USA i Německo chtějí diplomatické řešení krize kolem Ukrajiny, Rusko varují před sankcemi

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jaké sankce by mohl Západ v případě další agrese vůči Ukrajině uvalit na Rusko?
Zdroj: ČT24

Jediná cesta k vyřešení krize kolem Ukrajiny je diplomacie, Rusko na to ale má bohužel jiný názor. Po jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem to prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Blinken zdůraznil, že západní země vystupují jednotně, což je klíčové. Uvedl rovněž, že Berlín má na Moskvu páku v podobě zatím nezprovozněného, ale dokončeného plynovodu Nord Stream 2. USA nově uvalily sankce na čtyři lidi za podíl na destabilizaci Ukrajiny.

„Jediná cesta z krize je cesta politická, a to formou dialogu,“ řekla Baerbocková. „Bohužel ale Rusko hovoří jiným jazykem.“ Německá ministryně opět vyzvala Moskvu, aby uklidnila nynější vyhrocené napětí. „Všechny ostatní kroky povedou k vážným následkům.“ 

Diplomacii za jedinou cestu z krize považuje i Blinken, který stejně jako Baerbocková varoval Moskvu před tvrdými následky v případě vpádu na Ukrajinu. „Důležité je, že pokud jde o Rusko, tak hovoříme jednotným hlasem. Rusko se o takou jednotu opřít nemůže,“ poznamenal Blinken o společném postoji členských zemí Severoatlantické aliance.

Baerbocková s očividným odkazem na německo-ruský plynovod Nord Stream 2 prohlásila, že další případná ruská agrese bude mít důsledky, i když to bude mít dopad na německé hospodářství. „V případě agrese jsou všechny možnosti na stole,“ poznamenala Baerbocková na dotaz k sankcím a k plynovodu. Uvedla, že k nim patří i energetické sankce.

Řekla také, že Německo o tématu jedná i v rámci Evropské unie a skupiny sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí G7, které od počátku roku Berlín předsedá. „Sankce jsou úspěšné jen tehdy, pokud mají opravdu dopad,“ řekla.

O plynovodu, proti kterému mají Američané výhrady, hovořil i Blinken. Ten řekl, že protože produktovodem po dně Baltského moře ještě plyn neproudí, je to mocenská páka, kterou může Berlín použít.

Německo i USA podporují obnovení normandského formátu

Baerbocková označila za klíčová mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie, tedy v takzvaném normandském formátu. „Normandský formát patří k nejdůležitějším.“ Podle Blinkena Spojené státy plně podporují uspořádání mírových rozhovorů v normandském formátu.

Baerbocková oznámila, že v následujících dnech se společně s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Yvesem Le Drianem opět vydá do Kyjeva, aby se pokusili pro tyto rozhovory otevřít cestu. Baerbocková navštívila Kyjev v pondělí a v úterý pak v Moskvě jednala s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Před bilaterálním jednáním se oba politici zúčastnili společné schůzky s francouzským ministrem zahraničí Le Drianem a s náměstkem britské ministryně zahraničí Jamesem Cleverlym. Tématem byly rovněž situace na východě Ukrajiny a Rusko.

Později odpoledne Blinkena přijal německý kancléř Olaf Scholz. Ministr ho informoval o své návštěvě ukrajinské metropole. „Situace na hranicích zůstává složitá. Je na Rusku, aby situaci zmírnilo a stáhlo své vojáky,“ uvedl Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit na Twitteru. Scholz v uplynulých dnech opakovaně vyzval Rusko, aby napětí na hranici s Ukrajinou zmírnilo stažením jednotek.

Moskva hromadí vojáky u hranic i na okupovaném Krymu

Rusko v posledních měsících soustředilo desetitisíce vojáků u svých hranic s Ukrajinou, na poloostrově Krym, který od roku 2014 okupuje, a také v Bělorusku. Kromě toho koordinuje ozbrojence, kteří v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny bojují proti centrální vládě v Kyjevě. Moskva se k jednáním staví zdráhavě, protože se nepovažuje za stranu konfliktu, a odmítá, že by připravovala invazi na Ukrajinu; soustředění ruských vojsk zdůvodňuje cvičením.

USA nicméně varují, že vpád bezprostředně hrozí. Blinken uvedl, že je mnoho způsobů, jak může Rusko proti Ukrajině agresi zahájit. Americký prezident Joe Biden za možné způsoby označil kybernetické či paravojenské útoky. Bílý dům také uvedl, že pokud se jakékoliv ruské vojenské síly přesunou přes hranici na Ukrajinu, setkají se s rychlou, tvrdou a jednotnou reakcí Spojených států a jejich spojenců.

Blinken: Ukrajina se snaží přežít, Rusko překrucuje realitu

Blinken po jednání s Baerbockovou vystoupil v neziskové organizaci Atlantik-Brücke (Atlantický most), která si za cíl dala posilovat německo-americké přátelství a kterou vede někdejší německý vicekancléř a ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Ve své přednášce prohlásil, že Ukrajina se snaží jen přežít, zatímco Rusko překrucuje realitu a porušuje dohody.

„Rusko se snaží vykreslit Ukrajinu jako hrozbu své bezpečnosti,“ řekl Blinken. „Která z těchto dvou zemí obkličuje tu druhou? Která z těchto zemí se snaží získat území té druhé silou? Čí armáda je několikrát větší? Kdo má jaderné zbraně? Ukrajina není agresorem, Ukrajina se jen snaží přežít,“ řekl.

„Rusko se také snaží označit za hrozbu NATO a říkat, že NATO obkličuje Rusko,“ uvedl ministr. „Ve skutečnosti ale NATO tvoří jen šest procent ruských hranic a naopak ruská armáda nyní doslova obklíčila Ukrajinu.“

Blinken rovněž poukázal na to, že ten, kdo nedodržuje úmluvy, je Moskva. Připomněl, že v rámci takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994 se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní výměnou za záruky územní celistvosti ze strany Západu a Ruska. „Na územní celistvost se zeptejte obyvatel Krymu a východu Ukrajiny.“

USA i západní země jsou ale podle Blinkena připraveny s Ruskem jednat, a pokud se Moskva cítí ohrožena, je NATO ochotné o ruských výhradách debatovat. „Z našich principů ale neustoupíme,“ zdůraznil. Blinken v projevu také trval na tom, že Severoatlantická aliance je výhradně obrannou organizací. „To Rusko vpadlo do Gruzie a na Ukrajinu, ne NATO.“

USA uvalily sankce za destabilizaci Ukrajiny

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na čtyři současné a bývalé ukrajinské představitele, které viní ze spoluúčasti na aktivitách vedených Moskvou a směřujících k destabilizaci Ukrajiny. Sankce směřují podle amerického ministerstva financí na dva členy ukrajinského parlamentu Tarase Kozaka a Oleha Vološyna a na bývalé dva představitele Volodymyra Olijnyka a Volodymyra Sivkovyče.

Podle amerického ministerstva vykonávali příkazy ruské tajné služby FSB a podíleli se na ruské destabilizační kampani vůči suverénním zemím včetně USA. Kozak kontroluje ukrajinské zpravodajské televize a podporoval očerňovací kampaň FSB vedenou proti spolupracovníkům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedlo americké ministerstvo financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 31 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...