Čína má právo zasáhnout proti lidem mimo své hranice, kteří porušují její nový zákon o etnické jednotě. Píše to agentura Reuters s odkazem na vysoce postaveného úředníka z ministerstva spravedlnosti, podle něhož se jedná o legální a nezbytný krok, který je v souladu s mezinárodní praxí.
Čína zákon přijala s cílem vytvořit „společnou“ národní identitu mezi etnickými menšinami v zemi, mezi něž patří Tibeťané a Ujgurové, z nichž někteří nesouhlasí s čínskou nadvládou a v průběhu let často pořádali i někdy násilné protesty.
Zákon nařizuje, že základním jazykem výuky ve školách, ve státní správě a při úředních záležitostech je čínština. Ve veřejných prostorách, kde se používá čínština i jazyky menšin, musí být čínštině dána „přednost v umístění, pořadí a podobných ohledech“, uvádí zákon, který nicméně dodává, že „stát respektuje a chrání výuku a používání jazyků a písem menšin“.
Předpis, který vstoupí v platnost 1. července, také obsahuje ustanovení, podle něhož mohou být osoby a skupiny mimo Čínu právně odpovědné za podkopávání „etnické jednoty a pokroku nebo za podněcování etnického separatismu“.
Obavy na Tchaj-wanu
Zákon vyvolal obavy zejména na Tchaj-wanu, na který si Čína činí nárok, že by mohl dát Pekingu další právní základ k pronásledování Tchajwanců, jež považuje za separatisty. Čína už má zákony a předpisy proti stoupencům nezávislosti ostrova. Jsou mezi nimi i pokyny zveřejněné v roce 2024, které trestají zaryté aktivisty, a to i trestem smrti, přestože čínské soudy nemají na ostrově žádnou jurisdikci.
Lidskoprávní organizace zase kritizují fakt, že se Peking pokouší využít zatykačů vydaných mezinárodní policejní organizací Interpol k tomu, aby přiměl zahraniční vlády zatýkat v zahraničí lidi, které hledá kvůli politickým trestným činům spáchaným v Číně.
Náměstek ministra spravedlnosti Chu Wej-lie na tiskové konferenci řekl, že některá západní média, která však nejmenoval, zkreslila a nesprávně vyložila ustanovení týkající se zahraničí. To podle něj vychází z čínských podmínek, je v souladu s právními zásadami a odpovídá mezinárodní praxi. Jedná se o legitimní, zákonné, nezbytné a proveditelné právní ustanovení, dodal.
„Všechny země na světě mají právo prostřednictvím své legislativy předcházet separatistickým a destruktivním aktivitám a udržovat sociální soudržnost a normální pořádek. Ustanovení týkající se zahraničí se zaměřuje na protiprávní činy a využívá prostředky v souladu s právním řádem k ochraně před různými protiprávními činy souvisejícími s etnickými záležitostmi, které pochází ze zahraničí,“ uvedl náměstek.
Prosazování zahraničního ustanovení ochrání suverenitu, bezpečnost a rozvojové zájmy Číny, stejně jako práva a zájmy lidí všech etnických skupin. Nebude to mít vliv na běžné mezilidské kontakty mezi Čínou a ostatními zeměmi, na hospodářskou a obchodní spolupráci a ani na jiné aktivity, dodal Chu.
Čína má oficiálně 56 uznaných etnických skupin, jimž dominují Chanové. Ti tvoří více než 91 procent z 1,4 miliardy obyvatel Číny. Etnické menšiny – včetně Tibeťanů, Mongolů, Mandžuů či Ujgurů – obývají regiony, které dohromady pokrývají přibližně polovinu rozlohy země a z velké části jsou bohaté na přírodní zdroje.
