V Myanmaru přituhuje. Policie zasáhla proti protestům střelbou do vzduchu, zadržela nejméně 27 lidí

Nahrávám video

Myanmarská policie v úterý zadržela nejméně 27 lidí, kteří ve městě Mandalaji protestovali proti nedávnému vojenskému převratu. Demonstranti vyšli znovu do ulic navzdory úřednímu zákazu shromažďování. V Mandalaji a v metropoli Neipyijto policie ve snaze rozehnat protestující použila vodní děla. Agentura Reuters z hlavního města s odvoláním na očité svědky hlásí také střelbu policistů do vzduchu. Podle OSN si zásahy policie vyžádaly mnoho zraněných.

V metropoli Neipyijto, jež předchozí junta postavila na odlehlém místě uprostřed džungle, bezpečnostní síly nejprve opakovaně zasáhly vodními děly proti menší skupince protestujících, kteří se odmítli rozejít. Později podle svědků policisté na demonstranty stříleli gumovými projektily. Ty podle jednoho z lékařů zranily nejméně tři lidi.

V Mandalaji policie ve snaze rozehnat protestující, kteří nesli vlajky donedávna vládnoucí Národní ligy pro demokracii (NLD), použila rovněž vodní děla a také slzný plyn. Lidé byli biti, popsal situaci v Mandalaji novinář z nevládní organizace Demokratický hlas Barmy (DVB) s tím, že policie zadržela i jeho, zatímco natáčel protesty.

„Podle zpráv z Neipyijta, Mandalaje a dalších měst bylo mnoho demonstrantů bezpečnostními složkami zraněno, a někteří z nich vážným způsobem,“ uvedlo místní zastoupení OSN, které označilo zásahy policie za nepřiměřené.

V největším myanmarském městě Rangúnu se protestující v úterý shromáždili poblíž sídla Národní ligy pro demokracii s transparenty „Ne diktatuře!“ a „Chceme naši vůdkyni!“. Šéfka NLD a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij byla po převratu zatčena a je v domácím vězení.

Armáda od pondělka rozšířila počet míst, kde je zakázáno shromažďování více než pěti lidí a kde platí zákaz nočního vycházení. V platnosti je nyní v Rangúnu, Mandalaji, Neipyijtu a v některých dalších městech v Kačjinském, Monském a Šanském státu a v Makwejské oblasti, napsala agentura Reuters.

Protesty v Myanmaru pokračují čtvrtým dnem

Myanmarci demonstrují už čtvrtým dnem v řadě. V předchozích dnech protestovaly po celé zemi desetisíce lidí. Podle Reuters sílí občanská neposlušnost, což se mimo jiné projevuje v nemocnicích, školách i úřadech.

Šéf myanmarské vojenské junty, generál Min Aun Hlain, v pondělí v prvním prohlášení k národu od převratu slíbil uspořádat svobodné volby a předat moc straně, která z nich vyjde vítězně. Na demonstrující však nezapůsobil, podotýká Reuters. „V boji budeme pokračovat,“ uvedl v prohlášení jeden z aktivistů, jenž zároveň vyzval k propuštění politických vězňů a „k pádu diktatury“.

Myanmarská armáda minulé pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Oba politici čelí obviněním, která organizace na ochranu lidských práv označují za nepodložená. Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách. Generál Hlain, jenž se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetření. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací.

Nový Zéland v úterý oznámil, že přerušuje s Myanmarem veškeré vojenské a politické kontakty na vysoké úrovni, a stal se tak první zemí, která se rozhodla juntu izolovat. O situaci v Myanmaru bude v pátek na mimořádném zasedání jednat Rada OSN pro lidská práva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled