Čeští vědci vyvinuli bagetu vhodnou pro celiaky. Stálo to přes deset milionů korun a trvalo čtyři roky

Technologická agentura ČR (TA ČR) podpořila částkou 13,4 milionu korun výzkum kvalitního bezlepkového pečiva. Projekt trval čtyři roky a jeho výsledkem je bezlepková bageta, která se nutriční kvalitou přibližuje běžnému pečivu. Součástí výzkumu bylo také vypracování metodiky pro posuzování kvality bezlepkového pečiva.

„Výsledkem vývoje bylo vypracování a provozní otestování nových pekařských receptur pro běžné bezlepkové pečivo využívající netradičních, primárně bezlepkových surovin a izolovaných bílkovin. To pak vedlo k vytvoření funkčního pekařského výrobku,“ přiblížila Martina Králová ze společnosti Perník. Firma se podílela na projektu spolu s Mikrobiologickým ústavem Akademie věd ČR, Výzkumným ústavem potravinářským a firmou RADANAL.

Lidé trpící celiakií, tedy neschopností zpracovat lepek, mají v současné době značně omezený přístup k pečivu. Komerčně dostupné bezlepkové potraviny nedosahují kvality běžného pečiva, mezi které patří trvanlivost či nutriční a chuťové vlastnosti, uvedla TA ČR. Vědecké studie podle autorů výzkumu navíc upozorňují na problematičnost dlouhodobé konzumace komerčně nabízených bezlepkových potravin. Mnohdy mají snížený obsah bílkovin, vlákniny, mikronutrientů, vitamínů a vysoký glykemický index. Lidí s celiakií je v Česku podle odhadů asi sto tisíc, přičemž přibližně polovina o nemocni neví.

Nová bezlepková bageta je ale podle vědců připravena speciálním výrobním postupem z rýžového kvasu s přídavkem konopné bílkoviny. Chuťově má být podobná obvyklému pečivu. „Naší snahou bylo nahradit izolované bílkoviny ze zbylých potravinářských materiálů přírodními, co nejméně technologicky zpracovanými surovinami, které by byly pro pacienty psychologicky přijatelné,“ vysvětlila Králová.

Využití netradičních surovin pro výrobu bezlepkových potravin je podle odborníků spojené s rizikem alergenního potenciálu. Z toho důvodu výzkumníci testovali přítomnost specifických protilátek IgE proti takzvaným extrahovatelným proteinům v těchto surovinách u pacientů s celiakií.

Technologická agentura ČR má za cíl zintenzivnit a podpořit spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou. V rámci svých programů vybírá a následně financuje projekty aplikovaného výzkumu a inovací.

V tomto případě se jednalo o program EPSILON, jenž má podporovat projekty zaměřené převážně na průmyslové technologie, jejichž výsledky mají rychlé uplatnění na trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 10 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 11 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 15 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 17 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...