Tak trošku jiná vakcína. Nizozemci testují proti COVIDu-19 očkování na tuberkulózu

Pokusů najít lék nebo očkování proti novému koronaviru jsou desítky, jen málo se jich ale již dostalo do fáze klinického testování. Tento týden začíná ve čtyřech zemích klinický test sto let starého očkování proti tuberkulóze, které by mělo tělu pomoci lépe proti nemoci COVID-19 bojovat – a možná jí dokonce zabránit úplně.

Tato klinická studie bude provedena na lékařích a sestrách – tedy lidech, kteří patří mezi nejohroženější skupiny. Například ve Španělsku se koronavirem nakazilo už 5400 zdravotníků, tvoří zhruba 14 procent všech infikovaných. Vědci chtějí ale vakcínu rychle zkoušet také na seniorech, tedy skupině, které hrozí nejvážnější následky.

První zemí, kde testování začne, bude Nizozemsko: tisícovka zdravotníků v osmi tamních nemocnicích dostane buď vakcínu Calmette-Guérin (BCG), nebo placebo.

Toto očkování obsahuje živý, ale oslabený kmen bakterie Mycobacterium bovis, což je příbuzný mikrobu, který způsobuje u lidí tuberkulózu. Je pojmenovaná po francouzských mikrobiolozích, kteří ji vyvinuli na začátku dvacátého století.

Bývá podávána většině dětí na světě během prvního roku jejich života, je levná, bezpečná a rozšířená; nikoliv ale dokonalá. Zabraňuje totiž asi jen 60 procentům případů tuberkulózy a výsledky se přitom po celém světě značně liší.

Očkování většinou zvyšují imunitní reakci na určité konkrétní patogeny – pomáhají tedy jen protilátkám na jistý typ nemoci. Vakcína BCG je v tom ale jiná – podle desítek let výzkumů totiž zvyšuje schopnosti imunitního systému celkově, nejen proti tuberkulóze.

Naděje, ale sporná

Podle studií dánských vědců Petera Aabyho a Christine Stabell Bennové zabrání tato vakcína až 30 procentům nákazy jakýmkoliv známým původcem v prvním roce po podání. Tyto studie byly dlouhou dobu považovány za nevěrohodné, ale roku 2016 přišla první částečně pozitivní reakce.

Od té doby se ale objevilo více studií, které účinek této vakcíny částečně potvrzují, a to přesto, že zatím není úplně jasné, jak funguje mechanismus, na kterém účinkuje.

Vědci plánovali testy tohoto očkování již před pandemií nového koronaviru, ale příchod nemoci vývoj urychlil.

Cílem této vakcíny by nebylo koronavirus úplně zničit – ale posílit schopnost nakažených účinněji se mu bránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled