USA i Německo chtějí diplomatické řešení krize kolem Ukrajiny, Rusko varují před sankcemi

Nahrávám video

Jediná cesta k vyřešení krize kolem Ukrajiny je diplomacie, Rusko na to ale má bohužel jiný názor. Po jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem to prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Blinken zdůraznil, že západní země vystupují jednotně, což je klíčové. Uvedl rovněž, že Berlín má na Moskvu páku v podobě zatím nezprovozněného, ale dokončeného plynovodu Nord Stream 2. USA nově uvalily sankce na čtyři lidi za podíl na destabilizaci Ukrajiny.

„Jediná cesta z krize je cesta politická, a to formou dialogu,“ řekla Baerbocková. „Bohužel ale Rusko hovoří jiným jazykem.“ Německá ministryně opět vyzvala Moskvu, aby uklidnila nynější vyhrocené napětí. „Všechny ostatní kroky povedou k vážným následkům.“ 

Diplomacii za jedinou cestu z krize považuje i Blinken, který stejně jako Baerbocková varoval Moskvu před tvrdými následky v případě vpádu na Ukrajinu. „Důležité je, že pokud jde o Rusko, tak hovoříme jednotným hlasem. Rusko se o takou jednotu opřít nemůže,“ poznamenal Blinken o společném postoji členských zemí Severoatlantické aliance.

Baerbocková s očividným odkazem na německo-ruský plynovod Nord Stream 2 prohlásila, že další případná ruská agrese bude mít důsledky, i když to bude mít dopad na německé hospodářství. „V případě agrese jsou všechny možnosti na stole,“ poznamenala Baerbocková na dotaz k sankcím a k plynovodu. Uvedla, že k nim patří i energetické sankce.

Řekla také, že Německo o tématu jedná i v rámci Evropské unie a skupiny sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí G7, které od počátku roku Berlín předsedá. „Sankce jsou úspěšné jen tehdy, pokud mají opravdu dopad,“ řekla.

O plynovodu, proti kterému mají Američané výhrady, hovořil i Blinken. Ten řekl, že protože produktovodem po dně Baltského moře ještě plyn neproudí, je to mocenská páka, kterou může Berlín použít.

Německo i USA podporují obnovení normandského formátu

Baerbocková označila za klíčová mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie, tedy v takzvaném normandském formátu. „Normandský formát patří k nejdůležitějším.“ Podle Blinkena Spojené státy plně podporují uspořádání mírových rozhovorů v normandském formátu.

Baerbocková oznámila, že v následujících dnech se společně s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Yvesem Le Drianem opět vydá do Kyjeva, aby se pokusili pro tyto rozhovory otevřít cestu. Baerbocková navštívila Kyjev v pondělí a v úterý pak v Moskvě jednala s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Před bilaterálním jednáním se oba politici zúčastnili společné schůzky s francouzským ministrem zahraničí Le Drianem a s náměstkem britské ministryně zahraničí Jamesem Cleverlym. Tématem byly rovněž situace na východě Ukrajiny a Rusko.

Později odpoledne Blinkena přijal německý kancléř Olaf Scholz. Ministr ho informoval o své návštěvě ukrajinské metropole. „Situace na hranicích zůstává složitá. Je na Rusku, aby situaci zmírnilo a stáhlo své vojáky,“ uvedl Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit na Twitteru. Scholz v uplynulých dnech opakovaně vyzval Rusko, aby napětí na hranici s Ukrajinou zmírnilo stažením jednotek.

Moskva hromadí vojáky u hranic i na okupovaném Krymu

Rusko v posledních měsících soustředilo desetitisíce vojáků u svých hranic s Ukrajinou, na poloostrově Krym, který od roku 2014 okupuje, a také v Bělorusku. Kromě toho koordinuje ozbrojence, kteří v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny bojují proti centrální vládě v Kyjevě. Moskva se k jednáním staví zdráhavě, protože se nepovažuje za stranu konfliktu, a odmítá, že by připravovala invazi na Ukrajinu; soustředění ruských vojsk zdůvodňuje cvičením.

USA nicméně varují, že vpád bezprostředně hrozí. Blinken uvedl, že je mnoho způsobů, jak může Rusko proti Ukrajině agresi zahájit. Americký prezident Joe Biden za možné způsoby označil kybernetické či paravojenské útoky. Bílý dům také uvedl, že pokud se jakékoliv ruské vojenské síly přesunou přes hranici na Ukrajinu, setkají se s rychlou, tvrdou a jednotnou reakcí Spojených států a jejich spojenců.

Blinken: Ukrajina se snaží přežít, Rusko překrucuje realitu

Blinken po jednání s Baerbockovou vystoupil v neziskové organizaci Atlantik-Brücke (Atlantický most), která si za cíl dala posilovat německo-americké přátelství a kterou vede někdejší německý vicekancléř a ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Ve své přednášce prohlásil, že Ukrajina se snaží jen přežít, zatímco Rusko překrucuje realitu a porušuje dohody.

„Rusko se snaží vykreslit Ukrajinu jako hrozbu své bezpečnosti,“ řekl Blinken. „Která z těchto dvou zemí obkličuje tu druhou? Která z těchto zemí se snaží získat území té druhé silou? Čí armáda je několikrát větší? Kdo má jaderné zbraně? Ukrajina není agresorem, Ukrajina se jen snaží přežít,“ řekl.

„Rusko se také snaží označit za hrozbu NATO a říkat, že NATO obkličuje Rusko,“ uvedl ministr. „Ve skutečnosti ale NATO tvoří jen šest procent ruských hranic a naopak ruská armáda nyní doslova obklíčila Ukrajinu.“

Blinken rovněž poukázal na to, že ten, kdo nedodržuje úmluvy, je Moskva. Připomněl, že v rámci takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994 se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní výměnou za záruky územní celistvosti ze strany Západu a Ruska. „Na územní celistvost se zeptejte obyvatel Krymu a východu Ukrajiny.“

USA i západní země jsou ale podle Blinkena připraveny s Ruskem jednat, a pokud se Moskva cítí ohrožena, je NATO ochotné o ruských výhradách debatovat. „Z našich principů ale neustoupíme,“ zdůraznil. Blinken v projevu také trval na tom, že Severoatlantická aliance je výhradně obrannou organizací. „To Rusko vpadlo do Gruzie a na Ukrajinu, ne NATO.“

USA uvalily sankce za destabilizaci Ukrajiny

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na čtyři současné a bývalé ukrajinské představitele, které viní ze spoluúčasti na aktivitách vedených Moskvou a směřujících k destabilizaci Ukrajiny. Sankce směřují podle amerického ministerstva financí na dva členy ukrajinského parlamentu Tarase Kozaka a Oleha Vološyna a na bývalé dva představitele Volodymyra Olijnyka a Volodymyra Sivkovyče.

Podle amerického ministerstva vykonávali příkazy ruské tajné služby FSB a podíleli se na ruské destabilizační kampani vůči suverénním zemím včetně USA. Kozak kontroluje ukrajinské zpravodajské televize a podporoval očerňovací kampaň FSB vedenou proti spolupracovníkům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedlo americké ministerstvo financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do nejvíce postiženého státu

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen, informovala agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady dle agentury DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
02:27Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA oznámily nové údery na Írán, ten reagoval útoky na cíle v regionu

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu, uvedlo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

Ukrajina zasáhla ruskou zbrojovku ve Volgogradu

Ukrajina zaútočila na ruský Volgograd, kde zasáhla střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, jenž vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 7 hhodinami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...