Moskva tvrdí, že v sobotu zasáhla objekty spojené s protivzdušnou obranou Ukrajiny. Mezi cíli měl být sklad střel u Kyjeva a opravna techniky ve Lvově. Ruské rakety také zasáhly sklad paliv v Lucku. V areálu černobylské jaderné elektrárny vzniklo několik požárů, kvůli dobytí ruskými jednotkami je nemožné je uhasit. Ukrajinský generální štáb potvrdil osvobození několika obcí a měst po celé zemi.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ukrajinský generální štáb potvrdil osvobození města Trosťanec v Sumské oblasti na severovýchodě země a vsi Husarivka v Charkovské oblasti, jak o tom dříve informovala média. „Nepřítel pokračuje v rozsáhlé ozbrojené agresi proti naší zemi, naši obránci postupně osvobozují nepřítelem dočasně obsazená území v různých oblastech,“ uvedlo velení ukrajinských sil podle agentury Interfax-Ukrajina.
Současně připustilo, že ruské jednotky, kryty letectvem a dělostřeleckou palbou, upevňují své pozice v oblasti Polesí, rozprostírající se na pomezí Běloruska a Ukrajiny. Na severu země ruské síly neustávají ve snaze ovládnout Černihiv, centrum stejnojmenné oblasti. Nicméně u obcí Lukjanivka a Rudnicke nepřítel utrpěl ztráty a stáhl se. U města Sumy se Rusové snaží přeskupit, u Charkova se snaží nahradit ztráty, u Slovjanska na Donbasu upevňují své pozice za pomoci ženijního zařízení.
Neúspěšné zůstávají podle generálního štábu ruské snahy o dobytí Mariupolu, Severoděnecka a dalších obcí v Doněcké oblasti. Ústupem po utrpěných ztrátách skončil ruský pokus o vzetí Krasnohorivky. Na obsazených územích okupanti pokračují silami ruské národní gardy v boji s ohnisky odporu, uvedla ukrajinská armáda.
V Husarivce, až dosud obsazené dvěma ruskými praporními bojovými skupinami, se ukrajinským vojákům při nedělním osvobození obce podařilo zničit okolo 60 kusů nepřátelské techniky a vyřadit z boje více než stovku ruských vojáků, tvrdí list RBK-Ukrajina.
Tato tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, podobně jako tvrzení Kyjeva a Moskvy o zvyšujících se ztrátách nepřítele.
Požáry u Černobylu
V areálu černobylské jaderné elektrárny hoří. Oheň sežehl přes deset tisíc hektarů lesa. Požáry mohou zvýšit úroveň radiace na Ukrajině, v Bělorusku i v dalších evropských zemí, uvedla pro Ukrajinskou pravdu Ljudmyla Denisová, která má v parlamentu na starosti lidská práva.
Denisová dále varovala, že vzhledem k větrnému a suchému počasí se zvýší intenzita požárů i plocha zasažená ohněm, což může vést k rozsáhlým požárům, které lze těžko zvládat i v době míru.
V Chersonu stříleli okupanti do demonstrantů
Proti ruské okupaci v centru jihoukrajinského Chersonu, jediného velkého města, které se ruským jednotkám od začátku invaze podařilo ovládnout, opět demonstrovali tamní obyvatelé. Ruští vojáci k jejich rozehnání použili granáty se slzným plynem a také stříleli. Jedna demonstrantka byla zraněna, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní média a informace ze sociálních sítí.
Ukrajinci podle listu demonstrovali také v okresním městě Kachovka v Chersonské oblasti.
Střelba zněla Chersonem i před týdnem, kdy místní obyvatelé jako každou neděli protestovali proti okupaci. Ruská propaganda podle tehdejší reportáže BBC z místa dění vnímala ruskojazyčný Cherson jako proruské město, a tak ruské vojáky proukrajinské demonstrace zprvu zaskočily.
Rusko zničilo sklad raket u Kyjeva a zásobník pohonných hmot u Lvova
Při útoku na infrastrukturu poblíž ukrajinské metropole Rusko podle svého prohlášení použilo raketu dlouhého doletu vypálenou z plavidla. Sklad raket pro protivzdušné systémy S-300 a střel Buk se podle sdělení ruského ministerstva obrany nacházel v obci Plesecke, ležící přibližně 30 kilometrů jihozápadně od Kyjeva. Střely s plochou dráhou letu s vysokou přesností Moskva podle svého tvrzení použila při útocích na cíle ve Lvově.
V západoukrajinském Lvově byly v sobotu zasaženy dílny využívané k opravám a modernizaci systémů protivzdušné obrany Tor a S-125, radarových zařízení ukrajinských vzdušných sil, prostředků elektronického vedení boje a zaměřovacích systémů pro tanky, uvedl podle ruské agentury Ria Novosti mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Po útoku ve městě hořel sklad s pohonnými hmotami, ukrajinské úřady nyní oznámily, že požár byl v neděli ráno uhašen.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko i v reakci na tyto útoky uvedl, že Kyjev bude muset rozptýlit zásoby pohonných hmot a potravin.
Podle starosty Lvova Andrije Sadového bylo ostřelování odvetou za návštěvu amerického prezidenta Joea Bidena v Polsku poblíž hranic s Ukrajinou. „Dnešními údery chtějí agresoři pozdravit prezidenta Bidena, který je právě v Polsku. Lvov je jen 70 kilometrů od polských hranic a myslím, že svět musí pochopit, že hrozba je velmi velmi vážná,“ konstatoval v sobotu Sadovyj.
Policie ve Lvově zadržela muže, který sbíral informace o pohybu ukrajinské armády a fotografie kontrolních stanovišť a posílal je na ruská telefonní čísla.
Rusové stříleli do vlastních řad, tvrdí Kyjev
Na východě země – v Luhanské oblasti – podle ukrajinského generálního štábu ruské jednotky kvůli špatné komunikaci z minometů ostřelovaly vlastní pozice. Štáb rovněž informoval o pohybu kolon, které se snaží dodat ruským jednotkám chybějící výzbroj a výstroj. Kolonu ze vzduchu kryjí vrtulníky.
Rusko podle ukrajinského velení nadále nepostupuje podle vytyčených plánů a má logistické problémy. Přiznává mu však „částečný úspěch v některých směrech“. Ukrajinští vojáci u města Avdivka tvrdí, že zde Rusové použili zakázanou munici s fosforem. Informaci nebylo možné ověřit.
Starosta Mariupolu: Okupanti chtějí vymazat město i jeho obyvatele ze zemského povrchu
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková okupační vojska obvinila, že násilně odvážejí Ukrajince do Ruska. Násilné „evakuace“ lidí se podle ní týkají i Mariupolu. Řekla, že okupanti odsud takto zřejmě vyvezli už na 40 tisíc lidí. Podle Vereščukové se z Mariupolu musí evakuovat přes sto tisíc lidí. Před ruskou invazí město mělo kolem 430 tisíc obyvatel.
Kyjev si opakovaně stěžuje, že ruské síly i palbou brání evakuaci civilistů z obklíčených měst a obcí, včetně Mariupolu, směrem do Ukrajiny a snaží se lidi vyvážet do Ruska.
„Nad městem vlaje ukrajinská vlajka. Dnes město Mariupol zůstává ukrajinským městem,“ prohlásil jeho starosta Vadym Bojčenko. Poukázal na to, že Mariupol je v obklíčení od pátého dne zahájení ruské invaze a líté boje o něj dál pokračují. Dodal, že ruská armáda nepřišla Mariupol „osvobodit“, ale vymazat ze zemského povrchu i s jeho obyvateli.
Některé okrajové části města podle starosty sice Rusové ovládli a obklíčení se stahuje, ale centrum stále kontrolují ukrajinské ozbrojené síly. Rozhovor Bojčenko poskytl v 30. den ruské agrese, tedy už v pátek. Ruské síly ale během víkendu zatím úplné ovládnutí Mariupolu neohlásily.
Brokovnicemi rakety nesestřelíme, žádá Zelenskyj o stíhačky a tanky
„Ukrajina nemůže sestřelovat ruské rakety brokovnicemi a kulomety,“ apeloval Zelenskyj ve videu publikovaném krátce před sobotní půlnocí. Vedle letadel a tanků Zelenskyj žádal o systémy protiraketové obrany a střely použitelné proti lodím.
„Naši partneři to všechno mají, leží to v jejich skladech pokryté prachem,“ řekl prezident. Ukrajina podle něj potřebuje pouhé jedno procento vybavení NATO. „Nežádali jsme o víc. Ani teď nežádáme o víc. A čekáme na to už 31 dní,“ prohlásil Zelenskyj s odkazem na počet dní od začátku ruské invaze.
Zelenskyj již dříve požádal polského prezidenta Andrzeje Dudu o těžké zbraně. Varoval, že bez dodávek od spojenců pro Ukrajinu hrozí Pobaltí, Polsku, Slovensku a celé východní Evropě střet s Ruskem.
V sobotu fungovaly humanitární koridory
První víkendový den se z obklíčených ukrajinských měst podařilo evakuovat 5208 civilistů. Podle vicepremiérky Iryny Vereščukové fungovalo všech deset dohodnutých humanitárních koridorů.
Z obléhaného Mariupolu se do bezpečí v Záporoží, které je v ukrajinských rukou, podle vicepremiérky dostaly čtyři tisícovky lidí. Další stovky Ukrajinců se podařilo evakuovat z ohrožených měst a obcí v Kyjevské oblasti. Během evakuace bylo do postižených měst převezeno 80 tun humanitární pomoci.
Stáhne-li se Rusko, Londýn zruší sankce
Británie je podle tamní ministryně zahraničí Liz Trussové připravena zrušit sankce uvalené na ruské oligarchy, pokud se ruská invazní vojska stáhnou z Ukrajiny a nedopustí se žádné další agrese.
„Víme, že Rusko podepsalo několik dohod, které prostě nedodržuje,“ cituje Trussovou Sunday Telegraph. „Tyto sankce by měly padnout pouze v případě úplného příměří a stažení, ale také po přijetí závazku, že nedojde k další agresi. A je zde také možnost sankce obnovit, pokud by v budoucnu došlo k další agresi. To je skutečná páka, kterou lze podle mého názoru použít,“ míní ministryně.
Na britském sankčním seznamu je už přes tisíc subjektů. Britská vláda uvádí, že dosud uvalila sankce na banky s celkovými aktivy 500 miliard liber (14,7 bilionů korun) a na oligarchy a jejich rodinné příslušníky s čistým jměním přesahujícím 150 miliard liber.
Podle Kyjeva zemřelo od počátku invaze dvanáct novinářů
Od začátku války bylo podle v sobotu zveřejněných údajů ukrajinské generální prokuratury zabito dvanáct novinářů a dalších deset jich bylo zraněno. Celkem 56 zástupců médií bylo podle ukrajinských vyšetřovatelů vystaveno trestným činům ze strany ruských invazních sil, z toho 15 bylo cizinců a mezi nimi i dva občané České republiky.
Ukrajinský Institut masových informací (IMI) v této souvislosti připomněl střelbu na automobil se dvěma reportéry českého serveru Voxpot na počátku března. IMI ve své vlastní statistice píše o pěti zabitých novinářích, šesti unesených nebo zadržovaných a jednom pohřešovaném.
