Téměř dva miliony dětí trpí astmatem kvůli znečištění. Jeho hlavním zdrojem je doprava

Dvě nově vydané studie sledovaly dopad znečištění z dopravy na zdraví dětí i dospělých. Zatímco v Evropě a USA se situace zlepšuje, ve zbytku světa jsou důsledky stále horší. Zásadní je dopad oxidu dusičitého na vznik astmatu u dětí.

Podle nově zveřejněné studie mohou být téměř dva miliony nových případů dětského astmatu ročně způsobeny znečišťujícími látkami v ovzduší, přičemž nejrozsáhlejší je tento problém ve velkých městech. Tato práce je první, která dopad znečištění popsala ve více než třinácti tisících městech po celém světě.

„Zjistili jsme, že oxid dusičitý ohrožuje děti – způsobuje u nich vznik astmatu. Tento problém je obzvláště palčivý v městských oblastech,“ konstatovala spoluautorka článku Susan Anenbergová, která pracuje na Univerzitě George Washingtona. „Tyto výsledky nám naznačují, že čistý vzduch musí být důležitou součástí strategií zaměřených na udržení zdraví dětí.“

Výfuky přináší astma

Anenbergová a její kolegové zkoumali přízemní koncentrace oxidu dusičitého neboli NO2. Jedná se o látku, která se do ovzduší uvolňuje z výfukových plynů, tepelných elektráren či továren. Ve studii sledovali nové případy astmatu, které se objevily u dětí od roku 2000 do roku 2019. Astma je chronické onemocnění, které způsobuje zánět plicních dýchacích cest.

Základní výsledky shrnuli autoři v několika bodech:

  • Z odhadovaného počtu 1,85 milionu nových případů dětského astmatu, které byly v roce 2019 celosvětově připsány NO2, se dvě třetiny vyskytly v městských oblastech.
  • Podíl případů dětského astmatu spojených s NO2 v městských oblastech v poslední době klesl, pravděpodobně v důsledku přísnějších předpisů o čistotě ovzduší, které zavedly země s vyššími příjmy, jako jsou Spojené státy nebo země Evropské unie.
  • Přestože se ve vyspělém světě situace lehce zlepšuje, ve většině států se naopak zhoršuje, zejména v jižní Asii, subsaharské Africe a také na Blízkém východě. Pro zdravotnické i sociální systémy zemí v jižní Asii a subsaharské Africe představují případy dětského astmatu související se znečištěním NO2 velkou zátěž.
  • Už předchozí studie stejného týmu popsala, že NO2 je spojený s přibližně 13 procenty celosvětového počtu dětského astmatu, a dokonce až s polovinou případů astmatu v 250 nejlidnatějších městech na světě.

Celkově se ale podíl dětských případů astmatu spojených s oxidem dusičitým snížil z pětiny v roce 2000 na 16 procent v roce 2019. Tato dobrá zpráva znamená, že čistší ovzduší v Evropě a některých částech USA přineslo velké zdravotní výhody pro děti, zejména pro ty, které žijí ve čtvrtích v blízkosti rušných silnic a průmyslových areálů.

Vědci ve studii tvrdí, že tyto výsledky ukazují, že podmínky jsou zlepšitelné – a že je právě proto zapotřebí udělat mnohem více, a to jak v zemích s vyššími příjmy, tak v částech světa, které stále bojují s omezováním škodlivých emisí z vozidel a dalších zdrojů jedovatého plynu.

Znečištění přináší smrt

Jen v roce 2019 lze se znečištěním ovzduší ve městech spojovat 1,8 milionu nadměrných úmrtí. Studie ukazuje, že 86 procent dospělých a dětí žijících ve městech po celém světě je vystaveno takovému množství jemných prachových částic, které překračuje hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací.

„Omezení dopravy poháněné fosilními palivy může pomoci dětem i dospělým lépe dýchat a může přinést velké zdravotní dividendy, například méně případů dětského astmatu a nadměrné úmrtnosti,“ píší autoři. „Současně by to také snížilo emise skleníkových plynů, což by vedlo ke zdravějšímu klimatu.“

Právě doprava je hlavním zdrojem emisí NO2 –  ve vyspělých zemích z ní pochází přibližně 55 procent této znečišťující látky. Také v České republice bývá nejvyšší koncentrace oxidu dusičitého na dopravních stanicích, vůbec nejvyšší ze všech stanic se u nás dlouhodobě pozorují na stanici Praha-Legerova. 

Obě studie, které se tomuto fenoménu věnovaly, vyšly 5. ledna v časopise Lancet Planetary Health.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 17 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.