Tak trošku jiná vakcína. Nizozemci testují proti COVIDu-19 očkování na tuberkulózu

Pokusů najít lék nebo očkování proti novému koronaviru jsou desítky, jen málo se jich ale již dostalo do fáze klinického testování. Tento týden začíná ve čtyřech zemích klinický test sto let starého očkování proti tuberkulóze, které by mělo tělu pomoci lépe proti nemoci COVID-19 bojovat – a možná jí dokonce zabránit úplně.

Tato klinická studie bude provedena na lékařích a sestrách – tedy lidech, kteří patří mezi nejohroženější skupiny. Například ve Španělsku se koronavirem nakazilo už 5400 zdravotníků, tvoří zhruba 14 procent všech infikovaných. Vědci chtějí ale vakcínu rychle zkoušet také na seniorech, tedy skupině, které hrozí nejvážnější následky.

První zemí, kde testování začne, bude Nizozemsko: tisícovka zdravotníků v osmi tamních nemocnicích dostane buď vakcínu Calmette-Guérin (BCG), nebo placebo.

Toto očkování obsahuje živý, ale oslabený kmen bakterie Mycobacterium bovis, což je příbuzný mikrobu, který způsobuje u lidí tuberkulózu. Je pojmenovaná po francouzských mikrobiolozích, kteří ji vyvinuli na začátku dvacátého století.

Bývá podávána většině dětí na světě během prvního roku jejich života, je levná, bezpečná a rozšířená; nikoliv ale dokonalá. Zabraňuje totiž asi jen 60 procentům případů tuberkulózy a výsledky se přitom po celém světě značně liší.

Očkování většinou zvyšují imunitní reakci na určité konkrétní patogeny – pomáhají tedy jen protilátkám na jistý typ nemoci. Vakcína BCG je v tom ale jiná – podle desítek let výzkumů totiž zvyšuje schopnosti imunitního systému celkově, nejen proti tuberkulóze.

Naděje, ale sporná

Podle studií dánských vědců Petera Aabyho a Christine Stabell Bennové zabrání tato vakcína až 30 procentům nákazy jakýmkoliv známým původcem v prvním roce po podání. Tyto studie byly dlouhou dobu považovány za nevěrohodné, ale roku 2016 přišla první částečně pozitivní reakce.

Od té doby se ale objevilo více studií, které účinek této vakcíny částečně potvrzují, a to přesto, že zatím není úplně jasné, jak funguje mechanismus, na kterém účinkuje.

Vědci plánovali testy tohoto očkování již před pandemií nového koronaviru, ale příchod nemoci vývoj urychlil.

Cílem této vakcíny by nebylo koronavirus úplně zničit – ale posílit schopnost nakažených účinněji se mu bránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...