Meteorolog Michal Žák: Austrálie zažívá extrémy, které se očekávaly až ke konci století

Už měsíce sužují Austrálii rozsáhlé lesní požáry. Velikost spálené plochy se blíží velikosti Česka. Nejhorší situace panuje na jihovýchodě země. Kouř z ohňů, které se stále nedaří dostat pod kontrolu, doputoval nejen na Nový Zéland, kde je cítit i ve vzduchu, ale až nad části Jižní Ameriky. Za hlavní příčinu lze označit dlouhotrvající sucho a horko, které je spojeno se změnou klimatu.

Předně je nutné zdůraznit, že požáry buše, lesů a keřů v Austrálii nejsou nic neobvyklého. Na kontinentu hoří každým rokem, požáry přirozeně obnovují tamní vegetaci, jen rozsah a místo koncentrace ohňů se poněkud liší. Záleží přitom nejen na meteorologických podmínkách v dané době, ale i v době předcházející.

Modelová animace šíření kouře z australských požárů. K úplnému rozptýlení dochází až nad Jižní Amerikou:

Například nejrozsáhlejší požáry zachvátily Austrálii v sezoně 1974–1975, kdy lehlo popelem asi 15 procent celé plochy země. Hořelo hlavně ve vnitrozemí, kde žije jen málo obyvatel.

Požárům přitom tehdy pomohly nadprůměrné srážky předchozích dvou let, které vedly k neobvykle bujnému růstu vegetace. Ta pak během horkého léta 1974–1975 uschla a dodala palivo k rychlému šíření požárů.

Letošní sezona naopak zasáhla hustě obydlené oblasti na jihovýchodě země, poněkud neobvykle hořely i lesy na Tasmánii, přičemž za hlavní faktory lze označit sucho a horko.

Kolik vody spadlo během jara (září až listopad) v Austrálii – srovnání s dlouhodobým průměrem
Zdroj: bom.gov.au

Nejsušší rok v historii měření

Nedostatek srážek sužuje zemi už od minulého léta (tedy 2018–2019), které bylo sedmým nejsušším od roku 1900. Srážkový deficit se dále prohloubil během podzimu. Pak přišla zima, která se stala 9. nejsušší.

Relativně nejhůř na tom byl Nový Jižní Wales, řada tamních farmářů už v září hovořila o nejhorším suchu, jaké za svůj život pamatují. Vše pak vystupňovalo letošní jaro, které obsadilo 1. místo v kategorii nejsušší jaro za 120 let. A suchý byl i prosinec. Proto nepřekvapí, že i celý rok 2019 skončil jako nejsušší v historii měření (od roku 1900).

Roční úhrn srážek za celou Austrálii od roku 1900, nejnižší sloupeček patří roku 2019
Zdroj: bom.gov.au

Prosinec 2019 naznačil, jak bude vypadat počasí po roce 2075

Druhý faktor usnadňující vznik požárů (a naopak komplikující práci hasičům) je horko. A to bylo pořádné: po loňském rekordně teplém létě dorazilo letos s ještě větší silou.

Nejvyšší celostátní průměrné maximum (40,9 °C) bylo zaznamenáno 18. prosince, tento rekord ale vydržel jen pár hodin. Hned o den později byl o rovný stupeň překonán. Ten samý den, 19. prosince, změřili na stanici Nullarbor teplotu 49,9 °C, což je nejvyšší hodnota, která kdy byla za Zemi naměřena v prosinci.

Družicový pohled na šíření kouře z požárů:

A vlastně i uplynulý prosinec jako celek byl v Austrálii mimořádně extrémní. Průměrná teplota za kontinent dosáhla téměř 30,5 °C, což je o více než 3 °C nad dlouhodobým průměrem! Uplynulý prosinec tak překonal předchozí prosinec 2018, který platil za dosud nejteplejší.

Zasadíme-li to do kontextu očekávaných klimatických změn, jedná se o hodnotu, která by měla podle projekcí být obvyklá až někdy v poslední čtvrtině tohoto století, a to ještě za předpokladu, že by lidstvo jen mírně omezilo produkci skleníkových plynů.

Průměrná teplota v Austrálii za prosinec 2019 – srovnání s normály při globálním oteplení o 1,5 °C, 2 °C, 2,5 °C a 3 °C a s normálem bez vlivu člověka
Zdroj: bom.gov.au

Nejteplejší rok v historii měření

Asi nepřekvapí, že i rok 2019 jako celek se stal nejteplejším v historii měření (s odchylkou asi +1,5 °C). K prohřívání vzduchu mimochodem přispívá i uschlá vegetace. Prakticky veškerá energie od slunce pak vede k ohřívání povrchu a následně vzduchu místo toho, aby se část použila na výpar vody z rostlin.

Odchylka průměrné roční teploty (vůči období 1961–1990) za celou Austrálii od roku 1900, nejvyšší sloupeček patří roku 2019
Zdroj: bom.gov.au

Tragédie z roku 2009 se naštěstí neopakovala

Letošní sezona už má na svém kontě téměř tři desítky obětí. Plamenům podlehly stovky milionů zvířat včetně značné části populace australského symbolu, koal.

Z pohledu obětí ale nejde o nejtragičtější požáry. Ty země zažila v únoru 2009, kdy zahynulo nejméně 173 lidí během jediného dne, takzvané černé soboty. Autor tohoto článku se shodou okolností zúčastnil konference v Melbourne těsně po této tragédii a měl možnost vidět a navštívit zničená místa. O tom mimochodem povídal i v pořadu Počasí ve světě dne 11. února 2009:

Nahrávám video

Tato tragédie byla důvodem úpravy stupnice nebezpečí požárů, kdy byl přidán stupeň „katastrofální“. A právě během současné apokalyptické sezony byl tento nejvyšší, respektive nejhorší stupeň použit pro řadu oblastí vůbec poprvé, mimo jiné pro okolí Sydney.

Souvislost požárů se změnou klimatu i indickooceánským dipólem

A co bylo příčinou tak extrémních meteorologických podmínek? Na jedné straně můžeme samozřejmě konstatovat souvislost s probíhající změnou klimatu, kde hlavní roli hraje vliv lidské činnosti spojené s vypouštěním skleníkových plynů. Delší a intenzivnější vlny veder prohlubující dopad sucha a prodlužující sezonu požárů je přesně to, s čím klimatické modely pro nejmenší kontinent světa počítají.

Na straně druhé je tu i souvislost s vnitřní variabilitou klimatu, kdy opakované vlny veder a sucha prohlubuje takzvaný indickooceánský dipól.

Jde o situaci, kdy v Indickém oceánu je tepleji a objevuje se více srážek na západě (což loni vedlo k povodním na východě Afriky), zatímco nižší teploty a méně srážek se vyskytuje na východě, tedy v oblasti Austrálie. Intenzita tohoto jevu byla letos vůbec nejvyšší v historii jeho pozorování. Je tedy vidět, že souhra přirozené proměnlivosti klimatu a vlivu člověka na klima může mít mimořádně dramatické dopady.

Co bude dál?

Letošní sezona požárů ještě není u konce, tamní léto je teprve ve své polovině a australští meteorologové předpovídají, že srážky by minimálně v lednu měly zůstat podnormální. Na druhou stranu teploty by od příštího týdne alespoň podle současných předpokladů neměly dosahovat tak extrémních hodnot jako v minulých týdnech:

Předpověď srážek – pravděpodobnost, že srážky v lednu přesáhnou dlouhodobý medián
Zdroj: bom.gov.au

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 11 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 11 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 17 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 17 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 18 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 21 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...