Tak trošku jiná vakcína. Nizozemci testují proti COVIDu-19 očkování na tuberkulózu

Pokusů najít lék nebo očkování proti novému koronaviru jsou desítky, jen málo se jich ale již dostalo do fáze klinického testování. Tento týden začíná ve čtyřech zemích klinický test sto let starého očkování proti tuberkulóze, které by mělo tělu pomoci lépe proti nemoci COVID-19 bojovat – a možná jí dokonce zabránit úplně.

Tato klinická studie bude provedena na lékařích a sestrách – tedy lidech, kteří patří mezi nejohroženější skupiny. Například ve Španělsku se koronavirem nakazilo už 5400 zdravotníků, tvoří zhruba 14 procent všech infikovaných. Vědci chtějí ale vakcínu rychle zkoušet také na seniorech, tedy skupině, které hrozí nejvážnější následky.

První zemí, kde testování začne, bude Nizozemsko: tisícovka zdravotníků v osmi tamních nemocnicích dostane buď vakcínu Calmette-Guérin (BCG), nebo placebo.

Toto očkování obsahuje živý, ale oslabený kmen bakterie Mycobacterium bovis, což je příbuzný mikrobu, který způsobuje u lidí tuberkulózu. Je pojmenovaná po francouzských mikrobiolozích, kteří ji vyvinuli na začátku dvacátého století.

Bývá podávána většině dětí na světě během prvního roku jejich života, je levná, bezpečná a rozšířená; nikoliv ale dokonalá. Zabraňuje totiž asi jen 60 procentům případů tuberkulózy a výsledky se přitom po celém světě značně liší.

Očkování většinou zvyšují imunitní reakci na určité konkrétní patogeny – pomáhají tedy jen protilátkám na jistý typ nemoci. Vakcína BCG je v tom ale jiná – podle desítek let výzkumů totiž zvyšuje schopnosti imunitního systému celkově, nejen proti tuberkulóze.

Naděje, ale sporná

Podle studií dánských vědců Petera Aabyho a Christine Stabell Bennové zabrání tato vakcína až 30 procentům nákazy jakýmkoliv známým původcem v prvním roce po podání. Tyto studie byly dlouhou dobu považovány za nevěrohodné, ale roku 2016 přišla první částečně pozitivní reakce.

Od té doby se ale objevilo více studií, které účinek této vakcíny částečně potvrzují, a to přesto, že zatím není úplně jasné, jak funguje mechanismus, na kterém účinkuje.

Vědci plánovali testy tohoto očkování již před pandemií nového koronaviru, ale příchod nemoci vývoj urychlil.

Cílem této vakcíny by nebylo koronavirus úplně zničit – ale posílit schopnost nakažených účinněji se mu bránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.