně, zdůraznil.
Na fake news platí soudržnost společnosti a pozitivní postoj elit, soudí zmocněnec Šedivý
27 minut
Jiří Šedivý v Interview ČT24
Fake news zasáhly referendum o brexitu i volby ve Spojených státech, Německu či Francii, uvedl Šedivý. „Poučení je, že je potřeba s tím dopředu počítat a připravit se na to,“ míní.
Zmínil i pozitivní příklad – švédské parlamentní volby. „Tajné služby promluvily na veřejnosti, že se ze strany Ruska něco může chystat. Došlo k alianci veřejnoprávních médií, akademických pracovišť a státní správy,“ řekl diplomat. Vznikly tak společné týmy, příručky, školení, osvěta ve školách.
A po volbách „se najednou zjistilo, že nedošlo k žádným pokusům o manipulaci“. Podle Šedivého zřejmě zafungovalo určité „odrazení“ případného protivníka, protože bylo evidentní, že stát a společnost na to byly velmi dobře připraveny.
To je podle něho návod, jak postupovat a dlouhodobě pracovat na tom, aby lidé byli schopni rozlišovat pravdu od lži a ověřovat si informace. „Důležitou roli hraje soudržnost společnosti, která věří ve svůj stát a budoucnost,“ zdůraznil.
Jiří Šedivý profil
Vedení státu má vyjadřovat pozitivní postoj vůči budoucnosti
Jinou situaci vidí zmocněnec v Česku. Mnohá šetření podle něj ukazují, že naše společnost je do značné míry rozdrobena a rozdělena. „Základní dělení probíhá – zjednodušeně – mezi těmi, co mají určitou důvěru v sebe a v budoucnost, a těmi, kteří se té budoucnosti, života a světa bojí,“ domnívá se Šedivý.
Podle něj je velmi důležité sjednocovat společnost, kultivovat porozumění světu tak, abychom nebyli vyděšeni z toho, že svět je složitý, že se rychle vyvíjí a že je tu řada rizik.
Je také důležité, aby pozitivní postoj vůči budoucnosti ze sebe vyzařovaly politické elity, vedení státu.
Zmocněnec ministerstva se v pořadu Interview ČT24 věnoval také kybernetické bezpečnosti Česka. Podle něj zde chybí „kybernetická hygiena“, tedy dostatečná příprava úředníků české státní správy na různé situace. Například jak se mají chovat na sítích, jak zacházet s hesly či jak bezpečně komunikovat v e-mailech.
Dodal, že sice existuje on-line kurz pro všechny úředníky, ale mělo by toho být více. „Ne všichni ještě chápou riziko, které v sobě nepozorné chování na sítích skrývá,“ poznamenal.
Kladně naopak hodnotí, že se státní správa ve velkých, strategických otázkách řídí doporučeními Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V této souvislosti zmínil dřívější varování úřadu před čínskými firmami Huawei a ZTE a jejich možným neblahým působením v kritické infrastruktuře státu.
Prostředí sítí 5G bude podle Šedivého takový ekosystém, na kterém poběží všechny možné technologie, internet věcí i řada civilních činností, které mají přímý dopad na vojenské záležitosti, třeba logistika.
K nejčernějším scénářům dopadů kybernetických útoků pak patří paralýza, vypínání základních funkcí státu, ať už jde o dodávky energie, rušení letového provozu, zneužívání osobních dat či vymazání zdravotních záznamů, přiblížil zmocněnec. Proto je podle něj potřeba budovat odolnost proti těmto útokům.
Za slabiny považuje právě komunikační sítě některých státních úřadů. Naopak soukromá sféra je podle něho v mnoha případech odolnější, například banky. Také korporace i menší firmy, které pracují s novými technologiemi, berou možné hrozby mnohem vážněji.
„Co možná chybí v širším měřítku, je sjednocující politika, která by všechny tyto činnosti koordinovala, a její institucionální zakotvení,“ řekl. Nejvhodnější by podle něho byla instituce spadající pod Úřad vlády.
