Při požárech v australském Novém Jižním Walesu zahynula možná až třetina koalů

Při lesních požárech na pobřeží australského státu Nový Jižní Wales nejspíš zahynulo až 30 procent tamních koalů medvídkovitých. Informoval o tom britský list The Guardian s odvoláním na prohlášení australské ministryně pro životní prostředí Sussan Leyové.

Od začátku požárů před několika týdny zemřelo v Austrálii nejméně devět lidí, oheň rovněž zničil přes pět milionů hektarů vegetace, z toho 3,4 milionu hektarů právě ve státě Nový Jižní Wales.

Pobřeží na severu Nového Jižního Walesu je domovem významného množství australských koalů. Jejich počet se odhadoval na 15 tisíc až 28 tisíc. Podle ministryně Leyové ale bylo nejspíš až 30 procent těchto zvířat zabito, protože „bylo zničeno až 30 procent oblastí, kde žijí“.

Nedostatek informací

„Budeme vědět více, až se požáry uklidní a budeme moci vše zhodnotit,“ řekla ministryně rozhlasové stanici ABC. Požáry zachvátily pobřeží australského státu již v listopadu, s ohněm v uplynulých týdnech bojovali hasiči rovněž i v Jižní Austrálii, Viktorii a v Západní Austrálii.

Nicméně dřívější zprávy o tom, že koalové jsou již v Austrálii „funkčně vyhynulí“, se ukázaly být nepravdivé a přehnané. Je nicméně pravdou, že je tento druh ohrožený, napsal britský deník.

Koala je jedním ze symbolů Austrálie. Jeho tamní populaci ale ohrožují klimatické změny, zmenšování přirozeného životního prostředí či choroby jako infekční chlamydie přenášející se při páření.

Podle australského zákona na ochranu přírody z roku 2012 patří koala mezi zranitelné druhy. Ve volné přírodě těchto vačnatců, někdy nesprávně nazývaných jako „medvídek koala“, žije méně než 100 tisíc, možná dokonce jen 43 tisíc, uvádí Australská nadace pro koaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled