Delta varianta covidu vzbuzuje v Británii obavy. Má jiné příznaky, snadněji se přenáší a může odolávat protilátkám

Nová data britských epidemiologů odhalila, že více než devadesát procent případů covidu ve Spojeném království je nyní způsobeno variantou delta, která byla poprvé objevena v Indii. Analýza dat přinesla řadu znepokojivých informací o nakažlivosti této varianty, ale také o její schopnosti odolávat protilátkám i očkování.

Varianta delta, známá také pod označením B.1.617.2, dříve i jako indická, je v posledních týdnech spojená s rychlým nárůstem případů covidu-19 ve Velké Británii.

Předpokládá se, že se šíří ještě rychleji než varianta alfa (B.1.1.7), které se říkalo britská a která stála za jarní vlnou epidemie v České republice. Britští vědci teď varují, že je navíc odolnější vůči vakcínám, zejména u lidí, kteří zatím dostali jen jednu dávku. Data naznačují, že je zřejmě také spojena s vyšším rizikem hospitalizace.

Jak nově pojmenovávat varianty covidu
Zdroj: WHO

Vědci z Institutu PHE v pondělí oznámili, že za novými případy nákazy ve Velké Británii stojí delta varianta v devadesáti procentech, podle nejnovějších údajů by v samotné Anglii mohlo dokonce jít až o šestadevadesát procent všech nových případů. Stačilo tedy jen několik týdnů a tato varianta zcela vytlačila dříve obávanou variantu alfa.

Zpráva PHE dále odhalila, že počet případů tohoto viru se zdvojnásobuje každých 4,5 až 11,5 dne v závislosti na regionu Anglie a že v porovnání s variantou alfa je u ní přibližně o šedesát procent vyšší riziko přenosu v rámci jedné domácnosti.

Lepší diagnostika přináší lepší výsledky

Spojené království je v posledních týdnech schopné různé varianty viru mnohem lépe rozpoznávat. Zatímco dříve byly pozitivní vzorky zasílány do laboratoří k celogenomovému sekvenování a tento proces trval pět až deset dní, než se vrátily výsledky, v současnosti Britové získávají údaje mnohem rychleji díky takzvané genotypizaci.

Při ní se místo zkoumání celého genomu viru analyzují pouze klíčové úseky genomu. Výsledek je pak známý do 48 hodin a zpráva ukazuje, že tato metoda je v odhalování kmene delta velmi přesná.

Při použití tohoto přístupu spolu s časově náročnější technikou sekvenování genomu tým uvádí, že nejnovější údaje ukazují, že 96 procent případů koronaviru v Anglii zahrnuje novou, původně indickou variantu.

Očkování je nejlepší obranou

Jenny Harriesová, výkonná ředitelka britské Agentury pro zdravotní bezpečnost, vyzvala osoby, které mají nárok na očkování, a ještě očkované nejsou, aby se přihlásily a nechaly se očkovat. „Vzhledem k tomu, že počet případů varianty delta v celé zemi roste, je očkování naší nejlepší obranou,“ uvedla s tím, že dvě dávky poskytují podstatně větší ochranu než dávka jediná.

„Očkování sice snižuje riziko závažného onemocnění, ale nevylučuje ho,“ dodala a její slova potvrzují i nová data. Podle zprávy PHE bylo od začátku února do 7. června v Anglii zaznamenáno 33 206 případů onemocnění kmenem delta; 19 573 případů bylo u neočkovaných osob, 1785 případů bylo mezi plně očkovanými osobami a 7559 případů bylo mezi těmi, kteří dostali jednu dávku, přičemž u zbývajících osob nebyl stav očkování jasný.

Celkem bylo v Anglii v tomto období hospitalizováno 383 osob s variantou delta, přičemž 42 osob mělo dvě dávky očkování, 86 osob jednu dávku a 251 osob nebylo očkováno.

Ze 42 úmrtí zaznamenaných v Anglii do 28 dnů od pozitivního testu na zmiňovanou variantu došlo k 23 úmrtím u neočkovaných osob, 12 úmrtí bylo mezi plně očkovanými osobami a 7 úmrtí mezi osobami, které měly jednu dávku.

Tyto údaje vypadají sice znepokojivě, britští experti přesto říkají, že ochrana vakcínami i u obávaného kmene funguje – zemřelí mohou totiž být spíše starší lidé, u nichž byly problémy s imunitou, to je ale podle vědců ještě třeba prozkoumat.

Britští novináři se obávají, jestli nemůže být problém s nedostatečnou ochranou vakcíny AstraZeneca, která se v zemi používá nejvíc. V úterý vydaná zpráva této společnosti ale ukazuje, že by tato očkovací látka měla být po dvou dávkách i proti variantě delta účinná proti hospitalizaci na 92 procent. 

Jiná varianta, jiné příznaky

Delta má také poněkud jiné příznaky než předchozí podoby koronaviru. Podle profesora Tima Spectora, který vede studii Zoe Covid Symptom, může mladším lidem připadat „spíše jako nachlazení“. Problém je, že i když se nemusí cítit příliš nemocní, mohou být nakažliví a ohrožovat tak ostatní, zejména neočkované, imunitně oslabené nebo starší.

  • Tato studie pracuje s analýzou uživatelské aplikace, kam lidé s covidem zadávají své příznaky. Vědci tak mohou u tisíců lidí srovnávat, jak se příznaky vyvíjejí u různých variant a také v různých ročních obdobích.

Podle tohoto výzkumu, který ale ještě probíhá, by si lidé měli dávat pozor u varianty delta zejména na tyto příznaky:

  • kašel
  • zvýšená teplota
  • rýma

Spector pro stanici BBC uvedl, že u této varianty jsou výrazně méně časté příznaky spojené se ztrátou chuti nebo čichu. „Od začátku května sledujeme hlavní příznaky u uživatelů aplikace – a nejsou stejné jako dříve,“ říká. Teplota a horečka ale zůstávají stále poměrně častými.

Podle Spectora se tedy u delty ještě více musí zdůrazňovat potřeba rychlého vyšetření PCR testem v případě nějakých příznaků, jinak by se dala nemoc zaměnit za alergii nebo letní rýmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 12 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 14 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 16 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 18 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled