Jedním z fenoménů, které v moderní době výrazně mění svět, jsou konspirační teorie. Díky moderním technologiím mají šanci se šířit mnohem snadněji a rychleji než kdykoliv dříve. Nový mezinárodní výzkum se ale podíval na jinou stránku konspirací: vědce zajímalo, jací lidé jim nejvíce věří a nejčastěji je šíří.
Příznivci konspiračních teorií nejčastěji volí politické extrémy, tvrdí studie z 26 zemí
Mezinárodní výzkum, jehož výsledky vyšly v odborném časopise Nature Human Behaviour, se ve dvou studiích podíval na vztah mezi konspirační mentalitou a politickou orientací. Vědce zajímalo, zda ochotu věřit konspiracím nějak ovlivňuje příslušnost k levici a pravici, ale také, zda jsou tyto tendence silnější u voličů vládních, nebo opozičních stran.
Předchozí výzkumy na toto téma přinesly velmi rozporuplné výsledky, proto autoři teď provedli mnohem rozsáhlejší výzkum, který analyzoval 26 zemí světa a zahrnoval celkem 104 253 respondentů. „Došli jsme k závěru, že konspirační mentalita je spojena s extrémně levicovým, a zejména extrémně pravicovým přesvědčením,“ konstatují autoři.
Studie ve všech zemích ukazovaly to stejné – že lidé na krajních koncích klasického politického spektra vyjadřovali výraznější přesvědčení, že svět je řízen tajnými silami působícími v temnotě. Platilo přitom, že čím extrémnější politický postoj lidé zastávali, tím vyšší byla pravděpodobnost, že budou věřit konspiračním teoriím.
Současně se potvrdilo, že stoupenci stran, které nejsou součástí vlády, bývají častěji příznivci konspiračních myšlenek. Tento efekt byl ale slabší než příslušnost ke stranám na extrémních částech politického spektra – to podle autorů naznačuje, že náchylnost k dezinformacím je spíše součástí obecného světonázoru.
Co spojuje konspirační mentalitu
Autoři studie našli několik silných faktorů, které mají na spojení konspiračního uvažování s politickými extrémy vliv. Tím hlavním je podle nich manicheismus neboli černobílé vidění světa. Konspirační tvrzení obvykle obviňují několik mocných zlých lidí, kteří upřednostňují své vlastní zlovolné cíle před blahem všech ostatních.
Stejně tak snadno rozpoznatelné „zlé“ skupiny zaujímají prominentní místo v rétorice jak krajně pravicových stran (například muslimové nebo cizinci), tak i krajně levicových stran (například manažeři bank a hedgeových fondů nebo Evropská unie). Rozdělením společenské sféry na jasně protikladné síly dobra a zla se zdánlivě snižuje složitost světa a umožňuje to konspirátorům snadněji zaujmout pevný a z jejich úhlu morální postoj.
Pravice i levice – a to i ty extrémní – jsou samozřejmě složitější fenomény. Pravicovost a levicovost totiž odrážejí více postojů; obecně se rozlišuje mezi ekonomickou a sociální rovinou. „Konspirační mentalita dosahuje vrcholu u příznivců stran, které jsou obecně považovány za extrémně levicové či pravicové, konkrétněji se projevuje u příznivců stran, jež jsou sociálně pravicové a nehlásí se k liberálním ekonomickým hodnotám. Příznivci krajně levicových stran nevykazují zvlášť silnou konspirační mentalitu – tyto strany zastávají liberální postoje v sociálních otázkách,“ konstatuje studie.
Konspirace a realita
Podle autorů existuje silná souvislost mezi sociálním konzervatismem a konspirační mentalitou, nikoliv ale s ekonomickým konzervatismem. To odpovídá předpokládané funkci konspiračních přesvědčení, jak ji popisují psychologové: Schvalování konspirací vyplývá z potřeby zvládat hrozbu a nejistotu vytvářením iluze kontroly a existence jasných odpovědí. Se stejnými potřebami je spojen i sociální (ne ale ekonomický) konzervatismus.
Autoři také konstatují, že konspirační teorie jsou ideologií typickou pro „neúspěšné“. Nemusí jít nutně o chudé nebo nevlivné lidi – spíše se podle studie jedná o osoby, které cítí, že ztratily kontrolu a že jejich hlas není slyšet.
Cílem studie nebylo hledat souvislost mezi vírou v konspirační teorie a vzděláním. Přesto podle autorů jejich výzkum odpovědi na tuto otázku dává. „Naše data poskytují důkazy, že konspirační mentalita je častější u lidí s nižší úrovní vzdělání,“ poznamenávají.
Podle předchozích analýz je nízké formální vzdělání spojeno s vírou v jednoduchá řešení a také se sníženým pocitem kontroly, což zvyšuje víru v konspirační teorie. Nicméně i s přihlédnutím k rozdílům ve vzdělání měla velmi silnou souvislost s konspirační mentalitou politická orientace.
Rozdíly existují
Autoři zdůrazňují, že jejich výsledky jsou statistické, tedy rozhodně neplatí, že by každý milovník konspiračních teorií musel být příznivec nějaké strany na okraji politického spektra nebo že by nutně musel mít jen základní vzdělání. Výsledky ale ukazují, co je pro konspirátory typické a časté.
Zajímavé je, jak moc si jsou výsledky podobné v různých zkoumaných zemích. V některých státech se našly odchylky – například ve Španělsku je silnější konspirační mentalita u levicově smýšlejících, zatímco ve Francii, Polsku a Švédsku je zase výraznější u pravicově orientovaných.
Vědci by chtěli ve výzkumu pokračovat, rádi by získali ještě lepší demografické údaje o zkoumaných zemích a současně by rádi do studie zahrnuli ještě více států.